E-learning FUD

Předmět je určen pro studenty magisterského studia, kteří absolvovali kurzy dějin umění a dějin užitého umění a je proto zaměřen především na problematiku průmyslového a grafického designu. Cílem předmětu je podat historický přehled vzniku a vývoje designu jako fenoménu spjatého s masovou průmyslovou výrobou a informačními technologiemi a jasně vymezit jeho místo v oblasti výtvarné a hmotné kultury. Velká pozornost je věnována i všeobecnému vývoji moderní civilizace, techniky a významu vizuálního působení na hmotnou kulturu v širších souvislostech. V rámci výuky je nezbytné i vyjasnění terminologie, samotného pojmu design v porovnání s užitým uměním a uměleckým řemeslem. Výuka má formu přednášek, které jsou zařazovány dle potřeby v rámci tematických celků i na aktuální témata jako nedílná součást akademické debaty o náplni předmětu, který se neustále dynamický vyvíjí. Součástí předmětu jsou přednášky externích odborníků a hostů, exkurze a práce v terénu.

Cyklus přednášek, ve kterém se studenti seznámí s fyzikálními (optickými a mechanickými), chemickými, obecně historickými, společenskými, ekonomickými i filosofickými předpoklady vzniku fotografie a s konstituováním fotografického média. Dále se předmětem tohoto cyklu stává raná vývojová fáze fotografie (daguerrotypie, talbotypie a mokrý kolódiový proces i jeho dílčí variace). Nedílnou součástí náplně semestrálního plánu je rovněž průběžná badatelská činnost studentů a skupinová veřejná prezentace zvoleného tématu v závěru semestru.

Předmět je určen pro studenty magisterského studia, kteří absolvovali kurzy dějin umění a dějin užitého umění a je proto zaměřen především na problematiku průmyslového a grafického designu. Cílem předmětu je podat historický přehled vzniku a vývoje designu jako fenoménu spjatého s masovou průmyslovou výrobou a informačními technologiemi a jasně vymezit jeho místo v oblasti výtvarné a hmotné kultury. Velká pozornost je věnována i všeobecnému vývoji moderní civilizace, techniky a významu vizuálního působení na hmotnou kulturu v širších souvislostech. V rámci výuky je nezbytné i vyjasnění terminologie, samotného pojmu design v porovnání s užitým uměním a uměleckým řemeslem. Výuka má formu přednášek, které jsou zařazovány dle potřeby v rámci tematických celků i na aktuální témata jako nedílná součást akademické debaty o náplni předmětu, který se neustále dynamický vyvíjí. Součástí předmětu jsou přednášky externích odborníků a hostů, exkurze a práce v terénu.

Koncepce předmětu vychází z předpokladu, že student magisterského stupně prošel během svého předchozího studia výukou předmětu Dějiny fotografie a je tedy v zásadě orientován v problematice vývoje jak aplikace technických inovací v sebeuvědomovacím procesu fotografie, tak v základních trendech její estetické geneze. Nicméně je nezbytné, zejména v průběhu prvního semestru, toto základní povědomí zrekapitulovat a dosud nabyté vědomosti utřídit. Tento přístup zohledňuje možné rozdíly v interpretačních rovinách vývojových linií, jež se u posluchačů objevují, a to s ohledem na preference národních scén a kulturních okruhů, z nichž pocházejí a s ohledem na charakter jejich předešlého bakalářského studia. (Zimní semestr - první set přednášek je pojímán chronologicky, s výběrovým zacílením na nosná témata. Výkladová rovina si všímá obecných vývojových zákonitostí zvolených tematických okruhů.) Náplň předmětu rovněž vychází z předpokladu, že zahraniční posluchač není příliš dobře orientován v návaznostech světového vývoje fotografického zobrazování na vývoj fotografického média ve středoevropském prostoru, respektive v tuzemsku. Výuka je vedle přednášek doplněna návštěvami příslušných sekcí významných muzeí, shromažďujících ve svých sbírkových fondech významná díla české fotografie. Student realizuje v průběhu několik menších seminárních prací analyzujících vztah mezi významnými postavami světové fotografie a předními tuzemskými autory. 1. The Introduction - general overview of the situation. 2. Allegory of the Cave: Origins of photography and TBM. 3.-5. Constitution of photography viewed as one of the most important impulses (impacts) of changes in the society (Photography and positivism, Photography as forensic evidence; Photography and identification/classification of a man; X-rays in the history of Medicine; Photography, aerodynamics and ballistic research; Humankind and perception of Space: Role of astrophotography in pre-astronautic times; Photography, craniometry and rise of racism, etc). 6.-8. Constitution of photography viewed as one of the most important impulses (impacts) of changes in the art (Use of mechanical devices - camera obscura, magic lantern, camera lucida since the rennaisance times / examples; Line towards trapping reality - 1850´s; Line toward abstraction - turn of 19th and 20th centuries; Photography and avant- gardes; From composite prints via collages towards digital manipulation, etc). 9.-10 Portrait in the Centuries - since the rennaisance times until now; A Dialogue between traditional forms (painting, drawing, sculpting) and Photography, Video. 11. Still-life in the Centuries - since the rennaisance times until now; A Dialogue between traditional forms (painting, drawing, sculpting) and Photography, Video. 12. Landscape in the Centuries - since the rennaisance times until now; A Dialogue between traditional forms (painting, drawing, sculpting) and Photography, Video. 13. Birth of Cinematography.

Mezi dekorací a architekturou Cyklus přednášek a cvičení zabývající se designem jako nástrojem totálního interiéru a architektury. Tuto symbiózu architektury a designu představíme v podobě interiérů nepříliš známých představitelů modernismu druhé poloviny minulého století. Kurz se zaměřuje na detailní zmapování alternativní historie designu a užitého umění, která se neodehrávala na výrobních linkách masové produkce, ale v pozadí architektonických projektů. Architekti a interiéroví designéři v tomto případě navrhovali jedinečná řešení jako součást komplexního uměleckého vyjádření. Nábytek, svítidla, dveře, zábradlí, okna, krby, výtahy, radiátory, koberce, závěsy, madla, kliky a další jsou v podobných architektonických "gesamtkunstwercích" ojedinělou výpovědí doby, a přesto zůstávají často skryty za stěnami domů. Cyklus 24 přednášek zmapuje některé z významných příkladů tohoto fenoménu, odehrávajícího se mezi lety 1900-1990. (Předmět je zařazen do projektu Rozšíření a zkvalitnění vzdělávání realizovaného formou blended learning.)

Cyklus přednášek, ve kterém se studenti seznámí s fyzikálními a chemickými i historickými, společenskými a ekonomickými podmínkami vývoje fotografie a s konstituováním kinematografie. Předmětem tohoto cyklu se stávají expanze fotografického média ve druhé třetině 19. století i specifika fotografie v období raného modernismu 1880- 1918. Samostatný celek tvoří přednášky zaměřené na konstituování kinematografie a na počáteční fázi němého filmu v evropské i americké filmografii.

Tento kurz systematicky zpracovává problematiku světové i české vizuální kultury posledních čtyř desetiletí. Ucelený výklad kombinovaný s interaktivní náplní seminářů představuje přehled aktuálních tendencí a myšlenkových proudů výtvarného umění, včetně reflexe nástupu postmoderny (ve světě, u nás) i dominance fotografie, videoartu a "nových médií" v 90. letech 20. století a na prahu 21. století. 1. Vídeňský akcionismus, postmoderna, hyperrealismus. 2. České akční umění - Aktual - Milan Knížák a hnutí Fluxus - 60. léta. 70. léta - Mlčoch, Štembera, Miler, Kovanda. Oficiální české umění - 70-80. léta. 3. Land Art, Arte Povera, Public Art ve světovém umění. 4. Italská transavatgarda a německý neoexpresionismus. 5. Site-Specific Works, neoexpresionismus a postmoderna v 80. letech v českém umění. Skupiny Tvrdohlaví, 12/15 Pozdě, ale přece, Pondělí. 6. Moment šoku v současném světovém umění: YBA - Damien Hirst, Tracey Emin, polský aktivismus - Zbigniew Libera, slovinský IRWIN, rusky AES+F. 7. 90. léta 20. století v českém umění - generace výrazných uměleckých osobností. Dekadence 90. let v českém umění a fotografii - David Černý, Jiří Černický, Jiří Surůvka, Veronika Bromová, Krištof Kintera a další. 8. Žena v proměnách umění - ženské a feministické umění ve 20. století a počátku 21. století. 9. České politické umění skupiny Guma Guar, Rafani a Pode Bal. 10. Videoart, nová média, Net Art, Post-Internet. 11. Exkurze.

Jednosemestrální kurz se snaží celostním způsobem uchopit a analyzovat vybrané kapitoly z dějin výtvarného umění závěru 20. století, charakterizovat globální umělecké tendence počátku 21. století i vytyčit směřování aktuálních uměleckých trendů, a to se snahou o základní prognózu dalšího vývoje na poli současné vizuální kultury. Výuka spočívá v prezentaci modelových témat, které reprezentují výrazné tvůrčí přístupy autorů tvořících na přelomu milénia. Ty jsou však vnímány nejen jako modelová východiska, ale především jako logické důsledky předcházejícího vývoje dějin umění, jako determinanty politické situace i celkového společenského klimatu této epochy. Vytvářejí jakási "jádra", která je možné doplnit (obalit) dalšími obsahy a vzájemně propojit. Expozice vybraného tématu (formou přednášky a obrazové prezentace) je totiž vždy obohacena aktivizujícím prostorem pro následné diskuse nad probíranými tématy (seminář). Obecněji koncipovaná témata jsou prostřídána konkrétnějšími aplikacemi - prezentacemi vybraných tvůrčích přístupů. K dalšímu prohloubení vědomostí studentů o modelových příkladech dochází formou samostatných seminárních prací a demonstrací - návštěvou a rozborem aktuálních výstav (dle výstavních plánů vybraných institucí). Náplň přednášek je zaměřena na mezinárodní kontext. Během kurzu jsou zmiňováni ti čeští (slovenští) autoři, kteří dosáhli výrazné mezinárodní reputace a jsou dlouhodobě oceňováni zahraničními kritiky a teoretiky (např.Jiří Kovanda, Kateřina Šedá, Ján Mančuška, Roman Ondák).

