E-learning FUD

Cyklus přednášek, ve kterém se studenti seznámí s fyzikálními (optickými a mechanickými), chemickými, obecně historickými, společenskými, ekonomickými i filosofickými předpoklady vzniku fotografie a s konstituováním fotografického média. Dále se předmětem tohoto cyklu stává raná vývojová fáze fotografie (daguerrotypie, talbotypie a mokrý kolódiový proces i jeho dílčí variace). Nedílnou součástí náplně semestrálního plánu je rovněž průběžná badatelská činnost studentů a skupinová veřejná prezentace zvoleného tématu v závěru semestru.

Mezi dekorací a architekturou Cyklus přednášek a cvičení zabývající se designem jako nástrojem totálního interiéru a architektury. Tuto symbiózu architektury a designu představíme v podobě interiérů nepříliš známých představitelů modernismu druhé poloviny minulého století. Kurz se zaměřuje na detailní zmapování alternativní historie designu a užitého umění, která se neodehrávala na výrobních linkách masové produkce, ale v pozadí architektonických projektů. Architekti a interiéroví designéři v tomto případě navrhovali jedinečná řešení jako součást komplexního uměleckého vyjádření. Nábytek, svítidla, dveře, zábradlí, okna, krby, výtahy, radiátory, koberce, závěsy, madla, kliky a další jsou v podobných architektonických "gesamtkunstwercích" ojedinělou výpovědí doby, a přesto zůstávají často skryty za stěnami domů. Cyklus 24 přednášek zmapuje některé z významných příkladů tohoto fenoménu, odehrávajícího se mezi lety 1900-1990. (Předmět je zařazen do projektu Rozšíření a zkvalitnění vzdělávání realizovaného formou blended learning.)

Koncepce předmětu vychází z předpokladu, že student magisterského stupně prošel během svého předchozího studia výukou předmětu Dějiny fotografie a je tedy v zásadě orientován v problematice vývoje jak aplikace technických inovací v sebeuvědomovacím procesu fotografie, tak v základních trendech její estetické geneze. Nicméně je nezbytné, zejména v průběhu prvního semestru, toto základní povědomí zrekapitulovat a dosud nabyté vědomosti utřídit. Tento přístup zohledňuje možné rozdíly v interpretačních rovinách vývojových linií, jež se u posluchačů objevují, a to s ohledem na preference národních scén a kulturních okruhů, z nichž pocházejí a s ohledem na charakter jejich předešlého bakalářského studia. (Zimní semestr - první set přednášek je pojímán chronologicky, s výběrovým zacílením na nosná témata. Výkladová rovina si všímá obecných vývojových zákonitostí zvolených tematických okruhů.) Náplň předmětu rovněž vychází z předpokladu, že zahraniční posluchač není příliš dobře orientován v návaznostech světového vývoje fotografického zobrazování na vývoj fotografického média ve středoevropském prostoru, respektive v tuzemsku. Výuka je vedle přednášek doplněna návštěvami příslušných sekcí významných muzeí, shromažďujících ve svých sbírkových fondech významná díla české fotografie. Student realizuje v průběhu několik menších seminárních prací analyzujících vztah mezi významnými postavami světové fotografie a předními tuzemskými autory. 1. The Introduction - general overview of the situation. 2. Allegory of the Cave: Origins of photography and TBM. 3.-5. Constitution of photography viewed as one of the most important impulses (impacts) of changes in the society (Photography and positivism, Photography as forensic evidence; Photography and identification/classification of a man; X-rays in the history of Medicine; Photography, aerodynamics and ballistic research; Humankind and perception of Space: Role of astrophotography in pre-astronautic times; Photography, craniometry and rise of racism, etc). 6.-8. Constitution of photography viewed as one of the most important impulses (impacts) of changes in the art (Use of mechanical devices - camera obscura, magic lantern, camera lucida since the rennaisance times / examples; Line towards trapping reality - 1850´s; Line toward abstraction - turn of 19th and 20th centuries; Photography and avant- gardes; From composite prints via collages towards digital manipulation, etc). 9.-10 Portrait in the Centuries - since the rennaisance times until now; A Dialogue between traditional forms (painting, drawing, sculpting) and Photography, Video. 11. Still-life in the Centuries - since the rennaisance times until now; A Dialogue between traditional forms (painting, drawing, sculpting) and Photography, Video. 12. Landscape in the Centuries - since the rennaisance times until now; A Dialogue between traditional forms (painting, drawing, sculpting) and Photography, Video. 13. Birth of Cinematography.

Cyklus přednášek o vývoji světové a české fotografie, včetně její teoretické reflexe, zahrnující období od šedesátých let do současnosti. V návaznosti na Teorii a dějiny fotografie III, IV, kurz sleduje provázanost fotografie spolu se soudobým výtvarným uměním, ale také módní a reportážní fotografii. Zabývá se proměnami, kterými procházela fotografie s nástupem konceptuálních uměleckých tendencí, performance, land-artu, atd., které často omezovaly roli fotografie na záznamové médium. Seznamuje posluchače s využíváním nových technologií, digitálními záznamy, počítačovou manipulací obrazem a nástupem videoartu, které přivedly fotografii na dominantní místo ve vývoji vizuálního umění posledního desetiletí. základní tematické okruhy výuky: 1/ Humanistická a reportážní poválečná fotografie, fotografové skupiny Magnum 2/ Fotografické záznamy akčního a land-artového umění především šedesátých let 3/ Fotografie jako medium a inspirace pop-artu. Dílo Andy Warhola, dvojice Gilbert a George jako inspirační zdroje tvorby let devadesátých 4/ Nástup videoartu a nových technologií v umění sedmdesátých let, spojení s uměleckým hnutím Fluxus, druhá vlna videoartu a elektronických medii v umění let osmdesátých 5/ Historie československé fotografie a videoartu od sedmdesátých let po současnost

Workshop uvádí frekventanty do teoretické roviny problematiky kurátorských aktivit a současně je prakticky seznamuje s galerijním provozem. Tyto informační transfery se dějí prostřednictvím reprezentanta institucí, zaměřených na pravidelnou výstavní činnost. V průběhu praktických cvičení budou studenti komplexně řešit koncepční i dílčí otázky spojené s výstavní prezentací, lektorskou činností, organizačními a produkčními otázkami. Předpokládá se spolupráce se studentskými galeriemi - Galerie Rampa a Billboart v Ústí nad Labem a Galerie Mimochodem v Praze.

Cyklus přednášek o vývoji světové a české fotografie, včetně její teoretické reflexe, zahrnující období od osmdesátých let do současnosti. V návaznosti na Teorii a dějiny fotografie a nových médií V, kurz sleduje provázanost fotografie spolu se soudobým výtvarným uměním. Současně se věnuje i roli užité fotografie v přesazích do módy či grafického designu. Předmět se zabývá proměnami, kterými procházela fotografie s nástupem postmoderny. Vysvětluje aktuální tendence od devadesátých let minulého století po současnost, jakými jsou pojmy - nefotografie, postfotografie, postinternet. Seznamuje posluchače s využíváním nových technologií, digitálními záznamy, počítačovou manipulací obrazem na pozadí rozvoje vizuálních studií.

Kurz posluchače uvádí do problematiky neziskových organizací jako hospodářských subjektů. Seznamuje s postavením jednotlivých typů neprofitních organizací občanské i veřejné sféry a s jejich přesahem do oblasti trhu, a také se zdroji jejich financování a základními účetními specifiky. Sočástí kurzu jsou tedy i praktika z účetnictví.

Cyklus přednášek o vývoji světové a české fotografie, včetně její teoretické reflexe, v období vymezeném lety 1918 - 1960. V návaznosti na Teorii a dějiny fotografie I, II, kurz seznamuje posluchače s historií a emancipací jak dokumentární, tak umělecké fotografie v kontextu různorodých uměleckých žánrů a kulturně politické situace. Představuje jak fotografii uměleckou v době nástupu avantgard a rozkvětu moderní kultury, fotografii ve službách totalitních režimů Evropy, tak fotografii novinářskou a reportážní. Smyslem přednášek je dobrá orientace studenta v dějinách oboru, který studují prakticky, i schopnost verbálně analyzovat formální charakter fotografického obrazu.

Projekt se soustředí na nejstarší generace umělkyň (věk 65 +), které byly aktivní na umělecké scéně jak v 60. letech tak i po roce 1989 (v totalitní éře se pohybovaly v rámci neoficiálního umění) a z nichž některé jsou aktivními tvůrkyněmi dosud. Takto komplexně formovaný uměleckohistorický kurz, hraničící se sociologií a genderovými studii, zprostředkuje mnohovrstevnatou informaci o proměnách identity ženy-umělkyně v současné české a slovenské, potažmo středoevropské společnosti, a přispěje do aktuální diskuse o stáří. Rovnocenným cílem je vytvořit a zavést do praxe magisterského programu metodiku kulturního vzdělávání s důrazem na inkluzi seniorů. Cílem je rovněž příprava a realizace výukového materiálu a závěrečné publikace, které mohou být nadále používány ve výuce. 1. Stáří jako stav ovlivňující kladně či záporně kreativitu, vlastní tvůrčí aktivitu, podobu a formu artefaktů. Ojedinělost výzkumu stáří jako specifické životní etapy, jež může zásadně ovlivňovat, determinovat i zcela znemožňovat tvorbu umělce. 2. Publikované studie otázek kreativity umělců v pokročilém věku, představující spojnici umělecké oblasti s oblastí sociologickou a psychologickou. Studie, které se soustředí na kvalitativní i kvantitativní proměny kreativity a na vztah kreativity a kvality života nebo prožívání vlastního stáří. 3. Zahraniční výstavy zaměřené na vztah kreativity a stáří, realizované od 80. let 20. století: Elders of the Tribe" (Bernice Steinbaum Gallery, Miami, Florida, 1986); "Aging: The Process, the Perception" (Forum Gallery of Jamestown Community College, Jamestown, New York, 1990); "Still Working" (Corcoran Gallery of Art, Washington D. C., 1994). 4. Stáří jako předmět zobrazení, včetně zobrazení autobiografického. Výzkumné a výstavní projekty mimo ČR, které mapovaly, kontextualizovaly a analyzovaly proměnu zobrazení starých lidí ve vizuální kultuře druhé poloviny 20. a počátku 21. století: "The Time of Our Lives" (New Museum of Contemporary Art v New Yorku, 1999); "Ein Leben lang / All your life" (Neue Gesellschaft für Bildende Kunst, Berlín, 2008); "Wir sind immer für Euch da" (Kunsthaus Dresden, 2008). 5. České projekty, které po roce 1989 podrobily umělecko-historické, sociální i politické stereotypy kritické analýze a reflexi: Anketa v časopisu Výtvarné umění č. 1/ 1993, připravená Věrou Jirousovou a nazvaná Žádné ženské umění neexistuje; vzdělávací program Gender Studies in Arts and Culture, Bratislava, 2000; mezinárodní projekt Paměť žen (Gender Studies, o.p.s. v Praze) ; projekt Martiny Pachmanové Ženy, gender &moderní umění . 6. Biografické rozhovory a tvorba odcházející modernistické generace českých a slovenských výtvarných a vizuálních umělkyň: a/ Poválečné směřování k citlivé lyrické abstrakci s figurálními prvky: A. Šimotová (1926), D. Mrázková (1923), V. Prachatická (1929), D. Vinopalová (1928), A. Kučerová (1935) b/ Umělkyně začínající svou kariéru v 60. letech nebo na počátku 70. let: A. Matasová (1940), M. Jetelová (1946), J. Svobodová (1941) c/ Fotografická tvorba autorek začínajících v 50. - 60. letech 20. století: E. Fuková (1927), D. Hochová (1926), Z. Mináčová (1931), M. Luskačová (1944), M. Havránková (1945).

