Jednosemestrální kurz se snaží celostním způsobem uchopit a analyzovat vybrané kapitoly z dějin výtvarného umění závěru 20. století, charakterizovat globální umělecké tendence počátku 21. století i vytyčit směřování aktuálních uměleckých trendů, a to se snahou o základní prognózu dalšího vývoje na poli současné vizuální kultury. Výuka spočívá v prezentaci modelových témat, které reprezentují výrazné tvůrčí přístupy autorů tvořících na přelomu milénia. Ty jsou však vnímány nejen jako modelová východiska, ale především jako logické důsledky předcházejícího vývoje dějin umění, jako determinanty politické situace i celkového společenského klimatu této epochy. Vytvářejí jakási "jádra", která je možné doplnit (obalit) dalšími obsahy a vzájemně propojit. Expozice vybraného tématu (formou přednášky a obrazové prezentace) je totiž vždy obohacena aktivizujícím prostorem pro následné diskuse nad probíranými tématy (seminář). Obecněji koncipovaná témata jsou prostřídána konkrétnějšími aplikacemi - prezentacemi vybraných tvůrčích přístupů. K dalšímu prohloubení vědomostí studentů o modelových příkladech dochází formou samostatných seminárních prací a demonstrací - návštěvou a rozborem aktuálních výstav (dle výstavních plánů vybraných institucí). Náplň přednášek je zaměřena na mezinárodní kontext. Během kurzu jsou zmiňováni ti čeští (slovenští) autoři, kteří dosáhli výrazné mezinárodní reputace a jsou dlouhodobě oceňováni zahraničními kritiky a teoretiky (např.Jiří Kovanda, Kateřina Šedá, Ján Mančuška, Roman Ondák).
- Učitel: Lenka Sýkorová