Dějiny umění IV - Moderní umění do roku 1945 Cyklus přednášek seznámí studenty se základním vývojem výtvarného umění v mezinárodním a národním kontextu od poloviny devatenáctého století do roku 1945. Zachycuje proměny umění v devatenáctém století přes realistické hnutí k impresionismu až k postimpresionistické generaci. Seznamuje studenty s nástupem moderny, dekadentních nálad přelomu století, raných avantgard a následně s rozvojem modernistických tendencí v době mezi dvěma světovými válkami. Součástí tohoto cyklu jsou vedle přednášek poskytujících širší vhled to sledované problematiky také přednášky zaměřené na detailnější rozbor tvůrčích stanovisek vybraných klíčových představitelů uměleckých proudů rozvíjených ve vymezeném období.

Cyklus přednášek je koncipován tak, aby posluchače seznámil s tendencemi a podobou současného umělecké praxe. Posluchači si osvojí základní vhled do problematiky prostřednictvím analýzy konkrétních příkladů z oblasti výtvarného umění, galerijnictví, kurátorství, trhu s uměním a podobně. Seminář je doplněn dvěma exkurzemi do speciálních institucí, které jsou v současnosti vedeny absolventy FUD UJEP.

Předmět je určen pro studenty magisterského studia, kteří absolvovali kurzy dějin umění a dějin užitého umění a je proto zaměřen především na problematiku průmyslového a grafického designu. Cílem předmětu je podat historický přehled vzniku a vývoje designu jako fenoménu spjatého s masovou průmyslovou výrobou a informačními technologiemi a jasně vymezit jeho místo v oblasti výtvarné a hmotné kultury. Velká pozornost je věnována i všeobecnému vývoji moderní civilizace, techniky a významu vizuálního působení na hmotnou kulturu v širších souvislostech. V rámci výuky je nezbytné i vyjasnění terminologie, samotného pojmu design v porovnání s užitým uměním a uměleckým řemeslem. Výuka má formu přednášek, které jsou zařazovány dle potřeby v rámci tematických celků i na aktuální témata jako nedílná součást akademické debaty o náplni předmětu, který se neustále dynamický vyvíjí. Součástí předmětu jsou přednášky externích odborníků a hostů, exkurze a práce v terénu.

Sledujúc ciele vizuálne účinného grafického designu naznačíme vzájomné väzby generačných, žánrových, historicko - technologických, sociálnych a kulturologických súvislostí, ktoré vykresľujú tento predmet ako neizolovaný obor. Keďže grafický design je súčasťou všeobecnej dobovej kultúry, pri jeho koncipovaní nebudeme "preparovať" čistý pojem, ale naopak ho ponecháme v jeho logických a trvalých väzbách s fotografiou, typografiou, kaligrafiou, knižnou tvorbou a vizuálnou komunikáciou. Počnúc postupujúcou priemyselnou revolúciou, (prelom 19. - 20. st.), vykreslíme zrod modernej knižnej typografie, ktorá v obrodnom hnutí (na čele s W. Morrisom) kultivovala klasickú dekoratívnosť, ornament a snahy o rehabilitáciu rukodielnosti, (O. Menhart), v prospech revolučného dynamizmu. Bauhaus, ruská revolúcia a konštruktivizmus sa stávajú symbolmi vizuálnej komunikácie medzinárodnej avantgardy, ústiacej do "novej typografie". Toto obdobie je kryštalizačným bodom moderného grafického designu, kedy sa začína pracovať s interdisciplinárnym komponovaním diela, k čomu postupne inklinovala celá oblasť reklamy, propagácie a spoločenských periodík, (L. Sutnar, obrazové básne K. Teigeho). Zvláštna pozornosť bude venovaná vzťahu typografie s fotografiou, ktorý bol v tomto období modelovým prepojením tvorby u mnohých osobností i skupín: L. M. Nagy, A. Rodčenko, K. Teige, časopis Linie, Devětsil ai. Po vojnovej stagnácii nastalo obdobie renesancie celej oblasti užitého umenia (Expo Brusel, 1958) a nové materiálne i duchovné podnety z vizuálnych disciplín prispeli k formovaniu aktuálnych východísk pre nastávajúcu epochu postindustriálnej kultúry. Silné prepojenie grafického designu s fotografiou sa opäť prejavilo v 60.rokoch, kedy vzniká typický čiernobiely kabát brožovaných kníh a malých kultových periodík (Aperture, Contact). Signalizuje prílev ostrého grafického štýlu hard-edge a stáva sa charakteristickým znakom undergroundovej knižnej tvorby. Všetky interdisciplinárne presahy s výtvarným umením, reklamou a masmédiami prispeli k súčasnej podobe grafického designu v podobnej miere ako neustále zvyšujúca sa sofistikácia a flexibilita technológie a grafických programov. Záver bude reflektovať stieranie hraníc medzi umeleckou produkciou grafických projektov a ich aktuálnymi užitými prejavmi v komerčnej oblasti.

Povinně volitelný kurz představuje doplňující prvek hlavní výkladové linie dějin umění kladoucí si za cíl představit posluchačům nižšího ročníku základní tendence, které určovaly dynamiku vývoje výtvarného umění posledního půlstoletí. Důraz je kladen na vývojové linie předcházející aktuální podobě výtvarného umění a uchopení různorodých forem současné výtvarné produkce. Kurz celostním způsobem analyzuje vybrané kapitoly výtvarného umění závěru 20. století, charakterizuje globální umělecké tendence počátku 21. století i vytyčuje směřování aktuálních uměleckých trendů, a to ve snaze o základní prognózu dalšího vývoje na poli současné vizuální kultury. Výuka spočívá v prezentaci modelových témat vnímaných nejen jako klíčová východiska, ale především jako logické důsledky předcházejícího vývoje dějin umění, jako determinanty politické situace i celkového společenského klimatu této epochy. Účastníci kursu jsou vtahováni do diskuse, spolumoderují tematické okruhy a multimediálními prostředky jsou seznamováni s podobou a interpretací konkrétních děl. V seminární práci reagují na aktuální dění tvůrčí autoreflexí - zvolené téma prezentují v rovině konceptu v závěru semestru během společné diskuse.

Kurz je zaměřený na románské a gotické umění, jehož základ tvoří okruh uměleckohistorický zasazený do kulturněhistorického rámce, s cílem podat přehled vývoje výtvarného umění v širším kontextu, a to především kulturních dějin Evropy s akcentem na Evropu střední a země Koruny české. Zvláštní důraz se klade na interdisciplinární přístup. Studenti získávají základní přehled uměleckohistorický, jakož i historický. Studium v obou tematických okruzích je konstruováno tak, aby se jejich studijní zaměření navzájem co nejvíce doplňovalo a prolínalo: záměrem je podat co nejcelistvější obraz geneze výtvarného umění v kontextu kulturní historie evropské společnosti. Mimořádný akcent je kladen na osvojení si základních pojmů i odborné terminologie, vývojových směrů výtvarného umění a výtvarných technik.

Kurz je koncipován tak, aby si v něm posluchači osvojili základní terminologii z oblasti dějin a teorie umění, užitého umění a architektury. Za tímto účelem bude probírán především pojmový aparát dějin umění a sledován v obrazové dokumentaci. Zároveň budou posluchači seznámeni se základními principy heuristiky a metodologie dějin výtvarného umění.

Jednosemestrální kurz je zaměřen na seznámení a praktické osvojení interpretačních metod ikonografie a ikonologie. Přednášky jsou věnovány historickému vývoji a proměnám těchto metod od jejich vzniku do do současnosti, včetně praktické analýzy vybraných textů používajících tyto metody. Přednáškový cyklus je tvořen interaktivně v kombinaci přednášek a přednáškového semináře založeném na principu ?reading-group?. Druhá, praktická část kurzu bude věnována analýzám kurátorských konceptů vybraných výstav. Hlavním hodnotícím kriteriem těchto analýz budou otázky související s námětem a obsahem uměleckých děl, které mohou být konstitutivním faktorem výstavních konceptů.

Kurz je zaměřen na rozbor situace v současném (alternativním) galerijním a muzeálním provozu. Zaměřuje se na různé přístupy a možnosti prezentace umění, na jejich záměry, koncepty, kontexty, motivaci a provozně produkční zázemí včetně možností a smyslu financování. Dále je zaměřen na vliv těchto institucí na společnost, komunitu, kulturní scénu a současné umění.

Jednosemestrální kurz je zaměřen na seznámení a praktické osvojení interpretačních metod ikonografie a ikonologie. Přednášky jsou věnovány historickému vývoji a proměnám těchto metod od jejich vzniku do do současnosti, včetně praktické analýzy vybraných textů používajících tyto metody. Přednáškový cyklus je tvořen interaktivně v kombinaci přednášek a přednáškového semináře založeném na principu ?reading-group?. Druhá, praktická část kurzu bude věnována analýzám kurátorských konceptů vybraných výstav. Hlavním hodnotícím kriteriem těchto analýz budou otázky související s námětem a obsahem uměleckých děl, které mohou být konstitutivním faktorem výstavních konceptů.

Cyklus přednášek, ve kterém se studenti seznámí s klíčovými momenty, osobnostmi a díly moderního a postmoderního grafického designu druhé poloviny 20. století. Vybraná díla podrobuje kritické analýze a pozornost věnuje i otázce novodobé pozice designéra jako autonomního, a proto společensky odpovědného, případně angažovaného autora vlastního tvůrčího konceptu. Přednášky jsou koncipovány s přesahy do oblasti filmové, reklamní, plakátové, knižní, ale i volné vizuální umělecké tvorby. Samostatný celek tvoří přednášky zaměřené na trajektorii vývoje a postupné implementace počítačových technologií do designérského i uživatelského provozu a na pozitivní i negativní důsledky tohoto vývoje.