Interpretaci vizuálních oborů chápeme jako tvůrčí gesto interpretátora. Na tomto úhlu pohledu se v průběhu 20. století podílela například kulturní antropologie studující modely lidského chování, která vnímá kulturu jako systém symbolů fenomenologické povahy. Odhaluje modely chování ovládané jistým významem. Modely a z nich vyvozené kulturní vzorce jsou v reálném kontaktu jednak používány, a tak je lze za jednotlivými realizacemi zahlédnout, ale zpětně tuto realitu také přetvářejí. Vtisknou jí svá pravidla a tím rámce platnosti. Tento mechanismus je nutné započítat při interpretaci odhalovaných významů. Podobně proměnlivě pak proto chápeme i samotnou interpretaci nalezených významů. Můžeme mluvit o jistém interpretačním rozptylu, který však není bezbřehý, má stanovitelná pravidla. V takovém náhledu pak kulturu můžeme chápat jako prostor hledání, vyjednávání, ustavování, vznikání a zanikání významů. Každá malá nová nalezená nebo formulovaná součást promění zbytek celého systému vztahů.

Mezi dekorací a architekturou Cyklus přednášek a cvičení zabývající se designem jako nástrojem totálního interiéru a architektury. Tuto symbiózu architektury a designu představíme v podobě interiérů nepříliš známých představitelů modernismu druhé poloviny minulého století. Kurz se zaměřuje na detailní zmapování alternativní historie designu a užitého umění, která se neodehrávala na výrobních linkách masové produkce, ale v pozadí architektonických projektů. Architekti a interiéroví designéři v tomto případě navrhovali jedinečná řešení jako součást komplexního uměleckého vyjádření. Nábytek, svítidla, dveře, zábradlí, okna, krby, výtahy, radiátory, koberce, závěsy, madla, kliky a další jsou v podobných architektonických "gesamtkunstwercích" ojedinělou výpovědí doby, a přesto zůstávají často skryty za stěnami domů. Cyklus 24 přednášek zmapuje některé z významných příkladů tohoto fenoménu, odehrávajícího se mezi lety 1900-1990.

Kurz je zaměřen na genezi hmotné kultury, zejména pak uměleckého řemesla a užitého umění. Základ tvoří tematický okruh uměleckohistorický zasazený do kulturněhistorického rámce, jehož cílem je podat přehled vývoje hmotné kultury v kontextu kulturní historie Evropy s akcentem na středoevropský prostor a vývoj uměleckohistorických stylů, osvětlit souvislosti mezi kategoriemi umění a řemesla, s přihlédnutím k dobovým uměleckým teoriím, funkcím výtvarného umění, symboliky. Zvláštní důraz se klade na interdisciplinární přístup. Studenti získají základní přehled uměleckohistorický, jakož i historický. Důraz je pak kladen na osvojení si znalosti základních pojmů i odborné terminologie, vývojových směrů uměleckého řemesla, užitého a výtvarného umění a výtvarných technik jejich uplatnění ve vlastní tvůrčí praxi.

Přednáška se zabývá dějinami výtvarné kultury v časovém rozmezí od raného středověku po pozdní gotiku. S ohledem na zaměření studia posluchačů FUUD se pozornost v přednáškách zaměřuje především na objasnění vzájemných souvislostí jednotlivých uměleckých oborů, včetně užitého umění, dále pak na filosofické a psychosociální aspekty jednotlivých složek výtvarné kultury. Výtvarné umění po rozpadu Římské říše . Křesťanství a výtvarná kultura. Výtvarný projev etnik doby stěhování národů. Význam Byzance pro vznik a vývoj západoevropského umění. Cesty západoevropské architektury od doby pozdní antiky po první monumentální stavby karolinské renesance. Stěžejní díla užitého umění raného středověku. Románská výtvarná kultura jako syntéza antického dědictví, reziduí barbarského umění a ohlasů Byzance. Okruhy románského umění v západní Evropě a v Čechách. Gotika jako projev společnosti doby vrcholného středověku. Geneze gotické architektury, specifičnosti jejích konstruktivních principů a spiritualita gotického architektonického prostoru. Proměny plastiky na cestě k volné soše. Rozvoj prostorového cítění a vyjadřování v sochařském reliéfu, v nástěnné malbě. Poklasická gotika a umění v Českých zemích v době Lucemburků,. Proto-renesanční aspekty gotického realismu a mezinárodního gotického slohu 14. století.

Kurz zahrnuje vývoj dějin užitého umění v historickém vývoji a vzájemných slohových a stylových souvislostech. V prvním bloku se posluchači seznámí s vývojem uměleckého nábytku a obytného interiéru. Přednášky a semináře zahrnují období od starověkého Egypta přes antické Řecko a Řím jako východisko pro evropskou kulturu, přes období středověku, až po novodobou etapu designu 20. - 21. století. V každém období budou probírány nejcharakterističtější projevy daného slohu, tj. např. v období renesance je kladen důraz na italský nábytek, v baroku na francouzskou tvorbu atd.. Posluchači se seznámí nejen s uměleckými charakteristickými rysy nábytkářství, ale i s využitím základních technologií, materiálů a výzdobných technik. Po úvodním bloku o vývoji nábytkářství následují přednášky a semináře věnované dalším uměleckým řemeslům - zejména evropskému uměleckému sklářství, a to od jeho počátků , které spadají do starověku, až po konec 20. století. Poslední cyklus se zabývá vývojem umělecké keramiky a porcelánu. Posluchači se v něm detailněji seznámí s vývojem umělecké evropské keramiky počínaje majolikou, fajánsí, uměleckou kameninou a konče výkladem o vzniku evropského tvrdého porcelánu.

Kurz je zaměřen na jedno konkrétní médium komunikace mezi uměním a společností: výstava. Kurz poskytuje základní pojmy z muzejních a výstavních studií (výstava, diskurzivita, bílá krychle, financování, interpretace, kurátorství, vzdělávací obrat, performativita). 1. Činnost Haralda Szeemana. 2. Vzdělávací instituce kurátorských studií. 3. Kurátorský obrat. 4. Kurátorské praktiky. 5. Vzdělávací obrat. 6. Autorství kurace. 7. Výstavní studie: relevance, výzkum, koncepce, projektová vize, komplexní projektové řízení. 8. Výstavní studie: finanční plán, kontrola rozpočtu, finanční správa. 9. Výstavní studie: veřejné financování a sponzorství, komunikace. 10. Teorie muzejní kritiky. 11. Umělecká praxe jako institucionální kritika (Buren, D., Haacke, H., Broodthaers, M., Hirst., D.).

Jednosemestrální kurz obsahuje základní přehled dějin památkové péče a základních metodologických přístupů, včetně medailonů osobností. Druhá část přednášek je zaměřena na současnou památkovou péči (legislativa, struktura památkové péče a její činnost). Semináře jsou pořádány v terénu a jsou orientovány na aktuální problematiku - restaurování památek, stavebně historický průzkum, problematika záchrany a ochrany movitého a nemovitého kulturního dědictví, jejich evidence a pod. Výstupem tohoto kurzu je písemná práce. Samotným závěrem kurzu je zkouška z památkové péče.

Kurz je zaměřen na zdroje současného designu formovaného vývojem v 2. polovině 20. století. Pozornost je věnována odlišnému vývoji oboru v totalitních režimech a v zemích s tržním hospodářstvím a teoretické reflexi designu v sociálním a environmentálním kontextu. Zdůrazněna je role vzdělávacích a sbírkových institucí.

Based on the course The Institutional Frame of Contemporary Art and Design I, this course tought in English introduces the basics of relevant theories related to contemporary art, presents current cultural policies, explains the art practice as institutional criticism. The course also offers the basics of contemporary project management. The scope of the subjects are global in terms of reference, however, special attention is paid to the conditions of the countries of the post-soc region. All the subject matters of the lectures are supported by glossary, bibliography and case studies. The aim is to assist emerging artists, designers and curators to act as full time art and design professionals within the context of the current political, economical and cultural tendencies.

Předmět představuje široké diskusní fórum, které reflektuje postavení fotografie v rámci současného výtvarného umění, na základě analýzy dění na místní, národní i evropské scéně, i v rámci aktuálního společensko-kulturního kontextu. V obecné rovině se seminář zabývá obdobím 70. let 20. století-10. let 21. století, pro nějž je charakteristický nástup tzv. nových médií, radikální proměna fotografického média, transdisciplinarita a multikulturalismus spojené s postupující globalizací a prohlubujícími se civilizačními a náboženskými rozpory ústícími do mnohdy disharmonické společensko-politické situace. Reflexe těchto trendů je paralelně sledována a dokumentována na základě výstavních programů renomovaných českých i zahraničních galerií a muzeí umění i světových přehlídek současného umění. Předmět se zabývá rovněž otázkami spojenými s interpretací uměleckého díla prostřednictvím jeho instalace a výstavní prezentace. Pracuje s tématy navazujícími na socializační a komunitní strategie současného umění a dotýká se rovněž problematiky krize výstavních institucí a tzv. institucionální kritiky. 1. Princip postprodukce ve výtvarném umění. 3. Princip recyklace, apropriace ve výtvarném umění. 4. Postinternetové umění. 5. Současné angažované (politické) umění, hnutí Occupy. 6. Street Art a umění subkultur. 7. Fenomén DIY, propojení současného umění a designu 8. Umění a věda; umění on-line. 9. Umění, krajina, příroda a trvale udržitelný život - land-art, eco-art, bio-art. 10. Hledání historických kořenů a vazeb. 11. Abstrakce v éře virtuální reality - simulacra a simulace. 12. Světové přehlídky současného umění: Benátské bienále, Berlínské bienále, Kasselská Dokumenta, Skulptur Projekte Münster, Manifesta a další. Významné přehlídky fotografie: Měsíc fotografie v Bratislavě, Paris Photo Fotografický festival v Arles, FotoFest v Houstonu, Fotobienále v Moskvě, mezinárodní festival v Lodži a další . 13. Exkurze.