Seminář v anglickém jazyce navazuje na předmět "Art Theory and Methodology I" a jeho cílem je praktické využití metodologických znalostí získaných v minulém semestru, tedy realizace vlastního výzkumu ve světě umění. Práce bude probíhat v malých skupinkách simulujících práci v reálných výzkumných týmech pod supervizí pedagoga a při každotýdenních konzultacích o postupu práce. Téma výzkumu bude dohodnuta individuálně se studenty a studentkami dle jejich aktuálního zájmu.

Kurz je zaměřený na románské a gotické umění, jehož základ tvoří okruh uměleckohistorický zasazený do kulturněhistorického rámce, s cílem podat přehled vývoje výtvarného umění v širším kontextu, a to především kulturních dějin Evropy s akcentem na Evropu střední a země Koruny české. Zvláštní důraz se klade na interdisciplinární přístup. Studenti získávají základní přehled uměleckohistorický, jakož i historický. Studium v obou tematických okruzích je konstruováno tak, aby se jejich studijní zaměření navzájem co nejvíce doplňovalo a prolínalo: záměrem je podat co nejcelistvější obraz geneze výtvarného umění v kontextu kulturní historie evropské společnosti. Mimořádný akcent je kladen na osvojení si základních pojmů i odborné terminologie, vývojových směrů výtvarného umění a výtvarných technik.

Interpretaci vizuálních oborů chápeme jako tvůrčí gesto interpretátora. Na tomto úhlu pohledu se v průběhu 20. století podílela například kulturní antropologie studující modely lidského chování, která vnímá kulturu jako systém symbolů fenomenologické povahy. Odhaluje modely chování ovládané jistým významem. Modely a z nich vyvozené kulturní vzorce jsou v reálném kontaktu jednak používány, a tak je lze za jednotlivými realizacemi zahlédnout, ale zpětně tuto realitu také přetvářejí. Vtisknou jí svá pravidla a tím rámce platnosti. Tento mechanismus je nutné započítat při interpretaci odhalovaných významů. Podobně proměnlivě pak proto chápeme i samotnou interpretaci nalezených významů. Můžeme mluvit o jistém interpretačním rozptylu, který však není bezbřehý, má stanovitelná pravidla. V takovém náhledu pak kulturu můžeme chápat jako prostor hledání, vyjednávání, ustavování, vznikání a zanikání významů. Každá malá nová nalezená nebo formulovaná součást promění zbytek celého systému vztahů.

Cílem výběrového kurzu je, aby posluchači získali detailní přehled a znalosti o systému fund-risingu (čerpání grantových projektů), sponzoringu a public-relations (práce s veřejností). Nosným tématem výběrové kurzu pak bude hlavní finanční nástroj uvedené politiky - grantové fondy. Kurz se dotkne i specifikace jednotlivých strukturálních fondů, jejich zakotvení v rámci evropského i národního přístupu k poskytování finančních prostředků. Výběrový kurz bude obsahově zaměřen především na praktické aspekty související s fund-risingem, sponzoringem a public-relations, konfrontované s reálným galerijním provozem. Kurz je ukončen zápočtem uděleným za vypracování grantového projektu, tiskové zprávy a doprovodného programu k výstavě.

Kurz zahrnuje vývoj dějin užitého umění v historickém vývoji a vzájemných slohových a stylových souvislostech. V prvním bloku se posluchači seznámí s vývojem uměleckého nábytku a obytného interiéru. Přednášky a semináře zahrnují období od starověkého Egypta přes antické Řecko a Řím jako východisko pro evropskou kulturu, přes období středověku, až po novodobou etapu designu 20. - 21. století. V každém období budou probírány nejcharakterističtější projevy daného slohu, tj. např. v období renesance je kladen důraz na italský nábytek, v baroku na francouzskou tvorbu atd.. Posluchači se seznámí nejen s uměleckými charakteristickými rysy nábytkářství, ale i s využitím základních technologií, materiálů a výzdobných technik. Po úvodním bloku o vývoji nábytkářství následují přednášky a semináře věnované dalším uměleckým řemeslům - zejména evropskému uměleckému sklářství, a to od jeho počátků , které spadají do starověku, až po konec 20. století. Poslední cyklus se zabývá vývojem umělecké keramiky a porcelánu. Posluchači se v něm detailněji seznámí s vývojem umělecké evropské keramiky počínaje majolikou, fajánsí, uměleckou kameninou a konče výkladem o vzniku evropského tvrdého porcelánu.

Kurz Dějiny hmotné kultury III. je zaměřen na genezi hmotné kultury, zejména pak uměleckého řemesla a užitého umění. Základ tvoří tematický okruh uměleckohistorický zasazený do kulturněhistorického rámce, jehož cílem je podat přehled vývoje hmotné kultury v kontextu kulturní historie Evropy s akcentem na středoevropský prostor a vývoj uměleckohistorických stylů, osvětlit souvislosti mezi kategoriemi umění a řemesla, s přihlédnutím k dobovým uměleckým teoriím, zaměřit se na funkce výtvarného umění, symboliky. Zvláštní důraz se klade na interdisciplinární přístup k dané problematice. Studenti získají základní přehled uměleckohistorický, jakož i historický. Důraz je pak kladen na osvojení si bezpečné znalosti základních pojmů i odborné terminologie, vývojových směrů uměleckého řemesla, užitého a výtvarného umění a výtvarných technik jejich uplatnění ve vlastní umělecké či kurátorské praxi.

Cyklus přednášek je zaměřen na umělecké styly v raně novověkých dějinách Evropy: renesanci, barok, klasicismus a rokoko. Základní linií výkladu je postihnout vývoj jednotlivých hnutí, jejich srovnání v různých částech Evropy, jejich ikonologický a ikonografický charakter a význam pro společnost.

Seminář si klade za cíl obeznámit studenty a studentky se základními koncepcemi spojenými s neoformalistickou analýzou filmu. Cílem semináře ale není jenom teoretické vymezení jednotlivých pojmů, nýbrž aplikování každého z pojmů na příklady z praxe (dokumentární a hrané filmy, videoklipy, reklamy, televizní seriál), diskuze nad těmito příklady a implementace těchto koncepcí do umělecké praxe každého studenta a studentky. Předmětem jednotlivých seminářů bude:

Kurz umělecké kritiky je zaměřený na praktickou i teoretickou analýzu základných aspektů kritického myšlení, posuzování a interpretace uměleckých děl. Teoretická část kurzu bude zaměřená na vybrané texty z historie i současnosti umělecké kritiky, pocházejí z domácích i zahraničních zdrojů. Jedním z cílů této časti je přiblížit uměleckou kritiku jako specifický, autonomní a racionálny druh lidské činnosti, která přes prizma různých vazeb uměleckého díla (dobových, estetických, sociálních, politických, ekonomických atd.) zhodnocuje jeho kvality. Připomenutím známých textů a osobností světové estetiky se zaměří pozornost studentů k problematice ontologické kvality uměleckých děl a ke všeobecně uplatňovaným kategoriím kritického úsudku a k problematice relevance zvažovaní autorského konceptu a zaměření v procesu umělecké kritiky. Kurz rozšiřuje rádius umělecké kritiky o aspekty kritického myšlení 2. poloviny 20. století (feministické kritiky, kritiky nových médií a fotografie).

Kurz začíná výkladem gestické abstrakce, informelu (existenciální zlom, radikální změna koncepce a formy vyjádření), pokračuje výkladem pop-artu, nového realismu, op-artu a kinetického umění. Uměním akce a hnutím Fluxus začíná další blok výkladu, který přechází ke konceptuálnímu umění, minimal-artu a hnutí Arte povera. V závěru, v rámci postmoderní analýzy, výklad dospívá k multimediálním projekcím, elektronickému umění a k novým interaktivním médiím. Předmět si klade za cíl zpřístupnit mnohovrstevnatost umění dvacátého století a přimět studenty analyzovat jednotlivá období v kontextech, vnímat současné umění jako logické a přirozené vyústění sociálních, kulturních a politických aspektů doby.

Kurz začíná výkladem gestické abstrakce, informelu (existenciální zlom, radikální změna koncepce a formy vyjádření), pokračuje výkladem pop-artu, nového realismu, op-artu a kinetického umění. Uměním akce a hnutím Fluxus začíná další blok výkladu, který přechází ke konceptuálnímu umění, minimal-artu a hnutí Arte povera. V závěru, v rámci postmoderní analýzy, výklad dospívá k multimediálním projekcím, elektronickému umění a k novým interaktivním médiím. Předmět si klade za cíl zpřístupnit mnohovrstevnatost umění dvacátého století a přimět studenty analyzovat jednotlivá období v kontextech, vnímat současné umění jako logické a přirozené vyústění sociálních, kulturních a politických aspektů doby.

Jednosemestrální kurz je zaměřen na orientaci v metodických přístupech v dějinách umění 20. století. Přednášky jsou věnovány historické podobě metodologických systémů a přístupů dějin umění (od Vídeňské školy po "konec" dějin umění), druhá polovina kurzu je věnována konkrétní analýze nejvýznamnějších současných metodických přístupů. Přednáškový cyklus je tvořen interaktivně v kombinaci přednášek a přednáškového semináře založeném na principu ?reading-group?. Smyslem kurzu je představit a pokud možno osvojit si přístupy současných historiků umění k uměleckému dílu a jeho kontextu napříč epochami.

Cyklus přednášek o vývoji světové a české fotografie, včetně její teoretické reflexe, zahrnující období od šedesátých let do současnosti. V návaznosti na Teorii a dějiny fotografie III, IV, kurz sleduje provázanost fotografie spolu se soudobým výtvarným uměním, ale také módní a reportážní fotografii. Zabývá se proměnami, kterými procházela fotografie s nástupem konceptuálních uměleckých tendencí, performance, land-artu, atd., které často omezovaly roli fotografie na záznamové médium. Seznamuje posluchače s využíváním nových technologií, digitálními záznamy, počítačovou manipulací obrazem a nástupem videoartu, které přivedly fotografii na dominantní místo ve vývoji vizuálního umění posledního desetiletí. základní tematické okruhy výuky: 1/ Humanistická a reportážní poválečná fotografie, fotografové skupiny Magnum 2/ Fotografické záznamy akčního a land-artového umění především šedesátých let 3/ Fotografie jako medium a inspirace pop-artu. Dílo Andy Warhola, dvojice Gilbert a George jako inspirační zdroje tvorby let devadesátých 4/ Nástup videoartu a nových technologií v umění sedmdesátých let, spojení s uměleckým hnutím Fluxus, druhá vlna videoartu a elektronických medii v umění let osmdesátých 5/ Historie československé fotografie a videoartu od sedmdesátých let po současnost

Povinně volitelný kurs si klade za cíl představit studentům nižších ročníků výtvarné umění od nástupu postmoderny do současnosti. Zvláštní zřetel bude kladen na dichotomii vývoje na obou stranách "železné opony", postupující globalizaci, rozvoj a aplikaci informačních technologií, vznik nových vyjadřovacích forem a teoretický background současné vizuální kultury. Posluchači kursu jsou multimediálními prostředky seznamováni s podobou a interpretací konkrétních děl.

Výuka se zaměřuje na rozvoj kompetencí pro komunikaci a sebeprezentaci a na rozšíření znalostí z oblasti propagace akce či instituce. Studenti si osvojí komunikační strategie s potenciálními partnery a sponzory. Naučí se sestavovat plány PR, osvojí si rozdílnost práce s komunikačními médii (práci s tiskovou zprávou, texty na sociálních sítích, práci s obrazovým materiálem). Rozvinou dovednost práce s informacemi. Dále se seznámí se způsoby a nástroji fundrisingu.

Kurz zaměřený na klíčové momenty, osobnosti a díla moderního grafického designu, na období od konce 19. století až po 50. léta 20. století. Přednášky jsou koncipovány s přesahy do oblasti filmové, reklamní, plakátové i knižní tvorby. Navazují na strategie informačního a komunikačního designu, na proměny výstavních strategií souvisejících se světovými EXPO-zicemi, na měnící se vztahy mezi volným a užitým uměním a proměny uměleckého školství.

Kurz je zaměřen na vysvětlení základních pojmů v oblasti designu, na vznik a evoluci oboru design od počátků industrializace a jeho další vývoj do počátku 20. století včetně vzniku výstavních, sbírkových a vzdělávacích institucí. Pozornost je rovněž věnována problematice dobové a současné teoretické reflexe designu 19. století a jeho prezentace.

Výuka kurzu vedeného v anglickém jazyce se soustředí na prohloubení znalosti a dovednosti z oblasti arts managementu a projektového řízení, seznamuje s postupnými kroky přípravy projektu. Posluchač se naučí naplánovat projekt, definovat základní ideu a cíle projektu, rozlišovat kvantitativní a kvalitativní výstupy, předvídat rizika s projektem spojená, formálně zpracovat žádost o podporu a připravit jednoduché finanční reportování projektu. Získají základní dovednosti pro řízení projektu. Součástí výuky budou praktické příklady a studenti připraví grantový projekt ve všemi výše zmíněnými aspekty.

Dějiny umění III - Renesance, Baroko a umění do poloviny 19. století Základ kurzu tvoří tematický okruh uměleckohistorický zasazený do kulturněhistorického rámce, jehož cílem je podat přehled vývoje výtvarného umění v širším kontextu, a to především kulturních dějin Evropy s akcentem na Evropu střední a země Koruny české. Zvláštní důraz se klade na interdisciplinární přístup. Záměrem je podat co nejcelistvější obraz geneze výtvarného umění v kontextu kulturní historie evropské společnosti. Mimořádný akcent je kladen na osvojení si odborné terminologie, vývojových směrů výtvarného umění a výtvarných technik s důrazem na jejich uplatnění ve vlastní umělecké či kurátorské praxi. Součástí výuky jsou odborné exkurze do muzeí, galerií i uměleckých sbírek a návštěva architektonických památek.

Předmět navazuje na předmět Dějiny současného umění 1., který chronologicky zpracovává období umění 20. a 21. století. Předmět Vybrané kapitoly z dějin kultury 1. detailizuje vybrané strategie a proměny plošných médií daného období, například vznik materiálového obrazu, proměnu koncepce obrazového prostoru. Řadí je chronologicky a zdůrazňuje návaznosti. Zabývá se proměnami mediality malby a růzností zobrazovacích soustav. Teoretickým zázemím jsou objektivační a intersubjektivní goodmanovsky uchopené druhy symbolizace, které jsou vyvažovány fenomenologicky podepřenými subjektivačními komponentami zkušenosti tvůrce či vnímatele. Předmět se zabývá objasněním funkce materiálové metafory, rolí kontextu a výkladového pole. Jedná se o dvousemestrální předmět, v prvním semestru vybírá plošná média, v následujícím semestru akcentuje příklady řešení prostoru, vznik objektu a instalace.

Interpretaci vizuálních oborů chápeme jako tvůrčí gesto interpretátora. Na tomto úhlu pohledu se v průběhu 20. století podílela například kulturní antropologie studující modely lidského chování, která vnímá kulturu jako systém symbolů fenomenologické povahy. Odhaluje modely chování ovládané jistým významem. Modely a z nich vyvozené kulturní vzorce jsou v reálném kontaktu jednak používány, a tak je lze za jednotlivými realizacemi zahlédnout, ale zpětně tuto realitu také přetvářejí. Vtisknou jí svá pravidla a tím rámce platnosti. Tento mechanismus je nutné započítat při interpretaci odhalovaných významů. Podobně proměnlivě pak proto chápeme i samotnou interpretaci nalezených významů. Můžeme mluvit o jistém interpretačním rozptylu, který však není bezbřehý, má stanovitelná pravidla. V takovém náhledu pak kulturu můžeme chápat jako prostor hledání, vyjednávání, ustavování, vznikání a zanikání významů. Každá malá nová nalezená nebo formulovaná součást promění zbytek celého systému vztahů.

Kurz se zabývá nastavováním komunikačních módů mezi recipientem umění (dítětem i dospělým respektive žákem, studentem či frekventantem animačního programu) a uměleckým dílem v jeho autentickém galerijním prostředí, a to i prostřednictvím prožitku divákova vlastního tvůrčího procesu. Náplní tohoto cyklu přednášek je tedy profilace a strukturace doprovodných galerijních programů. Absolvent kurzu je poté schopen vést či podílet se na náplni edukačních galerijních programů, je tedy schopen konfrontovat návštěvníka galerie s uměleckým dílem, analyzovat jeho vyznění a napomáhat divákovi k verbalizaci tohoto prožitku.

Interpretaci vizuálních oborů chápeme jako tvůrčí gesto interpretátora. Na tomto úhlu pohledu se v průběhu 20. století podílela například kulturní antropologie studující modely lidského chování, která vnímá kulturu jako systém symbolů fenomenologické povahy. Odhaluje modely chování ovládané jistým významem. Modely a z nich vyvozené kulturní vzorce jsou v reálném kontaktu jednak používány, a tak je lze za jednotlivými realizacemi zahlédnout, ale zpětně tuto realitu také přetvářejí. Vtisknou jí svá pravidla a tím rámce platnosti. Tento mechanismus je nutné započítat při interpretaci odhalovaných významů. Podobně proměnlivě pak proto chápeme i samotnou interpretaci nalezených významů. Můžeme mluvit o jistém interpretačním rozptylu, který však není bezbřehý, má stanovitelná pravidla. V takovém náhledu pak kulturu můžeme chápat jako prostor hledání, vyjednávání, ustavování, vznikání a zanikání významů. Každá malá nová nalezená nebo formulovaná součást promění zbytek celého systému vztahů.

The seminar studies the developing relation of the photography medium to other forms of visual art and their coexistence since "fine art photography" originated (with emphasis on the trends in the 1990's and the beginning of the 21st century). The course also reflects the coming of digital technologies in the last quarter of the 20th century and on the threshold of the 21st century, both in their static and dynamic forms. The seminars anatomize the takeup of disputable dominance of all forms of artistic expression connected with them. This development is declared based on an analysis of important international exhibition events, as well as significant author's approaches. The seminar as well deals with social, political and economic patterns at the turn of the millennium determining the contentual component of artworks of this period; special attention is given to development of Czech and Central European art and the Czech artistic scene.

Kurz nazvaný Současný design líčí ve čtrnácti tematických okruzích vývoj designu druhé poloviny 20. století. Toto půlstoletí je dobou emancipace oboru, jeho etablování a prosazení. Jednotlivá témata kurzu jsou formulována tak, aby studenty seznámila zároveň se zásadními uzlovými historickými momenty a tendencemi, které výrazně ovlivnily nejen design, ale i architekturu či volné umění. Výklad se soustřeďuje především na děj v oboru ve světě, neboť poválečné Československo svým znárodněným hospodářstvím nedávalo velkou možnost jeho rozvoji a naše povědomí o tomto ději se doplňuje až v posledních deseti letech. Informace o dílech a osobnostech oboru jsou rovněž během kurzu doplňovány o kontext dobového teoretického uvažování. Současný design je zde představen jako rychle se rozvíjející progresivní profese s mimořádným vlivem na životní úroveň a kvalitu života, a která přesahuje běžně chápané hranice oboru.

Kurz obsahuje základní přehled z dějin muzejnictví a sběratelství, včetně medailonů nejdůležitějších osobností. Samostatný oddíl je věnován současné problematice muzejnictví a ochrany sbírek (legislativa, struktura muzeí a jejich činnost). Semináře jsou pořádány v terénu a jsou orientovány na aktuální problematiku - vznik sbírkových fondů a jejich restaurování, sbírková evidence, prezentace fondů apod. Samotným závěrem kurzu je zkouška z muzeologie a ochrany sbírek.