Přednášky uvádí studenty do oblasti uměleckého managementu a jeho struktury, představují postupně proces plánování, formy organizování, řízení a nezbytnou kontrolu jednotlivých kroků v obecné manažerské práci. Studenti získají dovednost převést nápad do formátu postupné realizace, včetně schopnosti strategického plánování. Po úvodu do systému práva se studenti dále seznámí se základními pojmy a principy autorského práva, získají přehled o specifikách autorskoprávní ochrany kulturních a uměleckých statků.

Kurz je zaměřen na rozbor situace v současném (alternativním) galerijním a muzeálním provozu. Zaměřuje se na různé přístupy a možnosti prezentace umění, na jejich záměry, koncepty, kontexty, motivaci a provozně produkční zázemí včetně možností a smyslu financování. Dále je zaměřen na vliv těchto institucí na společnost, komunitu, kulturní scénu a současné umění.

Přednáška se zabývá dějinami výtvarné kultury v časovém rozmezí od raného středověku po pozdní gotiku. S ohledem na zaměření studia posluchačů FUUD se pozornost v přednáškách zaměřuje především na objasnění vzájemných souvislostí jednotlivých uměleckých oborů, včetně užitého umění, dále pak na filosofické a psychosociální aspekty jednotlivých složek výtvarné kultury. Výtvarné umění po rozpadu Římské říše . Křesťanství a výtvarná kultura. Výtvarný projev etnik doby stěhování národů. Význam Byzance pro vznik a vývoj západoevropského umění. Cesty západoevropské architektury od doby pozdní antiky po první monumentální stavby karolinské renesance. Stěžejní díla užitého umění raného středověku. Románská výtvarná kultura jako syntéza antického dědictví, reziduí barbarského umění a ohlasů Byzance. Okruhy románského umění v západní Evropě a v Čechách. Gotika jako projev společnosti doby vrcholného středověku. Geneze gotické architektury, specifičnosti jejích konstruktivních principů a spiritualita gotického architektonického prostoru. Proměny plastiky na cestě k volné soše. Rozvoj prostorového cítění a vyjadřování v sochařském reliéfu, v nástěnné malbě. Poklasická gotika a umění v Českých zemích v době Lucemburků,. Proto-renesanční aspekty gotického realismu a mezinárodního gotického slohu 14. století.

Kurz Dějiny hmotné kultury I. je zaměřen na genezi hmotné kultury, zejména pak uměleckého řemesla a užitého umění. Základ tvoří tematický okruh uměleckohistorický zasazený do kulturněhistorického rámce, jehož cílem je podat přehled vývoje hmotné kultury v kontextu kulturní historie Evropy s akcentem na středoevropský prostor a vývoj uměleckohistorických stylů, osvětlit souvislosti mezi kategoriemi umění a řemesla, s přihlédnutím k dobovým uměleckým teoriím, funkce výtvarného umění, symboliky. Zvláštní důraz se klade na interdisciplinární přístup k dané problematice. Studenti získají základní přehled uměleckohistorický, jakož i historický. Studium v obou tematických okruzích je konstruováno tak, aby se jejich studijní zaměření navzájem co nejvíce prolínalo. Důraz je pak kladen na osvojení si bezpečné znalosti základních pojmů i odborné terminologie, vývojových směrů uměleckého řemesla, užitého a výtvarného umění a výtvarných technik jejich uplatnění ve vlastní tvůrčí praxi.

Koncepce předmětu vychází z předpokladu, že student magisterského stupně prošel během svého předchozího studia výukou předmětu Dějiny fotografie a je tedy v zásadě orientován v problematice vývoje jak aplikace technických inovací v sebeuvědomovacím procesu fotografie, tak v základních trendech její estetické geneze. Nicméně je nezbytné, zejména v průběhu prvního semestru, toto základní povědomí zrekapitulovat a dosud nabyté vědomosti utřídit. Tento přístup zohledňuje možné rozdíly v interpretačních rovinách vývojových linií, jež se u posluchačů objevují, a to s ohledem na preference národních scén a kulturních okruhů, z nichž pocházejí a s ohledem na charakter jejich předešlého bakalářského studia. (Zimní semestr - první set přednášek je pojímán chronologicky, s výběrovým zacílením na nosná témata. Výkladová rovina si všímá obecných vývojových zákonitostí zvolených tematických okruhů.) Náplň předmětu rovněž vychází z předpokladu, že zahraniční posluchač není příliš dobře orientován v návaznostech světového vývoje fotografického zobrazování na vývoj fotografického média ve středoevropském prostoru, respektive v tuzemsku. Výuka je vedle přednášek doplněna návštěvami příslušných sekcí významných muzeí, shromažďujících ve svých sbírkových fondech významná díla české fotografie. Student realizuje v průběhu několik menších seminárních prací analyzujících vztah mezi významnými postavami světové fotografie a předními tuzemskými autory. 1. The Introduction - general overview of the situation. 2. Allegory of the Cave: Origins of photography and TBM. 3.-5. Constitution of photography viewed as one of the most important impulses (impacts) of changes in the society (Photography and positivism, Photography as forensic evidence; Photography and identification/classification of a man; X-rays in the history of Medicine; Photography, aerodynamics and ballistic research; Humankind and perception of Space: Role of astrophotography in pre-astronautic times; Photography, craniometry and rise of racism, etc). 6.-8. Constitution of photography viewed as one of the most important impulses (impacts) of changes in the art (Use of mechanical devices - camera obscura, magic lantern, camera lucida since the rennaisance times / examples; Line towards trapping reality - 1850´s; Line toward abstraction - turn of 19th and 20th centuries; Photography and avant- gardes; From composite prints via collages towards digital manipulation, etc). 9.-10 Portrait in the Centuries - since the rennaisance times until now; A Dialogue between traditional forms (painting, drawing, sculpting) and Photography, Video. 11. Still-life in the Centuries - since the rennaisance times until now; A Dialogue between traditional forms (painting, drawing, sculpting) and Photography, Video. 12. Landscape in the Centuries - since the rennaisance times until now; A Dialogue between traditional forms (painting, drawing, sculpting) and Photography, Video. 13. Birth of Cinematography.

Seminář v anglickém jazyce si klade za cíl obeznámit studenty a studentky s praxí uměnovědného výzkumu se speciálním zaměřením na tzv. "artistic research", tedy výzkum, který využívá umění jako metodologický nástroj na poznávaní světa. Seminář je postaven prakticky, kdy představuje jednotlivé fáze výzkumu "krok-po-kroku", od úvodní formulace výzkumného cíle až po reportování výsledku ve formě článku nebo kvalifikační práce. Každý krok je potom vždy spojen s ukázkami z praxe a praktickým nácvikem ve skupině.

Kurz se věnuje detailnímu rozboru uměleckého díla z hlediska teoretického i praktického a ukazuje pluralitu přístupů k interpretaci díla. Podává základní informace o uměnovědných tendencích, školách a proudech charakteristických především pro 20. století, rozvíjejících se však až do současnosti, které ovlivňují současnou analytickou a interpretační praxi. Cyklus přednášek poskytuje základní terminologickou výbavu daného oboru a vytváří pohled na umělecké dílo jako mnohoznačný a zároveň pojmově uchopitelný fenomén. Součástí kurzu bude i přímá a aktivní konfrontace studentů s uměleckými díly a kurátorskými projekty v galerijním prostředí.

Kurz začíná výkladem gestické abstrakce, informelu (existenciální zlom, radikální změna koncepce a formy vyjádření), pokračuje výkladem pop-artu, nového realismu, op-artu a kinetického umění. Uměním akce a hnutím Fluxus začíná další blok výkladu, který přechází ke konceptuálnímu umění, minimal-artu a hnutí Arte povera. V závěru, v rámci postmoderní analýzy, výklad dospívá k multimediálním projekcím, elektronickému umění a k novým interaktivním médiím. Předmět si klade za cíl zpřístupnit mnohovrstevnatost umění dvacátého století a přimět studenty analyzovat jednotlivá období v kontextech, vnímat současné umění jako logické a přirozené vyústění sociálních, kulturních a politických aspektů doby.

Přehledný vývoj českého a světového výtvarného umění v druhé polovině 20. století až po současné tendence ve výtvarném umění. Předmět napomáhá k přípravě ke státnicovým otázkám týkající se vývoje výtvarného umění od roku 1945. Zimní semestr je věnován světovému umění.

Kurz je zaměřen na jedno konkrétní médium komunikace mezi uměním a společností: výstava. Kurz poskytuje základní pojmy z muzejních a výstavních studií (výstava, diskurzivita, bílá krychle, financování, interpretace, kurátorství, vzdělávací obrat, performativita). 1. Museion, sbírka, studiolo, knihovna, Wunderkammer. 2. Stručná historie muzea: Soukromé sbírky. 3. Stručná historie muzea: Soukromá muzea. 4. Stručná historie muzea: Veřejná muzea. 5. Stručná historie muzea: Veřejná reaktivní muzea. 6. Stručná historie muzea: Veřejná proaktivní muzea. 7. Funkce a činnosti moderního muzea (role a odpovědnosti). 8. Stručná historie vědy dějin umění. 9. Ruský avangardský výstavní návrh. 10. Bílá krychle. 11. Kritika bílé krychle. 12. Bienále, biennalizace. 13. Nejvýznamnější muzea současného umění v globálním umění Word.

Kurz je zaměřen na získání základní orientace v současném českém umění na základě postižení základních znaků a charakteristik vývoje české výtvarné scény ve druhé polovině 20. století, detailním rozboru tendencí a proměn v devadesátých letech a zařazením současného stavu do širšího evropského (středoevropského) a světového kontextu. Kurz také akcentuje komunikativní a participační tendence v umění, které jsou stěžejní pro vývoj v postkomunistické kulturní společnosti. Vedle základního přehledu směrů a osobností je kladen důraz také na výstavní provoz, socializaci umění a teoretické reflexe tématu. Náplň kurzu je pojímána jako aktivní blok využívající obrazový materiál, studium teoretických textů a formu praktických úkolů podněcujících diskuzi.

Kurz je zaměřen na rozbor situace v současném českém ?alternativním? galerijním provozu. Zaměřuje se na různé přístupy a možnosti prezentace umění, na jejich záměry, koncepty, kontexty, motivaci a provozně produkční zázemí včetně možností a smyslu financování. Dále je zaměřen na vliv těchto institucí na společnost, komunitu, kulturní scénu a současné umění.

Cílem výběrového kurzu je, aby posluchači získali detailní přehled a znalosti o systému fund-risingu (čerpání grantových projektů), sponzoringu a public-relations (práce s veřejností). Nosným tématem výběrové kurzu pak bude hlavní finanční nástroj uvedené politiky - grantové fondy. Kurz se dotkne i specifikace jednotlivých strukturálních fondů, jejich zakotvení v rámci evropského i národního přístupu k poskytování finančních prostředků. Výběrový kurz bude obsahově zaměřen především na praktické aspekty související s fund-risingem, sponzoringem a public-relations, konfrontované s reálným galerijním provozem. Kurz je ukončen zápočtem uděleným za vypracování grantového projektu, tiskové zprávy a doprovodného programu k výstavě.