Přednáška se zabývá dějinami výtvarné kultury v časovém rozmezí od raného středověku po pozdní gotiku. S ohledem na zaměření studia posluchačů FUUD se pozornost v přednáškách zaměřuje především na objasnění vzájemných souvislostí jednotlivých uměleckých oborů, včetně užitého umění, dále pak na filosofické a psychosociální aspekty jednotlivých složek výtvarné kultury. Výtvarné umění po rozpadu Římské říše . Křesťanství a výtvarná kultura. Výtvarný projev etnik doby stěhování národů. Význam Byzance pro vznik a vývoj západoevropského umění. Cesty západoevropské architektury od doby pozdní antiky po první monumentální stavby karolinské renesance. Stěžejní díla užitého umění raného středověku. Románská výtvarná kultura jako syntéza antického dědictví, reziduí barbarského umění a ohlasů Byzance. Okruhy románského umění v západní Evropě a v Čechách. Gotika jako projev společnosti doby vrcholného středověku. Geneze gotické architektury, specifičnosti jejích konstruktivních principů a spiritualita gotického architektonického prostoru. Proměny plastiky na cestě k volné soše. Rozvoj prostorového cítění a vyjadřování v sochařském reliéfu, v nástěnné malbě. Poklasická gotika a umění v Českých zemích v době Lucemburků,. Proto-renesanční aspekty gotického realismu a mezinárodního gotického slohu 14. století.

Workshop uvádí frekventanty do teoretické roviny problematiky kurátorských aktivit a současně je prakticky seznamuje s galerijním provozem. Tyto informační transfery se dějí prostřednictvím reprezentanta institucí, zaměřených na pravidelnou výstavní činnost. V průběhu praktických cvičení budou studenti komplexně řešit koncepční i dílčí otázky spojené s výstavní prezentací, lektorskou činností, organizačními a produkčními otázkami. Předpokládá se spolupráce s Výstavní síní designu Fakulty užitého umění a designu, Galerií Emila Filly a dalšími galeriemi v Ústeckém kraji.

Kurz se věnuje detailnímu rozboru uměleckého díla z hlediska teoretického i praktického a ukazuje pluralitu přístupů k interpretaci díla. Podává základní informace o uměnovědných tendencích, školách a proudech především 20. století až do současnosti, které ovlivnily analytickou a interpretační praxi. Poskytuje jejich základní terminologickou výbavu a vytváří pohled na umělecké dílo jako mnohoznačný a zároveň pojmově uchopitelný fenomén.

Cílem kurzu je seznámit posluchače s: - Funkcí a úlohou užitého umění ve vědě a kultuře - Kultivačními a výchovnými aspekty užitého umění - Vytvářením kultury výroby a služeb - Racionální a emotivní stránkou vnímání užitého umění - Organizačním a materiálním zajištěním funkcí institucionálního rámce užitého umění - Aplikací institucionální ekonomie v rozvíjení funkcí institucionálního rámce užitého umění - Racionalizací, propagací a finančními zdroji v procesu naplňování funkcí institucionálního rámce užitého umění - Rozvojem a koordinací institucionálního rámce užitého umění se školstvím, vědou a cestovním ruchem Kurz je ukončen zápočtem.

Kurz je koncipován tak, aby si v něm posluchači osvojili základní terminologii z oblasti dějin a teorie současného umění, designu a architektury. Za tímto účelem bude probírán především pojmový aparát dějin současného umění a sledován v obrazové dokumentaci. Zároveň budou posluchači seznámeni se základními principy metodologie současného výtvarného umění.

Zaměření a program kurzu vychází z faktu, že vizualita je centrálním aspektem konstrukce společenského procesu tvorby, distribuce a recepce významu v západní kultuře. Reaguje na všudypřítomnost obrazů vytvořených mutací moderních mechanických médií a jejich zdánlivou neutralitu, stojící v opozici vůči jejich interpretativnímu charakteru. Kurz bude postupovat od obecných otázek vizuálního vnímání a zobrazování k psychické, sociální a sémantické problematice a k analýze persuasivních a manipulačních procesů ve vizuální komunikaci. Rozdělen bude do okruhů: Studium problematiky vidění a vyhodnocování obrazů ve vědomí diváka; Problematika zobrazování a vizuální prezentace; Přístupy k zobrazování reality; Vizualizace sociálních diferencí a obrat k obrazu ve společenských vědách; Jazyk a ikonologie textu; Design a syntax vizuálního díla; Prchavé obrazy a zvuk vizuálních obrazů; Vztah mezi hudbou a vizualitou; Cesty vizuálního přesvědčování a globální proudění obrazů; Reklamní manipulace a konzumní kultura.

Kurz umělecké kritiky je zaměřený na praktickou i teoretickou analýzu základných aspektů kritického myšlení, posuzování a interpretace uměleckých děl. Teoretická část kurzu bude zaměřená na vybrané texty z historie i současnosti umělecké kritiky, pocházejí z domácích i zahraničních zdrojů. Jedním z cílů této časti je přiblížit uměleckou kritiku jako specifický, autonomní a racionálny druh lidské činnosti, která přes prizma různých vazeb uměleckého díla (dobových, estetických, sociálních, politických, ekonomických atd.) zhodnocuje jeho kvality. Připomenutím známých textů a osobností světové estetiky se zaměří pozornost studentů k problematice ontologické kvality uměleckých děl a ke všeobecně uplatňovaným kategoriím kritického úsudku a k problematice relevance zvažovaní autorského konceptu a zaměření v procesu umělecké kritiky. Kurz rozšiřuje rádius umělecké kritiky o aspekty kritického myšlení 2. poloviny 20. století (feministické kritiky, kritiky nových médií a fotografie).

Náplň kurzu se zaměřuje na prozkoumávání minulosti a současnosti uměleckého řemesla, užitého umění a designu od nástupu modernismu (90. léta 19. století) až po současnost. Předmět se zabývá definováním výše uvedených termínů a vymezováním rozdílů mezi těmito jednotlivými kategoriemi. Cyklus přednášek je vedle systematické kategorizace obecných tezí též paralelně zaměřen na specifika českého a středoevropského uměleckého řemesla (secese, art-deco, kubismus, bruselský sloh) a na jejich zapojení do celoevropského a celosvětového kontextu. Zvláštní pozornost je věnována přesahům uměleckého řemesla do (z) oblasti volného umění či architektury. Náplň přednášek se okrajově dotýká též problematiky restaurování a konzervace předmětů kulturního dědictví.

Předmět je určen pro studenty magisterského studia, kteří absolvovali kurzy dějin umění a dějin užitého umění a je proto zaměřen především na problematiku průmyslového a grafického designu. Cílem předmětu je podat historický přehled vzniku a vývoje designu jako fenoménu spjatého s masovou průmyslovou výrobou a informačními technologiemi a jasně vymezit jeho místo v oblasti výtvarné a hmotné kultury. Velká pozornost je věnována i všeobecnému vývoji moderní civilizace, techniky a významu vizuálního působení na hmotnou kulturu v širších souvislostech. V rámci výuky je nezbytné i vyjasnění terminologie, samotného pojmu design v porovnání s užitým uměním a uměleckým řemeslem. Výuka má formu přednášek a seminářů, které jsou zařazovány dle potřeby v rámci tématických celků i na aktuální témata jako nedílná součást akademické debaty o náplni předmětu, který se neustále dynamický vyvíjí. Součástí předmětu jsou přednášky externích odborníků a hostů, exkurze a práce v terénu. Hlavní okruhy témat zimního semestru: 1/Úvod do problematiky, vymezení pojmů, 2/Vznik průmyslového designu, 3/Design 18.a 19.století, 4/Design počátku 20.století.

Předmět je zaměřen na vysvětlení specifik grafického designu a jeho místa ve vizuální a hmotné kultuře v historickém kontextu. Obsah umělecko-historické složky předmětu je časově vymezen od prvopočátků grafického projevu zhruba do přelomu 19. a 20. století a poskytne přehled o vývoji fenoménu grafických umění spjatého s vývojem grafických technik. Teoretická složka předmětu se věnuje problematice vzniku a vývoje vizuálních systémů a sémantickým a psychologickým aspektům grafické tvorby.

Kurz je zaměřen na získání základní orientace v současném českém umění na základě postižení základních znaků a charakteristik vývoje české výtvarné scény ve druhé polovině 20. století, detailním rozboru tendencí a proměn v devadesátých letech a zařazením současného stavu do širšího evropského (středoevropského) a světového kontextu. Kurz také akcentuje komunikativní a participační tendence v umění, které jsou stěžejní pro vývoj v postkomunistické kulturní společnosti. Vedle základního přehledu směrů a osobností je kladen důraz také na výstavní provoz, socializaci umění a teoretické reflexe tématu. Náplň kurzu je pojímána jako aktivní blok využívající obrazový materiál, studium teoretických textů a formu praktických úkolů podněcujících diskuzi.

anotace

Přehledný vývoj českého a světového výtvarného umění v druhé polovině 20. století až po současné tendence ve výtvarném umění. Předmět napomáhá k přípravě ke státnicovým otázkám týkající se vývoje výtvarného umění od roku 1945. Zimní semestr je věnován světovému umění.

průběh přednášek 

V rámci nařízení KHS je nařízena na říjen on-line výuka, která bude probíhat zde na E-learningu FUD, současně dle rozvhu budou konány online přednášky na BigBlueButton. Link zde https://blue.ujep.cz/b/len-cw3-dbd-x6d Je potřeba počítat s výhledem klasické prezenční výuky.

Cyklus přednášek je zaměřen na umělecké styly v raně novověkých dějinách Evropy: renesanci, barok, klasicismus a rokoko. Základní linií výkladu je postihnout vývoj jednotlivých hnutí, jejich srovnání v různých částech Evropy, jejich ikonologický a ikonografický charakter a význam pro společnost.

Dnešní umění působí v přímém vztahu k životnímu stylu, komunikuje s ním, zpochybňuje ho, kritizuje, ale i utváří a aktivuje k proměně. Seminář vychází z pojetí životního stylu jako komplexu představ a tužeb, chování a jednání, který je typický pro individua a různé skupiny a který se vynořuje z nitra jejich života v dnešním světě - jde o život v dnešních metropolích, na jejich podivných místech, architektuře, za působení médií, v měnících se podmínkách práce a mezilidských vztahů, sociálního postavení, v multikulturních státech, v příkazech spotřeby a péče o zdraví, v dynamice prožitků a požitků, samotě a individualismu.