Kurz se věnuje rozsáhlému období od 6. st. př. n. l. až po pozdní římskou republiku a rané císařství s důrazem kladeným na diachronní linii. Zaměřuje se na základní vývojové zlomy, proměny myšlení i reprezentací s tím souvisejících (např. archaické období, "řecká revoluce", helénismus: nápodoba, zobrazivé a nezobrazivé reprezentace, proměna kánonu), které se odrážejí v geografických, politických, ekonomických, sociálních a kulturních vazbách v multikulturních regionech antického světa i ve vlivech z venčí. Důraz bude kladen na dějiny hmotné kultury a reprezentace ve výtvarném umění a i možnosti jejich pozdějšího uchopení v rámci archeologie a s tím souvisejících aktualizací v umění a kultuře 19. a 20. století. Prezentace příkladů bude vycházet hlavně z manuálů École du Louvre (Holtzmann, Pasquiere, 1998 a Baratte, 2011). Členění jednotlivých seancí (Hölscher, 2002) se zaměřuje na dva základní okruhy: 1.) Řecko: Chronologie, Topografie Athén, Veřejná architektura, Chrámy, Sochařství, Vázové malířství, Hrobky a malířství, Mozaiky, 2.) Řím: Chronologie, Etruské umění, Topografie Říma, Veřejné stavby, Chrámy, Sochařství, Historické reliéfy, Sarkofágy, Malířství a mozaiky (Pompeje).

The course tought in English provides the very basics about institutions of contemporary visual art world, in order to facilitate and support emerging artists, designers and curators to communicate, and collaborate with art organizations, and to enable them to comprehensively understand the big picture of the art world, which is a system of relations and space of transactions. All the subject matters of the lectures are supported by glossary, bibliography and case studies. The aim is to assist emerging artists, designers and curators to act as full time art and design professionals within the context of the current political, economical and cultural tendencies.

Cyklus přednášek a cvičení pokrývá celou škálu oblastí klíčové problematiky, kterou lze označit vztahem pojmů: vizuální kultura, reprezentace a ideologie. Vychází z předpokladu, že vizuální a především grafické praktiky jsou propojené a ovládané mocenskými systémy a že vizuální obrazy jsou do značné míry produktem konkrétních mocenských subjektů. Předmětem tohoto cyklu se stávají vybrané oblasti grafického designu a vizuálního umění od konce 19. století do poloviny 20. století, na které lze aplikovat kritickou reflexi stereotypů masové vizuální kultury.

Kurz Dějiny hmotné kultury I. je zaměřen na genezi hmotné kultury, zejména pak uměleckého řemesla a užitého umění. Základ tvoří tematický okruh uměleckohistorický zasazený do kulturněhistorického rámce, jehož cílem je podat přehled vývoje hmotné kultury v kontextu kulturní historie Evropy s akcentem na středoevropský prostor a vývoj uměleckohistorických stylů, osvětlit souvislosti mezi kategoriemi umění a řemesla, s přihlédnutím k dobovým uměleckým teoriím, funkce výtvarného umění, symboliky. Zvláštní důraz se klade na interdisciplinární přístup k dané problematice. Studenti získají základní přehled uměleckohistorický, jakož i historický. Studium v obou tematických okruzích je konstruováno tak, aby se jejich studijní zaměření navzájem co nejvíce prolínalo. Důraz je pak kladen na osvojení si bezpečné znalosti základních pojmů i odborné terminologie, vývojových směrů uměleckého řemesla, užitého a výtvarného umění a výtvarných technik jejich uplatnění ve vlastní tvůrčí praxi.

Cyklus přednášek o vývoji světové a české fotografie, včetně její teoretické reflexe, v období vymezeném lety 1918 - 1960. V návaznosti na Teorii a dějiny fotografie I, II, kurz seznamuje posluchače s historií a emancipací jak dokumentární, tak umělecké fotografie v kontextu různorodých uměleckých žánrů a kulturně politické situace. Představuje jak fotografii uměleckou v době nástupu avantgard a rozkvětu moderní kultury, fotografii ve službách totalitních režimů Evropy, tak fotografii novinářskou a reportážní. Smyslem přednášek je dobrá orientace studenta v dějinách oboru, který studují prakticky, i schopnost verbálně analyzovat formální charakter fotografického obrazu.

Sledujúc ciele vizuálne účinného grafického designu naznačíme vzájomné väzby generačných, žánrových, historicko - technologických, sociálnych a kulturologických súvislostí, ktoré vykresľujú tento predmet ako neizolovaný obor. Keďže grafický design je súčasťou všeobecnej dobovej kultúry, pri jeho koncipovaní nebudeme "preparovať" čistý pojem, ale naopak ho ponecháme v jeho logických a trvalých väzbách s fotografiou, typografiou, kaligrafiou, knižnou tvorbou a vizuálnou komunikáciou. Počnúc postupujúcou priemyselnou revolúciou, (prelom 19. - 20. st.), vykreslíme zrod modernej knižnej typografie, ktorá v obrodnom hnutí (na čele s W. Morrisom) kultivovala klasickú dekoratívnosť, ornament a snahy o rehabilitáciu rukodielnosti, (O. Menhart), v prospech revolučného dynamizmu. Bauhaus, ruská revolúcia a konštruktivizmus sa stávajú symbolmi vizuálnej komunikácie medzinárodnej avantgardy, ústiacej do "novej typografie". Toto obdobie je kryštalizačným bodom moderného grafického designu, kedy sa začína pracovať s interdisciplinárnym komponovaním diela, k čomu postupne inklinovala celá oblasť reklamy, propagácie a spoločenských periodík, (L. Sutnar, obrazové básne K. Teigeho). Zvláštna pozornosť bude venovaná vzťahu typografie s fotografiou, ktorý bol v tomto období modelovým prepojením tvorby u mnohých osobností i skupín: L. M. Nagy, A. Rodčenko, K. Teige, časopis Linie, Devětsil ai. Po vojnovej stagnácii nastalo obdobie renesancie celej oblasti užitého umenia (Expo Brusel, 1958) a nové materiálne i duchovné podnety z vizuálnych disciplín prispeli k formovaniu aktuálnych východísk pre nastávajúcu epochu postindustriálnej kultúry. Silné prepojenie grafického designu s fotografiou sa opäť prejavilo v 60.rokoch, kedy vzniká typický čiernobiely kabát brožovaných kníh a malých kultových periodík (Aperture, Contact). Signalizuje prílev ostrého grafického štýlu hard-edge a stáva sa charakteristickým znakom undergroundovej knižnej tvorby. Všetky interdisciplinárne presahy s výtvarným umením, reklamou a masmédiami prispeli k súčasnej podobe grafického designu v podobnej miere ako neustále zvyšujúca sa sofistikácia a flexibilita technológie a grafických programov. Záver bude reflektovať stieranie hraníc medzi umeleckou produkciou grafických projektov a ich aktuálnymi užitými prejavmi v komerčnej oblasti.

Kurz je zaměřen na základní informaci, orientaci a analýzu tendencí ve filozofii, humanitních vědách, uměnovědě, kritice i umělecké praxi závěru 20. století a přítomnosti, které jsou založeny na reflexi rodových diferencí, problematiky jinakosti a odlišnosti (identita, pohlaví a rod, biologické, psychologické a sociologické determinanty člověka, vymezení minorit). Podává přehled o vývoji feministického a postfeministického myšlení a ukazuje alternativní koncepce a interpretace kultury, umění, jazyka a metajazyka.

Zaměření a program kurzu vychází z faktu, že vizualita je centrálním aspektem konstrukce společenského procesu tvorby, distribuce a recepce významu v západní kultuře. Reaguje na všudypřítomnost obrazů vytvořených mutací moderních mechanických médií a jejich zdánlivou neutralitu, stojící v opozici vůči jejich interpretativnímu charakteru. Kurz bude postupovat od obecných otázek vizuálního vnímání a zobrazování k psychické, sociální a sémantické problematice a k analýze persuasivních a manipulačních procesů ve vizuální komunikaci. Rozdělen bude do okruhů: Studium problematiky vidění a vyhodnocování obrazů ve vědomí diváka; Problematika zobrazování a vizuální prezentace; Přístupy k zobrazování reality; Vizualizace sociálních diferencí a obrat k obrazu ve společenských vědách; Jazyk a ikonologie textu; Design a syntax vizuálního díla; Prchavé obrazy a zvuk vizuálních obrazů; Vztah mezi hudbou a vizualitou; Cesty vizuálního přesvědčování a globální proudění obrazů; Reklamní manipulace a konzumní kultura.

Interpretaci vizuálních oborů chápeme jako tvůrčí gesto interpretátora. Na tomto úhlu pohledu se v průběhu 20. století podílela například kulturní antropologie studující modely lidského chování, která vnímá kulturu jako systém symbolů fenomenologické povahy. Odhaluje modely chování ovládané jistým významem. Modely a z nich vyvozené kulturní vzorce jsou v reálném kontaktu jednak používány, a tak je lze za jednotlivými realizacemi zahlédnout, ale zpětně tuto realitu také přetvářejí. Vtisknou jí svá pravidla a tím rámce platnosti. Tento mechanismus je nutné započítat při interpretaci odhalovaných významů. Podobně proměnlivě pak proto chápeme i samotnou interpretaci nalezených významů. Můžeme mluvit o jistém interpretačním rozptylu, který však není bezbřehý, má stanovitelná pravidla. V takovém náhledu pak kulturu můžeme chápat jako prostor hledání, vyjednávání, ustavování, vznikání a zanikání významů. Každá malá nová nalezená nebo formulovaná součást promění zbytek celého systému vztahů.

Symbol a jeho mnohovrstevný vztah k realitě se stává ve druhé polovině 20. století jedním z nejdůležitějších témat v řadě společenskovědních oborů - psychoanalýze, estetice, filosofii jazyka, sémiologii, etnologii, religionistice, studiu mýtů a pod. Kurz bude procházet jednotlivými teoretickými koncepcemi i obory a poskytne informaci o jejich základních metodách. Východiskem bude kontinentální uvažování kostnické školy recepční estetiky (Iser, Jauss ...).

Povinně volitelný kurs představuje doplňující prvek hlavní výkladové linie dějin umění, který si klade za cíl představit posluchačům nižšího ročníku základní tendence, které určovaly vývoj poválečného výtvarného umění. Přednáškové bloky jsou rozděleny do dvou celků, z nichž první reflektuje výtvarné umění 50. a 60. let a druhý umění 70. a 80. let 20. století. Zvláštní pozornost je věnována dichotomii vývoje na obou stranách "železné opony". Posluchači kursu jsou multimediálními prostředky seznamováni s podobou a interpretací konkrétních děl.

Jednosemestrální kurz je zaměřen na orientaci v metodických přístupech v dějinách umění 20. století. Přednášky jsou věnovány historické podobě metodologických systémů a přístupů dějin umění (od Vídeňské školy po "konec" dějin umění), druhá polovina kurzu je věnována konkrétní analýze nejvýznamnějších současných metodických přístupů. Přednáškový cyklus je tvořen interaktivně v kombinaci přednášek a přednáškového semináře založeném na principu ?reading-group?. Smyslem kurzu je představit a pokud možno osvojit si přístupy současných historiků umění k uměleckému dílu a jeho kontextu napříč epochami.

Jednosemestrální kurz je zaměřen na seznámení a praktické osvojení interpretačních metod ikonografie a ikonologie. Přednášky jsou věnovány historickému vývoji a proměnám těchto metod od jejich vzniku do do současnosti, včetně praktické analýzy vybraných textů používajících tyto metody. Přednáškový cyklus je tvořen interaktivně v kombinaci přednášek a přednáškového semináře založeném na principu ?reading-group?. Druhá, praktická část kurzu bude věnována analýzám kurátorských konceptů vybraných výstav. Hlavním hodnotícím kriteriem těchto analýz budou otázky související s námětem a obsahem uměleckých děl, které mohou být konstitutivním faktorem výstavních konceptů.

Kurz zahrnuje vývoj dějin užitého umění v historickém vývoji a vzájemných slohových a stylových souvislostech. V prvním bloku se posluchači seznámí s vývojem uměleckého nábytku a obytného interiéru. Přednášky a semináře zahrnují období od starověkého Egypta přes antické Řecko a Řím jako východisko pro evropskou kulturu, přes období středověku, až po novodobou etapu designu 20. - 21. století. V každém období budou probírány nejcharakterističtější projevy daného slohu, tj. např. v období renesance je kladen důraz na italský nábytek, v baroku na francouzskou tvorbu atd.. Posluchači se seznámí nejen s uměleckými charakteristickými rysy nábytkářství, ale i s využitím základních technologií, materiálů a výzdobných technik. Po úvodním bloku o vývoji nábytkářství následují přednášky a semináře věnované dalším uměleckým řemeslům - zejména evropskému uměleckému sklářství, a to od jeho počátků , které spadají do starověku, až po konec 20. století. Poslední cyklus se zabývá vývojem umělecké keramiky a porcelánu. Posluchači se v něm detailněji seznámí s vývojem umělecké evropské keramiky počínaje majolikou, fajánsí, uměleckou kameninou a konče výkladem o vzniku evropského tvrdého porcelánu.

Náplň kurzu se zaměřuje na prozkoumávání minulosti a současnosti uměleckého řemesla, užitého umění a designu od nástupu modernismu (90. léta 19. století) až po současnost. Předmět se zabývá definováním výše uvedených termínů a vymezováním rozdílů mezi těmito jednotlivými kategoriemi. Cyklus přednášek je vedle systematické kategorizace obecných tezí též paralelně zaměřen na specifika českého a středoevropského uměleckého řemesla (secese, art-deco, kubismus, bruselský sloh) a na jejich zapojení do celoevropského a celosvětového kontextu. Zvláštní pozornost je věnována přesahům uměleckého řemesla do (z) oblasti volného umění či architektury. Náplň přednášek se okrajově dotýká též problematiky restaurování a konzervace předmětů kulturního dědictví.

Předmět je určen pro studenty magisterského studia, kteří absolvovali kurzy dějin umění a dějin užitého umění a je proto zaměřen především na problematiku průmyslového a grafického designu. Cílem předmětu je podat historický přehled vzniku a vývoje designu jako fenoménu spjatého s masovou průmyslovou výrobou a informačními technologiemi a jasně vymezit jeho místo v oblasti výtvarné a hmotné kultury. Velká pozornost je věnována i všeobecnému vývoji moderní civilizace, techniky a významu vizuálního působení na hmotnou kulturu v širších souvislostech. V rámci výuky je nezbytné i vyjasnění terminologie, samotného pojmu design v porovnání s užitým uměním a uměleckým řemeslem. Výuka má formu přednášek, které jsou zařazovány dle potřeby v rámci tematických celků i na aktuální témata jako nedílná součást akademické debaty o náplni předmětu, který se neustále dynamický vyvíjí. Součástí předmětu jsou přednášky externích odborníků a hostů, exkurze a práce v terénu.

Cílem výběrového kurzu je, aby posluchači získali detailní přehled a znalosti o systému fund-risingu (čerpání grantových projektů), sponzoringu a public-relations (práce s veřejností). Nosným tématem výběrové kurzu pak bude hlavní finanční nástroj uvedené politiky - grantové fondy. Kurz se dotkne i specifikace jednotlivých strukturálních fondů, jejich zakotvení v rámci evropského i národního přístupu k poskytování finančních prostředků. Výběrový kurz bude obsahově zaměřen především na praktické aspekty související s fund-risingem, sponzoringem a public-relations, konfrontované s reálným galerijním provozem. Kurz je ukončen zápočtem uděleným za vypracování grantového projektu, tiskové zprávy a doprovodného programu k výstavě.

Cyklus přednášek o vývoji světové a české fotografie, včetně její teoretické reflexe, v období vymezeném lety 1918 - 1960. V návaznosti na Teorii a dějiny fotografie I, II, kurz seznamuje posluchače s historií a emancipací jak dokumentární, tak umělecké fotografie v kontextu různorodých uměleckých žánrů a kulturně politické situace. Představuje jak fotografii uměleckou v době nástupu avantgard a rozkvětu moderní kultury, fotografii ve službách totalitních režimů Evropy, tak fotografii novinářskou a reportážní. Smyslem přednášek je dobrá orientace studenta v dějinách oboru, který studují prakticky, i schopnost verbálně analyzovat formální charakter fotografického obrazu.

Kurz je zaměřen na základní informaci, orientaci a analýzu tendencí ve filozofii, humanitních vědách, uměnovědě, kritice i umělecké praxi závěru 20. století a přítomnosti, které jsou založeny na reflexi rodových diferencí, problematiky jinakosti a odlišnosti (identita, pohlaví a rod, biologické, psychologické a sociologické determinanty člověka, vymezení minorit). Podává přehled o vývoji feministického a postfeministického myšlení a ukazuje alternativní koncepce a interpretace kultury, umění, jazyka a metajazyka.

Sledujúc ciele vizuálne účinného grafického designu naznačíme vzájomné väzby generačných, žánrových, historicko - technologických, sociálnych a kulturologických súvislostí, ktoré vykresľujú tento predmet ako neizolovaný obor. Keďže grafický design je súčasťou všeobecnej dobovej kultúry, pri jeho koncipovaní nebudeme "preparovať" čistý pojem, ale naopak ho ponecháme v jeho logických a trvalých väzbách s fotografiou, typografiou, kaligrafiou, knižnou tvorbou a vizuálnou komunikáciou. Počnúc postupujúcou priemyselnou revolúciou, (prelom 19. - 20. st.), vykreslíme zrod modernej knižnej typografie, ktorá v obrodnom hnutí (na čele s W. Morrisom) kultivovala klasickú dekoratívnosť, ornament a snahy o rehabilitáciu rukodielnosti, (O. Menhart), v prospech revolučného dynamizmu. Bauhaus, ruská revolúcia a konštruktivizmus sa stávajú symbolmi vizuálnej komunikácie medzinárodnej avantgardy, ústiacej do "novej typografie". Toto obdobie je kryštalizačným bodom moderného grafického designu, kedy sa začína pracovať s interdisciplinárnym komponovaním diela, k čomu postupne inklinovala celá oblasť reklamy, propagácie a spoločenských periodík, (L. Sutnar, obrazové básne K. Teigeho). Zvláštna pozornosť bude venovaná vzťahu typografie s fotografiou, ktorý bol v tomto období modelovým prepojením tvorby u mnohých osobností i skupín: L. M. Nagy, A. Rodčenko, K. Teige, časopis Linie, Devětsil ai. Po vojnovej stagnácii nastalo obdobie renesancie celej oblasti užitého umenia (Expo Brusel, 1958) a nové materiálne i duchovné podnety z vizuálnych disciplín prispeli k formovaniu aktuálnych východísk pre nastávajúcu epochu postindustriálnej kultúry. Silné prepojenie grafického designu s fotografiou sa opäť prejavilo v 60.rokoch, kedy vzniká typický čiernobiely kabát brožovaných kníh a malých kultových periodík (Aperture, Contact). Signalizuje prílev ostrého grafického štýlu hard-edge a stáva sa charakteristickým znakom undergroundovej knižnej tvorby. Všetky interdisciplinárne presahy s výtvarným umením, reklamou a masmédiami prispeli k súčasnej podobe grafického designu v podobnej miere ako neustále zvyšujúca sa sofistikácia a flexibilita technológie a grafických programov. Záver bude reflektovať stieranie hraníc medzi umeleckou produkciou grafických projektov a ich aktuálnymi užitými prejavmi v komerčnej oblasti.

Cyklus přednášek o vývoji světového a českého průmyslového designu, včetně jeho teoretické reflexe, od konce 19. století po současnost. Produktový design představuje typický fenomén výtvarné kultury 20. století, který díky svému sepjetí s technickou civilizací odráží různorodé myšlenkové ekonomické, filosofické a sociologické tendence. Kurz nabízí přehled vývoje oboru od zakládání uměleckoprůmyslových muzeí a teorií J. Ruskina a W. Morise, přes design ovlivněný secesí, nástup moderny ztělesněný školou Bauhaus a dál k poválečnému věděckému designu, výrobkům na jedno použití až k postmodernímu ekologickému designu teoretika W. Welsche nebo kreativní britský design.Smyslem přednášek je dobrá orientace studenta v dějinách oboru, který studují prakticky i schopnost verbálně analyzovat formální charakter navrhovaného produktu.

Předmět je určen pro studenty magisterského studia, kteří absolvovali kurzy dějin umění a dějin užitého umění a je proto zaměřen především na problematiku průmyslového a grafického designu. Cílem předmětu je podat historický přehled vzniku a vývoje designu jako fenoménu spjatého s masovou průmyslovou výrobou a informačními technologiemi a jasně vymezit jeho místo v oblasti výtvarné a hmotné kultury. Velká pozornost je věnována i všeobecnému vývoji moderní civilizace, techniky a významu vizuálního působení na hmotnou kulturu v širších souvislostech. V rámci výuky je nezbytné i vyjasnění terminologie, samotného pojmu design v porovnání s užitým uměním a uměleckým řemeslem. Výuka má formu přednášek a seminářů, které jsou zařazovány dle potřeby v rámci tematických celků i na aktuální témata jako nedílná součást akademické debaty o náplni předmětu, který se neustále dynamický vyvíjí. Součástí předmětu jsou přednášky externích odborníků a hostů, exkurze a práce v terénu.