Tento studijní předmět se zaměřuje na různorodé aspekty spojené s komplexní problematikou prezentace uměleckého díla v galerijním ale rovněž negalerijním prostředí v kontextu současného výtvarného umění. Proces prezentace uměleckého díla je klíčovým momentem kurátorské práce a aktuálně prochází zásadním vývojem. Předmět akcentuje jako určující téma více směrný proces komunikace mezi autorem, jeho dílem, kurátorem, výstavní institucí a veřejností. Všímá si procesu kontextualizace uměleckého díla formou jeho zveřejnění a umístění do konkrétního prostředí výstavy či výstavní instituce. Zabývá se otázkami spojenými s interpretací uměleckého díla prostřednictvím jeho instalace a výstavní prezentace. Pracuje s tématy navazujícími na socializační a komunitní strategie současného umění a dotýká se rovněž problematiky krize výstavních institucí a tzv. institucionální kritiky.

Tématem je proces dematerializace a rematerializace ve výtvarném umění od počátku 20. století až po současné umění. Předmět zkoumá, jak byl význam přemístěn z původního fyzického objektu a vizuálního fenoménu na původní myšlenku uměleckých děl.

Kurz je zaměřen na vnímání textilní tvorby jako významné součásti kulturního dědictví, jako na artefakt hmotné kultury podávající svědectví o obecných dějinách lidstva. Přednášky jsou zaměřeny jak na textilní materiál a tradiční technologie (zpracování vláken, druhy textilií, vazby, krajkářství apod.), tak i na formy jejich využití - bytový textil a oděv. Oděv i bytový textil jsou v rámci tohoto cyklu přednášek představovány jako symboly společenského postavení jedince, odraz jeho smýšlení, aspirací a životního stylu. Absolvování celého cyklu, ve kterém je vývoj textilní tvorby nazírán z chronologického hlediska, umožňuje studentům ateliéru Textilní tvorba základní orientaci ve funkčních, morfologických i estetických kvalitách textilií od pravěku až po současnost. Základní výkladová linie bude jedenkrát za semestr rozšířena o přednášku přizvaného praktika (designéra, teoretika, technologa, módního fotografa apod.)

Cílem předmětu je důkladné seznámení s důležitou epochou evropské výtvarné kultury, která sehrála mimořádnou roli při formování evropské civilizace, s raně křesťanským uměním. Kurs je věnovaný křesťanské antice, raně-křesťanské kultuře, formování evropského umění po rozpadu Západořímské říše a umění byzantskému. Pozornost je věnována kultuře Germánů a roli ostrovního (irského a anglosaského) umění. Posluchači jsou do hloubky seznamováni s historickými,zeměpisnými a náboženskými souvislostmi, jsou upozorňováni na problémy ikonografického charakteru a na problémy interpretace artefaktů. Součástí předmětu jsou exkurze a účast na výstavách.. V případě zájmu posluchačů jsou zařazovány přednášky a semináře věnované křesťanské ikonografii a liturgii a její provázanosti s výtvarným uměním.

Tento kurz má komparativní charakter - kromě výtvarného umění se zabývá literaturou a poskytuje posluchačům poučení o reflexi literárního textu a o rozdílech, které existují v utváření fikčního prostoru ve vizuálním a ve verbálním kódu. Na základě sémantické a ikonografické analýzy rozebírá konstrukci prostoru a ztvárňování konvencionalizovaných míst ve výtvarném umění a literatuře. Po stručné charakteristice toposu formovaného od antiky do 18. století je pozornost věnována zejména středoevropskému umění 19. a 20. století a charakteristickému repertoáru míst používaných v poetikách jednotlivých uměleckých směrů i v díle autorů činných v obou uměleckých druzích.

Interpretaci vizuálních oborů chápeme jako tvůrčí gesto interpretátora. Na tomto úhlu pohledu se v průběhu 20. století podílela například kulturní antropologie studující modely lidského chování, která vnímá kulturu jako systém symbolů fenomenologické povahy. Odhaluje modely chování ovládané jistým významem. Modely a z nich vyvozené kulturní vzorce jsou v reálném kontaktu jednak používány, a tak je lze za jednotlivými realizacemi zahlédnout, ale zpětně tuto realitu také přetvářejí. Vtisknou jí svá pravidla a tím rámce platnosti. Tento mechanismus je nutné započítat při interpretaci odhalovaných významů. Podobně proměnlivě pak proto chápeme i samotnou interpretaci nalezených významů. Můžeme mluvit o jistém interpretačním rozptylu, který však není bezbřehý, má stanovitelná pravidla. V takovém náhledu pak kulturu můžeme chápat jako prostor hledání, vyjednávání, ustavování, vznikání a zanikání významů. Každá malá nová nalezená nebo formulovaná součást promění zbytek celého systému vztahů.

Cílem kurzu je seznámení se základy toho, co se skrývá za pojmem "výstavní prostor". Tento pojem je v kontextu tohoto kurzu chápán jako interface uměleckých poselství adresovaných jisté (V čase i prostoru proměnlivé) formě veřejnosti. Tento meziprostor má nejrůznější formy ovlivněné jednak historickým vývojem, jednak pluralitním a heterogenním subjektem jak na straně adresanta tak adresáta. Pochopit mnohovrstevnatý proces prezentace uměleckých děl veřejnosti vyžaduje hledání odpovědi na tyto otázky: a) Proč vystavovat umělecké dílo? b) Co je vystavováno? c) Komu je vystavené dílo určeno? Odpověď na první otázku budou hledat přednášky, které se budou zabývat historickým přehledem sociální role evropského výtvarného umění. Z časových důvodů bude pozornost zaměřena jen na několik příkladů. Zvláštní důraz bude pak kladen na přednášky o vzniku a vývoji public art a zejména o newgenre public art a o současných tendencích public art. Čtyři přenášky hledají odpověď otázku druhou. Co je to umělecké dílo? V odpovědi na tuto otázku se implicitně objeví podstatné aspekty procesu vystavování, specifické důvody pro ten či onen způsob prezentace i pro logiku dějinného vývoje procesu prezentace uměleckých děl. Třetí otázka představuje shrnutí problematiky vystavování. Kdo je možným příjemcem, či komu je umělecké poselství adresováno implikuje i otázky proč se umění tvoří a vystavuje, co pro současnou společnost umění znamená, znamenat může a za jakých podmínek. Do jaké míry se umění vyvíjí autonomně a do jaké v závislosti na obecných proměnách společnosti, případně jak umění tyto sociální proměny ovlivňuje, souhrnně řečeno: jaká je sociální role současného výtvarného umění. Metoda kurzu střídá systematický přístup, který čerpá z dostupné estetické, teoretické a filosofické literatury, druhý a historický, který sleduje historické příklady sociální role, které slouží jako konkretizace a ilustrace teoretických soudů. Obě linie jsou doplněny konkrétními příklady jak převzatých ze známé světové produkce, tak z osobní zkušenosti vedoucího kurzu.

Cílem kurzu je naznačení chronologie rámcového vývoje výtvarného umění a literatury umění od počátku 20. století do dneška. Těžištěm uvažování jsou mezioborové souvislosti tvorby a recepce, které přesahují na pole umění "současného". Orientace v tématice moderního umění v historických a myšlenkových souvislostech. Aplikace těchto souvislostí v rámci poznávání uměleckého díla. Znalost mezioborových souvislostí ve výtvarném umění, hudbě, literatuře 20. století. Osobní vztah k výtvarnému umění a literatuře. Zkoumání souvislostí a spolupráce mezi výtvarným uměním a hudbou, divadlem, poezií a literaturou ve 20. století: zejména na příkladech děl S. Mallarmého, P. Picassa, H. Matisse. G. Stein, J. Joyce, G. Apollinaira, J. Miró, J. Pollocka, R. Lichesteina, D. Burena, M. Duchampa, F. L. Celina, C. Simona, B. Hrabala, V. Linhartové, M. Kundery V. Boudníka, J. Balcara, L. Nováka, K. Miloty, G. Sebalda, P. Vilikovského Ch. Boltanského, Z. Kolečkové apod.

Jednosemestrální kurz je zaměřen na seznámení a praktické osvojení interpretačních metod ikonografie a ikonologie. Přednášky jsou věnovány historickému vývoji a proměnám těchto metod od jejich vzniku do do současnosti, včetně praktické analýzy vybraných textů používajících tyto metody. Přednáškový cyklus je tvořen interaktivně v kombinaci přednášek a přednáškového semináře založeném na principu ?reading-group?. Druhá, praktická část kurzu bude věnována analýzám kurátorských konceptů vybraných výstav. Hlavním hodnotícím kriteriem těchto analýz budou otázky související s námětem a obsahem uměleckých děl, které mohou být konstitutivním faktorem výstavních konceptů.

Kurz zahrnuje vývoj dějin užitého umění v historickém vývoji a vzájemných slohových a stylových souvislostech. V prvním bloku se posluchači seznámí s vývojem uměleckého nábytku a obytného interiéru. Přednášky a semináře zahrnují období od starověkého Egypta přes antické Řecko a Řím jako východisko pro evropskou kulturu, přes období středověku, až po novodobou etapu designu 20. - 21. století. V každém období budou probírány nejcharakterističtější projevy daného slohu, tj. např. v období renesance je kladen důraz na italský nábytek, v baroku na francouzskou tvorbu atd.. Posluchači se seznámí nejen s uměleckými charakteristickými rysy nábytkářství, ale i s využitím základních technologií, materiálů a výzdobných technik. Po úvodním bloku o vývoji nábytkářství následují přednášky a semináře věnované dalším uměleckým řemeslům - zejména evropskému uměleckému sklářství, a to od jeho počátků , které spadají do starověku, až po konec 20. století. Poslední cyklus se zabývá vývojem umělecké keramiky a porcelánu. Posluchači se v něm detailněji seznámí s vývojem umělecké evropské keramiky počínaje majolikou, fajánsí, uměleckou kameninou a konče výkladem o vzniku evropského tvrdého porcelánu.