Povinně volitelný kurs si klade za cíl představit studentům nižších ročníků výtvarné umění od nástupu postmoderny do současnosti. Zvláštní zřetel bude kladen na dichotomii vývoje na obou stranách "železné opony", postupující globalizaci, rozvoj a aplikaci informačních technologií, vznik nových vyjadřovacích forem a teoretický background současné vizuální kultury. Posluchači kursu jsou multimediálními prostředky seznamováni s podobou a interpretací konkrétních děl.

Kurz je zaměřen na rozbor situace v současném českém ?alternativním? galerijním provozu. Zaměřuje se na různé přístupy a možnosti prezentace umění, na jejich záměry, koncepty, kontexty, motivaci a provozně produkční zázemí včetně možností a smyslu financování. Dále je zaměřen na vliv těchto institucí na společnost, komunitu, kulturní scénu a současné umění.

Seminář zprostředkovává vývoj moderní architektury od poloviny 19. století po současnost. Zabývá se proměnami funkce, estetiky, užití materiálů v architektuře v tomto období. Součástí výuky je také srovnání vývoje urbanistiky jako důležitého fenoménu rozvoje měst. Výuka je členěna do následujících čtyř celků: Historismus v architektuře konce 19. století, eklekticismus, obrodné tendence secesní architektury. Architektura v první polovině 20. století, moderna, expresionismus, kubismus, funkcionalismus, sovětský ( ruský ) konstruktivismus v architektuře. Architektura druhé poloviny 20. století, výtvarné modifikace funkcionalismu, moderní klasicismus, brutalismus, organická architektura, nové technologie, konstrukce. Postmoderní architektura, architektura po moderně, historické citace, důraz na výtvarnou stránku architektury.

Kurz navazuje na základní přehled dějin moderní architektury a soustřeďuje se na dosud opomíjené a málo známé téma vývoje moderní architektury v regionu severozápadních Čech, komplikované nacionálními hledisky, nedostatečně zpracovanými archívními prameny a zanedbaným stavem i zánikem řady objektů. Program je zaměřen v prvé řadě na vývoj architektury v první polovině 20. století (secese, moderna, dekorativismus, funkcionalismus, regionalismus, německý "domácí styl"), poprvé monograficky zpracovaný v publikaci vyučujícího tohoto kurzu, pozornost je však věnována také rozsáhlým a větším dílem negativním urbanistickým a stavebním zásahům ve druhé polovině 20. století.

Předmět má za cíl seznámit studenty s výtvarným uměním antiky od kultury krétsko-mykénské až do období rozpadu Římské říše. Období je časově vymezeno od roku 1500 př.n.l. až do roku 500 n.l. Velká pozornost je věnována zařazení antické kultury do historických souvislostí a geografickým a geopolitických aspektům,které mají vliv na formování výtvarného umění. Přednášky nejsou zaměřeny na encyklopedický výčet památek a autorů,ale na hledání vývojových linií, kontinuity evropského umění a pochopení významu řecké, etruské a římské antiky pro další vývoj evropského umění, zvláště umění raně křesťanské a byzantské a pro dnešní dobu. Posluchači jsou dále seznamováni s obsahem vybraných děl, jejich možnou interpretací a didaktickým využitím poznatků.

Tyto kurzy seznamují studenty s dějinami moderního a postmoderního umění, a to od druhé poloviny 19. století až po 90. léta 20. století. Studenti v nich získávají chronologický přehled avantgard a směrů od impresionismu až po nejaktuálnější tendence výtvarného umění. Zvláštní pozornost je po konstituování znalostí o rané fázi moderny věnována konstruktivismu, gestické abstrakci, informelu, pop-artu, op-artu, novému realismu, kinetickému umění, umění akce, minimal-artu a konceptuálnímu umění. V závěru, v rámci postmoderní analýzy, výklad dospívá k multimediálním projekcím a elektronickému umění. Předmět si klade za cíl zpřístupnit mnohovrstevnatost umění 20. století a přimět studenty analyzovat jednotlivá období v kontextech, vnímat současné umění jako logické a přirozené vyústění sociálních, kulturních a politických aspektů doby.

Povinně volitelný kurs představuje doplňující prvek hlavní výkladové linie dějin umění, který si klade za cíl představit posluchačům nižšího ročníku základní tendence, které určovaly vývoj poválečného výtvarného umění. Přednáškové bloky jsou rozděleny do dvou celků, z nichž první reflektuje výtvarné umění 50. a 60. let a druhý umění 70. a 80. let 20. století. Zvláštní pozornost je věnována dichotomii vývoje na obou stranách "železné opony". Posluchači kursu jsou multimediálními prostředky seznamováni s podobou a interpretací konkrétních děl.

Cyklus přednášek, ve kterém se studenti seznámí s fyzikálními (optickými a mechanickými), chemickými, společenskými, ekonomickými i filosofickými předpoklady vzniku fotografie a s konstituováním fotografického média. Dále se předmětem tohoto cyklu stane raná vývojová fáze fotografie (daguerrotypie, talbotypie, kolódiový proces), expanze fotografického média ve druhé třetině 19. století (industrializace foto-chemického procesu) i fotografie v období raného modernismu 1880 - 1918. Samostatný celek tvoří též přednášky zaměřené na konstituování kinematografie, včetně oddílu věnovaného chronofotografii, a na počáteční fázi němého filmu v evropské i americké filmografii.

Cílem kurzu je získání základních kompetencí práce s odborným textem. Na základě četby základních textů estetiky 20. století a rozboru tématiky bude následně text slovně a písemně interpretován. Účelem této informace je vytvoření standardní odborné práce a získání kompetencí k jejímu napsání (orientace v textu, anotace, vytvoření názvu a určení klíčových slov, struktura práce, práce s prameny a poznámkovým aparátem atp.).

Předmět se zabývá otázkou, jak výtvarné dílo žije ve svých interpretacích a jak jsou ve vizuální formě tvořeny nové verze světa. Tvorba významu a jeho interpretace je ovlivněna velkým množstvím vztahů a vazeb. Mluvíme o silovém poli, vzájemné souhře vztahů, o interaktivní vztahové struktuře, která se neustále natáčí a vše nové vstřebává. Předmět se zabývá analýzou významu výtvarného díla a jeho interpretací, zkoumáním systému, který není statickým "telefonním seznamem" jednotlivých realizací. Rozkrýváním těchto systémových funkčních vazeb můžeme lépe pochopit, jak je naše mysl schopna vnímat svět, jak vlastně jeho fragmentárnost částečně a ve výběru přesto "uchopuje" a tím ve skutečnosti svět vytváří - konstruuje nové světy, resp. verze světa.

Kurz se zabývá nastavováním komunikačních módů mezi recipientem umění (dítětem i dospělým respektive žákem, studentem či frekventantem animačního programu) a uměleckým dílem v jeho autentickém galerijním prostředí, a to i prostřednictvím prožitku divákova vlastního tvůrčího procesu. Náplní tohoto cyklu přednášek je tedy profilace a strukturace doprovodných galerijních programů. Absolvent kurzu je poté schopen vést či podílet se na náplni edukačních galerijních programů, je tedy schopen konfrontovat návštěvníka galerie s uměleckým dílem, analyzovat jeho vyznění a napomáhat divákovi k verbalizaci tohoto prožitku.

Kurs je zaměřen na problematiku socializace současného výtvarného umění. Tato oblast práce s uměleckým dílem je klíčovou součástí v procesu komunikace mezi současnou společností a vizuálním uměním. Socializace umění se odehrává prostřednictvím složitého komplexu občas zdánlivě protikladných pohybů, mezi které lze zařadit projekci sociální problematiky do obsahu artefaktů, produkci artefaktů, galerijní práci, etablování dynamických forem prezentace artefaktů a v neposlední řadě uměnovědnou analýzu artefaktů. Oblast socializace umění bude zkoumána z hledisek teoretických, ale zároveň se kurs zaměří na osvojení praktických postupů a dovedností nezbytných k organizování prezentací současného výtvarného umění. Tematické okruhy: - Formy současného výtvarného umění - Proces etablování obsahu současného uměleckého díla - Současné výtvarné umění a současná společnost - S kým a jak komunikuje současné výtvarné umění - Autor - producent uměleckého díla - Prostor prezentace současného výtvarného umění - Kurátor - distributor současného výtvarného umění

annotation

More profound orientation in contemporary art with emphasis to photography concerning the world and Czech context. Analysis of contemporary visual art in topics - one world, global networks, climate change, social media etc. The focus of lectures is on the medium of photography and its overlaps to other visual media. Introducing the problems of the contemporary Czech scene based on examples from the area of the gallery scene and selected established Czech authors.

course of lectures

Online teaching in October, which will take place here at the FUD E-learning, and at the same time, online lectures at BigBlueButton will be held on Monday from 1 to 2:30 pm. Here is the link: https://blue.ujep.cz/b/len-prd-cn6

Tento studijní předmět se zaměřuje na různorodé aspekty spojené s komplexní problematikou prezentace uměleckého díla v galerijním ale rovněž negalerijním prostředí v kontextu současného výtvarného umění. Proces prezentace uměleckého díla je klíčovým momentem kurátorské práce a aktuálně prochází zásadním vývojem. Předmět akcentuje jako určující téma více směrný proces komunikace mezi autorem, jeho dílem, kurátorem, výstavní institucí a veřejností. Všímá si procesu kontextualizace uměleckého díla formou jeho zveřejnění a umístění do konkrétního prostředí výstavy či výstavní instituce. Zabývá se otázkami spojenými s interpretací uměleckého díla prostřednictvím jeho instalace a výstavní prezentace. Pracuje s tématy navazujícími na socializační a komunitní strategie současného umění a dotýká se rovněž problematiky krize výstavních institucí a tzv. institucionální kritiky.

Jednosemestrální kurz obsahuje základní přehled dějin památkové péče a základních metodologických přístupů, včetně medailonů osobností. Druhá část přednášek je zaměřena na současnou památkovou péči (legislativa, struktura památkové péče a její činnost). Semináře jsou pořádány v terénu a jsou orientovány na aktuální problematiku - restaurování památek, stavebně historický průzkum, problematika záchrany a ochrany movitého a nemovitého kulturního dědictví, jejich evidence a pod. Výstupem tohoto kurzu je písemná práce. Samotným závěrem kurzu je zkouška z památkové péče.

Přednáška se zabývá dějinami výtvarné kultury v časovém rozmezí od raného středověku po pozdní gotiku. S ohledem na zaměření studia posluchačů FUUD se pozornost v přednáškách zaměřuje především na objasnění vzájemných souvislostí jednotlivých uměleckých oborů, včetně užitého umění, dále pak na filosofické a psychosociální aspekty jednotlivých složek výtvarné kultury. Výtvarné umění po rozpadu Římské říše . Křesťanství a výtvarná kultura. Výtvarný projev etnik doby stěhování národů. Význam Byzance pro vznik a vývoj západoevropského umění. Cesty západoevropské architektury od doby pozdní antiky po první monumentální stavby karolinské renesance. Stěžejní díla užitého umění raného středověku. Románská výtvarná kultura jako syntéza antického dědictví, reziduí barbarského umění a ohlasů Byzance. Okruhy románského umění v západní Evropě a v Čechách. Gotika jako projev společnosti doby vrcholného středověku. Geneze gotické architektury, specifičnosti jejích konstruktivních principů a spiritualita gotického architektonického prostoru. Proměny plastiky na cestě k volné soše. Rozvoj prostorového cítění a vyjadřování v sochařském reliéfu, v nástěnné malbě. Poklasická gotika a umění v Českých zemích v době Lucemburků,. Proto-renesanční aspekty gotického realismu a mezinárodního gotického slohu 14. století.