Cyklus přednášek o vývoji světového a českého průmyslového designu, včetně jeho teoretické reflexe, od konce 19. století po současnost. Produktový design představuje typický fenomén výtvarné kultury 20. století, který díky svému sepjetí s technickou civilizací odráží různorodé myšlenkové ekonomické, filosofické a sociologické tendence. Kurz nabízí přehled vývoje oboru od zakládání uměleckoprůmyslových muzeí a teorií J. Ruskina a W. Morise, přes design ovlivněný secesí, nástup moderny ztělesněný školou Bauhaus a dál k poválečnému věděckému designu, výrobkům na jedno použití až k postmodernímu ekologickému designu teoretika W. Welsche nebo kreativní britský design.Smyslem přednášek je dobrá orientace studenta v dějinách oboru, který studují prakticky i schopnost verbálně analyzovat formální charakter navrhovaného produktu.

Kurz je zaměřen na rozbor situace v současném českém ?alternativním? galerijním provozu. Zaměřuje se na různé přístupy a možnosti prezentace umění, na jejich záměry, koncepty, kontexty, motivaci a provozně produkční zázemí včetně možností a smyslu financování. Dále je zaměřen na vliv těchto institucí na společnost, komunitu, kulturní scénu a současné umění.

Cyklus přednášek o vývoji světové a české fotografie, včetně její teoretické reflexe, v období vymezeném lety 1918 - 1960. V návaznosti na Teorii a dějiny fotografie I, II, kurz seznamuje posluchače s historií a emancipací jak dokumentární, tak umělecké fotografie v kontextu různorodých uměleckých žánrů a kulturně politické situace. Představuje jak fotografii uměleckou v době nástupu avantgard a rozkvětu moderní kultury, fotografii ve službách totalitních režimů Evropy, tak fotografii novinářskou a reportážní. Smyslem přednášek je dobrá orientace studenta v dějinách oboru, který studují prakticky, i schopnost verbálně analyzovat formální charakter fotografického obrazu.

Projekt se soustředí na nejstarší generace umělkyň (věk 65 +), které byly aktivní na umělecké scéně jak v 60. letech tak i po roce 1989 (v totalitní éře se pohybovaly v rámci neoficiálního umění) a z nichž některé jsou aktivními tvůrkyněmi dosud. Takto komplexně formovaný uměleckohistorický kurz, hraničící se sociologií a genderovými studii, zprostředkuje mnohovrstevnatou informaci o proměnách identity ženy-umělkyně v současné české a slovenské, potažmo středoevropské společnosti, a přispěje do aktuální diskuse o stáří. Rovnocenným cílem je vytvořit a zavést do praxe magisterského programu metodiku kulturního vzdělávání s důrazem na inkluzi seniorů. Cílem je rovněž příprava a realizace výukového materiálu a závěrečné publikace, které mohou být nadále používány ve výuce. 1. Stáří jako stav ovlivňující kladně či záporně kreativitu, vlastní tvůrčí aktivitu, podobu a formu artefaktů. Ojedinělost výzkumu stáří jako specifické životní etapy, jež může zásadně ovlivňovat, determinovat i zcela znemožňovat tvorbu umělce. 2. Publikované studie otázek kreativity umělců v pokročilém věku, představující spojnici umělecké oblasti s oblastí sociologickou a psychologickou. Studie, které se soustředí na kvalitativní i kvantitativní proměny kreativity a na vztah kreativity a kvality života nebo prožívání vlastního stáří. 3. Zahraniční výstavy zaměřené na vztah kreativity a stáří, realizované od 80. let 20. století: Elders of the Tribe" (Bernice Steinbaum Gallery, Miami, Florida, 1986); "Aging: The Process, the Perception" (Forum Gallery of Jamestown Community College, Jamestown, New York, 1990); "Still Working" (Corcoran Gallery of Art, Washington D. C., 1994). 4. Stáří jako předmět zobrazení, včetně zobrazení autobiografického. Výzkumné a výstavní projekty mimo ČR, které mapovaly, kontextualizovaly a analyzovaly proměnu zobrazení starých lidí ve vizuální kultuře druhé poloviny 20. a počátku 21. století: "The Time of Our Lives" (New Museum of Contemporary Art v New Yorku, 1999); "Ein Leben lang / All your life" (Neue Gesellschaft für Bildende Kunst, Berlín, 2008); "Wir sind immer für Euch da" (Kunsthaus Dresden, 2008). 5. České projekty, které po roce 1989 podrobily umělecko-historické, sociální i politické stereotypy kritické analýze a reflexi: Anketa v časopisu Výtvarné umění č. 1/ 1993, připravená Věrou Jirousovou a nazvaná Žádné ženské umění neexistuje; vzdělávací program Gender Studies in Arts and Culture, Bratislava, 2000; mezinárodní projekt Paměť žen (Gender Studies, o.p.s. v Praze) ; projekt Martiny Pachmanové Ženy, gender &moderní umění . 6. Biografické rozhovory a tvorba odcházející modernistické generace českých a slovenských výtvarných a vizuálních umělkyň: a/ Poválečné směřování k citlivé lyrické abstrakci s figurálními prvky: A. Šimotová (1926), D. Mrázková (1923), V. Prachatická (1929), D. Vinopalová (1928), A. Kučerová (1935) b/ Umělkyně začínající svou kariéru v 60. letech nebo na počátku 70. let: A. Matasová (1940), M. Jetelová (1946), J. Svobodová (1941) c/ Fotografická tvorba autorek začínajících v 50. - 60. letech 20. století: E. Fuková (1927), D. Hochová (1926), Z. Mináčová (1931), M. Luskačová (1944), M. Havránková (1945).

Seminář zprostředkovává základní nauku o barvě. Součástí kurzu je jak teoretický výklad, tak i praktický rozbor probíraného tématu a jeho aplikace. Témata jednotlivých seminářů jsou podřízena následujícím okruhům se širším dosahem: - Úvod do studia barvy - Co to je barva - Fyzikální klíč k barvám - Fyziologický a psychologický klíč - Chemický klíč - Výtvarný prvek barvy - Analýzy obrazů z různých historických období

Kurz posluchače uvádí do problematiky neziskových organizací jako hospodářských subjektů. Seznamuje s postavením jednotlivých typů neprofitních organizací občanské i veřejné sféry a s jejich přesahem do oblasti trhu, a také se zdroji jejich financování a základními účetními specifiky. Sočástí kurzu jsou tedy i praktika z účetnictví.

Kurz je zaměřen na vnímání textilní tvorby jako významné součásti kulturního dědictví, jako na artefakt hmotné kultury podávající svědectví o obecných dějinách lidstva. Přednášky jsou zaměřeny jak na textilní materiál a tradiční technologie (zpracování vláken, druhy textilií, vazby, krajkářství apod.), tak i na formy jejich využití - bytový textil a oděv. Oděv i bytový textil jsou v rámci tohoto cyklu přednášek představovány jako symboly společenského postavení jedince, odraz jeho smýšlení, aspirací a životního stylu. Absolvování celého cyklu, ve kterém je vývoj textilní tvorby nazírán z chronologického hlediska, umožňuje studentům ateliéru Textilní tvorba základní orientaci ve funkčních, morfologických i estetických kvalitách textilií od pravěku až po současnost. Základní výkladová linie bude jedenkrát za semestr rozšířena o přednášku přizvaného praktika (designéra, teoretika, technologa, módního fotografa apod.)

Tyto kurzy seznamují studenty s dějinami moderního a postmoderního umění, a to od druhé poloviny 19. století až po 90. léta 20. století. Studenti v nich získávají chronologický přehled avantgard a směrů od impresionismu až po nejaktuálnější tendence výtvarného umění. Zvláštní pozornost je po konstituování znalostí o rané fázi moderny věnována konstruktivismu, gestické abstrakci, informelu, pop-artu, op-artu, novému realismu, kinetickému umění, umění akce, minimal-artu a konceptuálnímu umění. V závěru, v rámci postmoderní analýzy, výklad dospívá k multimediálním projekcím a elektronickému umění. Předmět si klade za cíl zpřístupnit mnohovrstevnatost umění 20. století a přimět studenty analyzovat jednotlivá období v kontextech, vnímat současné umění jako logické a přirozené vyústění sociálních, kulturních a politických aspektů doby.

Předmět navazuje na předmět Dějiny současného umění 2., který chronologicky zpracovává období umění 20. a 21. století. Předmět Vybrané kapitoly z dějin kultury 2. detailizuje vybrané strategie a proměny prostorových médií daného období, například vztah mezi krychlovou sochou, ready made a kolážovým aditivním skladem. Z dlouhodobých strategií vybírá cestu od vertikální k horizontální plastice; proměnu surreálného vyznění ready made k sociálnímu aspektu pozdějších instalací; proměnu konstruovaného prostoru k nalezenému existenčnímu prostoru po období minimalu. Z teoretických problémů vybírá vztah mezi symbolickým systémem vizuálního oboru a jazyka, který se zrcadlí v komentářích nebo názvech děl. Teoreticky vyjasňuje vztah mezi uměním a designem. Metaforický posun nalézá i v architektonických řešeních.

Tento předmět je vyučován v anglickém jazyce. Předmět se zabývá otázkou, jak výtvarné dílo žije ve svých interpretacích a jak jsou ve vizuální formě tvořeny nové verze světa. Tvorba významu a jeho interpretace je ovlivněna velkým množstvím vztahů a vazeb. Mluvíme o silovém poli, vzájemné souhře vztahů, o interaktivní vztahové struktuře, která se neustále natáčí a vše nové vstřebává. Předmět se zabývá analýzou významu výtvarného díla a jeho interpretací, zkoumáním systému, který není statickým "telefonním seznamem" jednotlivých realizací. Rozkrýváním těchto systémových funkčních vazeb můžeme lépe pochopit, jak je naše mysl schopna vnímat svět, jak vlastně jeho fragmentárnost částečně a ve výběru přesto "uchopuje" a tím ve skutečnosti svět vytváří - konstruuje nové světy, resp. verze světa.