Předmět je zaměřen na vysvětlení specifik grafického designu a jeho místa ve vizuální a hmotné kultuře v historickém kontextu. Obsah umělecko-historické složky předmětu je časově vymezen od prvopočátků grafického projevu zhruba do přelomu 19. a 20. století a poskytne přehled o vývoji fenoménu grafických umění spjatého s vývojem grafických technik. Teoretická složka předmětu se věnuje problematice vzniku a vývoje vizuálních systémů a sémantickým a psychologickým aspektům grafické tvorby.

Sledujúc ciele vizuálne účinného grafického designu naznačíme vzájomné väzby generačných, žánrových, historicko - technologických, sociálnych a kulturologických súvislostí, ktoré vykresľujú tento predmet ako neizolovaný obor. Keďže grafický design je súčasťou všeobecnej dobovej kultúry, pri jeho koncipovaní nebudeme "preparovať" čistý pojem, ale naopak ho ponecháme v jeho logických a trvalých väzbách s fotografiou, typografiou, kaligrafiou, knižnou tvorbou a vizuálnou komunikáciou. Počnúc postupujúcou priemyselnou revolúciou, (prelom 19. - 20. st.), vykreslíme zrod modernej knižnej typografie, ktorá v obrodnom hnutí (na čele s W. Morrisom) kultivovala klasickú dekoratívnosť, ornament a snahy o rehabilitáciu rukodielnosti, (O. Menhart), v prospech revolučného dynamizmu. Bauhaus, ruská revolúcia a konštruktivizmus sa stávajú symbolmi vizuálnej komunikácie medzinárodnej avantgardy, ústiacej do "novej typografie". Toto obdobie je kryštalizačným bodom moderného grafického designu, kedy sa začína pracovať s interdisciplinárnym komponovaním diela, k čomu postupne inklinovala celá oblasť reklamy, propagácie a spoločenských periodík, (L. Sutnar, obrazové básne K. Teigeho). Zvláštna pozornosť bude venovaná vzťahu typografie s fotografiou, ktorý bol v tomto období modelovým prepojením tvorby u mnohých osobností i skupín: L. M. Nagy, A. Rodčenko, K. Teige, časopis Linie, Devětsil ai. Po vojnovej stagnácii nastalo obdobie renesancie celej oblasti užitého umenia (Expo Brusel, 1958) a nové materiálne i duchovné podnety z vizuálnych disciplín prispeli k formovaniu aktuálnych východísk pre nastávajúcu epochu postindustriálnej kultúry. Silné prepojenie grafického designu s fotografiou sa opäť prejavilo v 60.rokoch, kedy vzniká typický čiernobiely kabát brožovaných kníh a malých kultových periodík (Aperture, Contact). Signalizuje prílev ostrého grafického štýlu hard-edge a stáva sa charakteristickým znakom undergroundovej knižnej tvorby. Všetky interdisciplinárne presahy s výtvarným umením, reklamou a masmédiami prispeli k súčasnej podobe grafického designu v podobnej miere ako neustále zvyšujúca sa sofistikácia a flexibilita technológie a grafických programov. Záver bude reflektovať stieranie hraníc medzi umeleckou produkciou grafických projektov a ich aktuálnymi užitými prejavmi v komerčnej oblasti.

Předmět je určen pro studenty magisterského studia, kteří absolvovali kurzy dějin umění a dějin užitého umění a je proto zaměřen především na problematiku průmyslového a grafického designu. Cílem předmětu je podat historický přehled vzniku a vývoje designu jako fenoménu spjatého s masovou průmyslovou výrobou a informačními technologiemi a jasně vymezit jeho místo v oblasti výtvarné a hmotné kultury. Velká pozornost je věnována i všeobecnému vývoji moderní civilizace, techniky a významu vizuálního působení na hmotnou kulturu v širších souvislostech. V rámci výuky je nezbytné i vyjasnění terminologie, samotného pojmu design v porovnání s užitým uměním a uměleckým řemeslem. Výuka má formu přednášek, které jsou zařazovány dle potřeby v rámci tematických celků i na aktuální témata jako nedílná součást akademické debaty o náplni předmětu, který se neustále dynamický vyvíjí. Součástí předmětu jsou přednášky externích odborníků a hostů, exkurze a práce v terénu.

Seminář zprostředkovává vývoj moderní architektury od poloviny 19. století po současnost. Zabývá se proměnami funkce, estetiky, užití materiálů v architektuře v tomto období. Součástí výuky je také srovnání vývoje urbanistiky jako důležitého fenoménu rozvoje měst. Výuka je členěna do následujících čtyř celků: Historismus v architektuře konce 19. století, eklekticismus, obrodné tendence secesní architektury. Architektura v první polovině 20. století, moderna, expresionismus, kubismus, funkcionalismus, sovětský ( ruský ) konstruktivismus v architektuře. Architektura druhé poloviny 20. století, výtvarné modifikace funkcionalismu, moderní klasicismus, brutalismus, organická architektura, nové technologie, konstrukce. Postmoderní architektura, architektura po moderně, historické citace, důraz na výtvarnou stránku architektury.

Kurz navazuje na základní přehled dějin moderní architektury a soustřeďuje se na dosud opomíjené a málo známé téma vývoje moderní architektury v regionu severozápadních Čech, komplikované nacionálními hledisky, nedostatečně zpracovanými archívními prameny a zanedbaným stavem i zánikem řady objektů. Program je zaměřen v prvé řadě na vývoj architektury v první polovině 20. století (secese, moderna, dekorativismus, funkcionalismus, regionalismus, německý "domácí styl"), poprvé monograficky zpracovaný v publikaci vyučujícího tohoto kurzu, pozornost je však věnována také rozsáhlým a větším dílem negativním urbanistickým a stavebním zásahům ve druhé polovině 20. století.

Cyklus přednášek, ve kterém se studenti seznámí s fyzikálními (optickými a mechanickými), chemickými, společenskými, ekonomickými i filosofickými předpoklady vzniku fotografie a s konstituováním fotografického média. Dále se předmětem tohoto cyklu stane raná vývojová fáze fotografie (daguerrotypie, talbotypie, kolódiový proces), expanze fotografického média ve druhé třetině 19. století (industrializace foto-chemického procesu) i fotografie v období raného modernismu 1880 - 1918. Samostatný celek tvoří též přednášky zaměřené na konstituování kinematografie, včetně oddílu věnovaného chronofotografii, a na počáteční fázi němého filmu v evropské i americké filmografii.

Povinně volitelný kurs představuje doplňující prvek hlavní výkladové linie dějin umění, který si klade za cíl představit posluchačům nižšího ročníku základní tendence, které určovaly vývoj poválečného výtvarného umění. Přednáškové bloky jsou rozděleny do dvou celků, z nichž první reflektuje výtvarné umění 50. a 60. let a druhý umění 70. a 80. let 20. století. Zvláštní pozornost je věnována dichotomii vývoje na obou stranách "železné opony". Posluchači kursu jsou multimediálními prostředky seznamováni s podobou a interpretací konkrétních děl.

Kurz se věnuje detailnímu rozboru uměleckého díla z hlediska teoretického i praktického a ukazuje pluralitu přístupů k interpretaci díla. Podává základní informace o uměnovědných tendencích, školách a proudech především 20. století až do současnosti, které ovlivnily analytickou a interpretační praxi. Poskytuje jejich základní terminologickou výbavu a vytváří pohled na umělecké dílo jako mnohoznačný a zároveň pojmově uchopitelný fenomén.

Interpretaci vizuálních oborů chápeme jako tvůrčí gesto interpretátora. Na tomto úhlu pohledu se v průběhu 20. století podílela například kulturní antropologie studující modely lidského chování, která vnímá kulturu jako systém symbolů fenomenologické povahy. Odhaluje modely chování ovládané jistým významem. Modely a z nich vyvozené kulturní vzorce jsou v reálném kontaktu jednak používány, a tak je lze za jednotlivými realizacemi zahlédnout, ale zpětně tuto realitu také přetvářejí. Vtisknou jí svá pravidla a tím rámce platnosti. Tento mechanismus je nutné započítat při interpretaci odhalovaných významů. Podobně proměnlivě pak proto chápeme i samotnou interpretaci nalezených významů. Můžeme mluvit o jistém interpretačním rozptylu, který však není bezbřehý, má stanovitelná pravidla. V takovém náhledu pak kulturu můžeme chápat jako prostor hledání, vyjednávání, ustavování, vznikání a zanikání významů. Každá malá nová nalezená nebo formulovaná součást promění zbytek celého systému vztahů.

Workshop uvádí frekventanty do teoretické roviny problematiky kurátorských aktivit a současně je prakticky seznamuje s galerijním provozem. Tyto informační transfery se dějí prostřednictvím reprezentanta institucí, zaměřených na pravidelnou výstavní činnost. V průběhu praktických cvičení budou studenti komplexně řešit koncepční i dílčí otázky spojené s výstavní prezentací, lektorskou činností, organizačními a produkčními otázkami. Předpokládá se spolupráce se studentskými galeriemi - Galerie Rampa a Billboart v Ústí nad Labem a Galerie Mimochodem v Praze.

Cyklus přednášek o vývoji světové a české fotografie, včetně její teoretické reflexe, zahrnující období od šedesátých let do současnosti. V návaznosti na Teorii a dějiny fotografie III, IV, kurz sleduje provázanost fotografie spolu se soudobým výtvarným uměním, ale také módní a reportážní fotografii. Zabývá se proměnami, kterými procházela fotografie s nástupem konceptuálních uměleckých tendencí, performance, land-artu, atd., které často omezovaly roli fotografie na záznamové médium. Seznamuje posluchače s využíváním nových technologií, digitálními záznamy, počítačovou manipulací obrazem a nástupem videoartu, které přivedly fotografii na dominantní místo ve vývoji vizuálního umění posledního desetiletí. základní tematické okruhy výuky: 1/ Humanistická a reportážní poválečná fotografie, fotografové skupiny Magnum 2/ Fotografické záznamy akčního a land-artového umění především šedesátých let 3/ Fotografie jako medium a inspirace pop-artu. Dílo Andy Warhola, dvojice Gilbert a George jako inspirační zdroje tvorby let devadesátých 4/ Nástup videoartu a nových technologií v umění sedmdesátých let, spojení s uměleckým hnutím Fluxus, druhá vlna videoartu a elektronických medii v umění let osmdesátých 5/ Historie československé fotografie a videoartu od sedmdesátých let po současnost

Cílem kurzu je naznačení chronologie rámcového vývoje výtvarného umění a literatury umění od počátku 20. století do dneška. Těžištěm uvažování jsou mezioborové souvislosti tvorby a recepce, které přesahují na pole umění "současného". Orientace v tématice moderního umění v historických a myšlenkových souvislostech. Aplikace těchto souvislostí v rámci poznávání uměleckého díla. Znalost mezioborových souvislostí ve výtvarném umění, hudbě, literatuře 20. století. Osobní vztah k výtvarnému umění a literatuře. Zkoumání souvislostí a spolupráce mezi výtvarným uměním a hudbou, divadlem, poezií a literaturou ve 20. století: zejména na příkladech děl S. Mallarmého, P. Picassa, H. Matisse. G. Stein, J. Joyce, G. Apollinaira, J. Miró, J. Pollocka, R. Lichesteina, D. Burena, M. Duchampa, F. L. Celina, C. Simona, B. Hrabala, V. Linhartové, M. Kundery V. Boudníka, J. Balcara, L. Nováka, K. Miloty, G. Sebalda, P. Vilikovského Ch. Boltanského, Z. Kolečkové apod.

Předmět má za cíl seznámit studenty s výtvarným uměním antiky od etruské kultury po zánik Římské říše na západě,tj.cca od 8.stol př.n.l. až do období kolem roku 500 n.l. Velká pozornost je věnována zařazení etruské a římské kultury včetně raně křesťanského umění a počátku byzantské kultury do historických souvislostí a rovněž geografickým a geopolitických aspektům,které mají vliv na formování výtvarného umění. Přednášky nejsou zaměřeny na encyklopedický výčet památek a autorů,ale na hledání vývojových linií, kontinuity evropského umění a pochopení významu římské a křesťanské antiky pro dnešní dobu. Zdůrazňuje se nezbytnost kvalitní řemeslné průpravy, která byla v antice samozřejmostí. Posluchači jsou dále seznamováni s obsahem vybraných děl a jejich možnou interpretací a základy křesťanské ikonografie.

Tento kurz má komparativní charakter - kromě výtvarného umění se zabývá literaturou a poskytuje posluchačům poučení o reflexi literárního textu a o rozdílech, které existují v utváření fikčního prostoru ve vizuálním a ve verbálním kódu. Na základě sémantické a ikonografické analýzy rozebírá konstrukci prostoru a ztvárňování konvencionalizovaných míst ve výtvarném umění a literatuře. Po stručné charakteristice toposu formovaného od antiky do 18. století je pozornost věnována zejména středoevropskému umění 19. a 20. století a charakteristickému repertoáru míst používaných v poetikách jednotlivých uměleckých směrů i v díle autorů činných v obou uměleckých druzích.

Cílem kurzu je získání základních kompetencí práce s odborným textem. Na základě četby základních textů estetiky 20. století a rozboru tématiky bude následně text slovně a písemně interpretován. Účelem této informace je vytvoření standardní odborné práce a získání kompetencí k jejímu napsání (orientace v textu, anotace, vytvoření názvu a určení klíčových slov, struktura práce, práce s prameny a poznámkovým aparátem atp.).

Předmět navazuje na předmět Dějiny současného umění 1., který chronologicky zpracovává období umění 20. a 21. století. Předmět Vybrané kapitoly z dějin kultury 1. detailizuje vybrané strategie a proměny plošných médií daného období, například vznik materiálového obrazu, proměnu koncepce obrazového prostoru. Řadí je chronologicky a zdůrazňuje návaznosti. Zabývá se proměnami mediality malby a růzností zobrazovacích soustav. Teoretickým zázemím jsou objektivační a intersubjektivní goodmanovsky uchopené druhy symbolizace, které jsou vyvažovány fenomenologicky podepřenými subjektivačními komponentami zkušenosti tvůrce či vnímatele. Předmět se zabývá objasněním funkce materiálové metafory, rolí kontextu a výkladového pole. Jedná se o dvousemestrální předmět, v prvním semestru vybírá plošná média, v následujícím semestru akcentuje příklady řešení prostoru, vznik objektu a instalace.

Tento kurz má komparativní charakter - kromě výtvarného umění se zabývá literaturou a poskytuje posluchačům poučení o reflexi literárního textu a o rozdílech, které existují v utváření fikčního prostoru ve vizuálním a ve verbálním kódu. Na základě sémantické a ikonografické analýzy rozebírá konstrukci prostoru a ztvárňování konvencionalizovaných míst ve výtvarném umění a literatuře. Po stručné charakteristice toposu formovaného od antiky do 18. století je pozornost věnována zejména středoevropskému umění 19. a 20. století a charakteristickému repertoáru míst používaných v poetikách jednotlivých uměleckých směrů i v díle autorů činných v obou uměleckých druzích.

Cílem kurzu je získání základních kompetencí práce s odborným textem. Na základě četby základních textů estetiky 20. století a rozboru tématiky bude následně text slovně a písemně interpretován. Účelem této informace je vytvoření standardní odborné práce a získání kompetencí k jejímu napsání (orientace v textu, anotace, vytvoření názvu a určení klíčových slov, struktura práce, práce s prameny a poznámkovým aparátem atp.).

Kurz má dvojí cíl: 1. Seznámit posluchače se spektrem současných filozofických pohledů na umění a umělecké dílo. 2. Filozoficky reflektovat různé kontexty, v nichž se dnes umění pohybuje - a do nichž vstupuje umělec i kurátor. Filozofii v tomto kurzu chápeme transdisciplinárně, tj. s přesahy do politické vědy, sociologie, mediálních studií, antropologie, estetiky, psychologie, historie, apod. Ke kontextům, o nichž bude (filosoficky) řeč, náleží mimo jiné: současné teorie smyslového vnímání, přesahy jednotlivých typů smyslového vnímání (např. zvuková či hmatová vizualita), estetika a politika reprezentace, obrat k obrazu, subjekt a jeho zpochybnění, gender, životní prostředí, město a venkov, genealogie hodnot a hodnocení, digitální a sociální média, postmoderní religiozita. Přednášky budou vedeny neodborným jazykem s důrazem na srozumitelnost. Kurz nepředpokládá žádné vstupní znalosti filozofie.

Kurz má dvojí cíl: 1. Seznámit posluchače se spektrem současných filozofických pohledů na umění a umělecké dílo. 2. Filozoficky reflektovat různé kontexty, v nichž se dnes umění pohybuje - a do nichž vstupuje umělec i kurátor. Filozofii v tomto kurzu chápeme transdisciplinárně, tj. s přesahy do politické vědy, sociologie, mediálních studií, antropologie, estetiky, psychologie, historie, apod. Ke kontextům, o nichž bude (filosoficky) řeč, náleží mimo jiné: současné teorie smyslového vnímání, přesahy jednotlivých typů smyslového vnímání (např. zvuková či hmatová vizualita), estetika a politika reprezentace, obrat k obrazu, subjekt a jeho zpochybnění, gender, životní prostředí, město a venkov, genealogie hodnot a hodnocení, digitální a sociální média, postmoderní religiozita. Přednášky budou vedeny neodborným jazykem s důrazem na srozumitelnost. Kurz nepředpokládá žádné vstupní znalosti filozofie.

Tyto kurzy seznamují studenty s dějinami moderního a postmoderního umění, a to od druhé poloviny 19. století až po 90. léta 20. století. Studenti v nich získávají chronologický přehled avantgard a směrů od impresionismu až po nejaktuálnější tendence výtvarného umění. Zvláštní pozornost je po konstituování znalostí o rané fázi moderny věnována konstruktivismu, gestické abstrakci, informelu, pop-artu, op-artu, novému realismu, kinetickému umění, umění akce, minimal-artu a konceptuálnímu umění. V závěru, v rámci postmoderní analýzy, výklad dospívá k multimediálním projekcím a elektronickému umění. Předmět si klade za cíl zpřístupnit mnohovrstevnatost umění 20. století a přimět studenty analyzovat jednotlivá období v kontextech, vnímat současné umění jako logické a přirozené vyústění sociálních, kulturních a politických aspektů doby.

Cyklus přednášek je zaměřen na nejsoučasnější vývoj výtvarného umění po roce 2000 a je koncipován tak, aby si posluchači osvojili terminologii z dějin umění v rámci vývoje a směřování umění. Tyto poznatky jsou doplňovány analýzou vybraných tendencí, uměleckých osobností a děl v obrazové dokumentaci.

Povinně volitelný kurs si klade za cíl představit studentům nižších ročníků výtvarné umění od nástupu postmoderny do současnosti. Zvláštní zřetel bude kladen na dichotomii vývoje na obou stranách "železné opony", postupující globalizaci, rozvoj a aplikaci informačních technologií, vznik nových vyjadřovacích forem a teoretický background současné vizuální kultury. Posluchači kursu jsou multimediálními prostředky seznamováni s podobou a interpretací konkrétních děl.

Jednosemestrální kurz je zaměřen na orientaci v metodických přístupech v dějinách umění 20. století. Přednášky jsou věnovány historické podobě metodologických systémů a přístupů dějin umění (od Vídeňské školy po "konec" dějin umění), druhá polovina kurzu je věnována konkrétní analýze nejvýznamnějších současných metodických přístupů. Přednáškový cyklus je tvořen interaktivně v kombinaci přednášek a přednáškového semináře založeném na principu ?reading-group?. Smyslem kurzu je představit a pokud možno osvojit si přístupy současných historiků umění k uměleckému dílu a jeho kontextu napříč epochami.

Kurz zahrnuje vývoj dějin užitého umění v historickém vývoji a vzájemných slohových a stylových souvislostech. V prvním bloku se posluchači seznámí s vývojem uměleckého nábytku a obytného interiéru. Přednášky a semináře zahrnují období od starověkého Egypta přes antické Řecko a Řím jako východisko pro evropskou kulturu, přes období středověku, až po novodobou etapu designu 20. - 21. století. V každém období budou probírány nejcharakterističtější projevy daného slohu, tj. např. v období renesance je kladen důraz na italský nábytek, v baroku na francouzskou tvorbu atd.. Posluchači se seznámí nejen s uměleckými charakteristickými rysy nábytkářství, ale i s využitím základních technologií, materiálů a výzdobných technik. Po úvodním bloku o vývoji nábytkářství následují přednášky a semináře věnované dalším uměleckým řemeslům - zejména evropskému uměleckému sklářství, a to od jeho počátků , které spadají do starověku, až po konec 20. století. Poslední cyklus se zabývá vývojem umělecké keramiky a porcelánu. Posluchači se v něm detailněji seznámí s vývojem umělecké evropské keramiky počínaje majolikou, fajánsí, uměleckou kameninou a konče výkladem o vzniku evropského tvrdého porcelánu.