Jednosemestrální kurz se snaží celostním způsobem uchopit a analyzovat vybrané kapitoly z dějin výtvarného umění závěru 20. století, charakterizovat globální umělecké tendence počátku 21. století i vytyčit směřování aktuálních uměleckých trendů, a to se snahou o základní prognózu dalšího vývoje na poli současné vizuální kultury. Výuka spočívá v prezentaci modelových témat, které reprezentují výrazné tvůrčí přístupy autorů tvořících na přelomu milénia. Ty jsou však vnímány nejen jako modelová východiska, ale především jako logické důsledky předcházejícího vývoje dějin umění, jako determinanty politické situace i celkového společenského klimatu této epochy. Vytvářejí jakási "jádra", která je možné doplnit (obalit) dalšími obsahy a vzájemně propojit. Expozice vybraného tématu (formou přednášky a obrazové prezentace) je totiž vždy obohacena aktivizujícím prostorem pro následné diskuse nad probíranými tématy (seminář). Obecněji koncipovaná témata jsou prostřídána konkrétnějšími aplikacemi - prezentacemi vybraných tvůrčích přístupů. K dalšímu prohloubení vědomostí studentů o modelových příkladech dochází formou samostatných seminárních prací a demonstrací - návštěvou a rozborem aktuálních výstav (dle výstavních plánů vybraných institucí). Náplň přednášek je zaměřena na mezinárodní kontext. Během kurzu jsou zmiňováni ti čeští (slovenští) autoři, kteří dosáhli výrazné mezinárodní reputace a jsou dlouhodobě oceňováni zahraničními kritiky a teoretiky (např.Jiří Kovanda, Kateřina Šedá, Ján Mančuška, Roman Ondák).

Předmět uvádí do vývoje současného designu s odkazy na jeho historický vývoj v průběhu 20. století. Důraz je kladen na současné tendence designu formou vybraných příkladových studií. Poukazuje na design s přesahy do volného umění u konceptuálního designu, na odpovědnost designéra či na historické tradice určené jak reflexí historie užitého umění, tak s poukázáním na lokální národní identitu. Kurz cílí na otevření otázek kolem současného designu, který nás každodenně obklopuje, ale současně určuje i naše estetické priority.

Koncepce předmětu vychází z předpokladu, že student magisterského stupně prošel během svého předchozího studia výukou předmětu Dějiny fotografie a je tedy v zásadě orientován v problematice vývoje jak aplikace technických inovací v sebeuvědomovacím procesu fotografie, tak v základních trendech její estetické geneze. Nicméně je nezbytné, zejména v průběhu prvního semestru, toto základní povědomí zrekapitulovat a dosud nabyté vědomosti utřídit. Tento přístup zohledňuje možné rozdíly v interpretačních rovinách vývojových linií, jež se u posluchačů objevují, a to s ohledem na preference národních scén a kulturních okruhů, z nichž pocházejí a s ohledem na charakter jejich předešlého bakalářského studia. (Letní semestr - druhý, završující set přednášek je zaměřen na analýzu a komparaci vybraných témat - zakotvených v historii, ale zároveň spoluurčujících další směřování aktuálních tendencí současného umění.) Náplň předmětu rovněž vychází z předpokladu, že zahraniční posluchač není příliš dobře orientován v návaznostech světového vývoje fotografického zobrazování na vývoj fotografického média ve středoevropském prostoru, respektive v tuzemsku. Výuka je vedle přednášek doplněna návštěvami příslušných sekcí významných muzeí, shromažďujících ve svých sbírkových fondech významná díla české fotografie. Student realizuje v průběhu několik menších seminárních prací analyzujících vztah mezi významnými postavami světové fotografie a předními tuzemskými autory. 1. Personal Mythologies. 2. Search for Identity(ies). 3. Legitimity of Intimacy. 5. Man and Society. 6. Roots of Transdisciplinarity. 7. In Action. 8. Believe It or Not. 9. (Too)Artificial. 10. In a Name of Show. 11. Time.

Povinně volitelný kurs si klade za cíl představit studentům nižších ročníků výtvarné umění od nástupu postmoderny do současnosti. Zvláštní zřetel bude kladen na dichotomii vývoje na obou stranách "železné opony", postupující globalizaci, rozvoj a aplikaci informačních technologií, vznik nových vyjadřovacích forem a teoretický background současné vizuální kultury. Posluchači kursu jsou multimediálními prostředky seznamováni s podobou a interpretací konkrétních děl.

Cílem předmětu je důkladné seznámení s důležitou epochou evropské výtvarné kultury, která sehrála mimořádnou roli při formování evropské civilizace, s raně křesťanským uměním. Kurs je věnovaný křesťanské antice, raně-křesťanské kultuře, formování evropského umění po rozpadu Západořímské říše a umění byzantskému. Pozornost je věnována kultuře Germánů a roli ostrovního (irského a anglosaského) umění. Posluchači jsou do hloubky seznamováni s historickými,zeměpisnými a náboženskými souvislostmi, jsou upozorňováni na problémy ikonografického charakteru a na problémy interpretace artefaktů. Součástí předmětu jsou exkurze a účast na výstavách.. V případě zájmu posluchačů jsou zařazovány přednášky a semináře věnované křesťanské ikonografii a liturgii a její provázanosti s výtvarným uměním.

Kurz navazuje na základní přehled dějin moderní architektury a soustřeďuje se na dosud opomíjené a málo známé téma vývoje moderní architektury v regionu severozápadních Čech, komplikované nacionálními hledisky, nedostatečně zpracovanými archívními prameny a zanedbaným stavem i zánikem řady objektů. Program je zaměřen v prvé řadě na vývoj architektury v první polovině 20. století (secese, moderna, dekorativismus, funkcionalismus, regionalismus, německý "domácí styl"), poprvé monograficky zpracovaný v publikaci vyučujícího tohoto kurzu, pozornost je však věnována také rozsáhlým a větším dílem negativním urbanistickým a stavebním zásahům ve druhé polovině 20. století.

Cílem předmětu je představit hlavní estetické teorie od druhé poloviny 20. století do současnosti (Fenomenologická teorie, Hermeneutická teorie, Gestalt teorie, Recepční teorie, Psychoanalýza, Marxistická teorie, Dekonstrukce, Antropologická teorie, Umění jako zkušenost, Feministická poetika, Teorie v perspektivě, Postkoloniální diskurs) a seznámení s dalšími systémy nejenom kontinentální, ale i analyticky orientované estetiky.

Cílem předmětu je důkladné seznámení s důležitou epochou evropské výtvarné kultury, která sehrála mimořádnou roli při formování evropské civilizace, s raně křesťanským uměním. Kurs je věnovaný křesťanské antice, raně-křesťanské kultuře, formování evropského umění po rozpadu Západořímské říše a umění byzantskému. Pozornost je věnována kultuře Germánů a roli ostrovního (irského a anglosaského) umění. Posluchači jsou do hloubky seznamováni s historickými,zeměpisnými a náboženskými souvislostmi, jsou upozorňováni na problémy ikonografického charakteru a na problémy interpretace artefaktů. Součástí předmětu jsou exkurze a účast na výstavách.. V případě zájmu posluchačů jsou zařazovány přednášky a semináře věnované křesťanské ikonografii a liturgii a její provázanosti s výtvarným uměním.

Seminář zprostředkovává vývoj moderní architektury od poloviny 19. století po současnost. Zabývá se proměnami funkce, estetiky, užití materiálů v architektuře v tomto období. Součástí výuky je také srovnání vývoje urbanistiky jako důležitého fenoménu rozvoje měst. Výuka je členěna do následujících čtyř celků: Historismus v architektuře konce 19. století, eklekticismus, obrodné tendence secesní architektury. Architektura v první polovině 20. století, moderna, expresionismus, kubismus, funkcionalismus, sovětský ( ruský ) konstruktivismus v architektuře. Architektura druhé poloviny 20. století, výtvarné modifikace funkcionalismu, moderní klasicismus, brutalismus, organická architektura, nové technologie, konstrukce. Postmoderní architektura, architektura po moderně, historické citace, důraz na výtvarnou stránku architektury.

Kurz se věnuje rozsáhlému období od 6. st. př. n. l. až po pozdní římskou republiku a rané císařství s důrazem kladeným na diachronní linii. Zaměřuje se na základní vývojové zlomy, proměny myšlení i reprezentací s tím souvisejících (např. archaické období, "řecká revoluce", helénismus: nápodoba, zobrazivé a nezobrazivé reprezentace, proměna kánonu), které se odrážejí v geografických, politických, ekonomických, sociálních a kulturních vazbách v multikulturních regionech antického světa i ve vlivech z venčí. Důraz bude kladen na dějiny hmotné kultury a reprezentace ve výtvarném umění a i možnosti jejich pozdějšího uchopení v rámci archeologie a s tím souvisejících aktualizací v umění a kultuře 19. a 20. století. Prezentace příkladů bude vycházet hlavně z manuálů École du Louvre (Holtzmann, Pasquiere, 1998 a Baratte, 2011). Členění jednotlivých seancí (Hölscher, 2002) se zaměřuje na dva základní okruhy: 1.) Řecko: Chronologie, Topografie Athén, Veřejná architektura, Chrámy, Sochařství, Vázové malířství, Hrobky a malířství, Mozaiky, 2.) Řím: Chronologie, Etruské umění, Topografie Říma, Veřejné stavby, Chrámy, Sochařství, Historické reliéfy, Sarkofágy, Malířství a mozaiky (Pompeje).

Koncepce předmětu vychází z předpokladu, že student magisterského stupně prošel během svého předchozího studia výukou předmětu Dějiny fotografie a je tedy v zásadě orientován v problematice vývoje jak aplikace technických inovací v sebeuvědomovacím procesu fotografie, tak v základních trendech její estetické geneze. Nicméně je nezbytné, zejména v průběhu prvního semestru, toto základní povědomí zrekapitulovat a dosud nabyté vědomosti utřídit. Tento přístup zohledňuje možné rozdíly v interpretačních rovinách vývojových linií, jež se u posluchačů objevují, a to s ohledem na preference národních scén a kulturních okruhů, z nichž pocházejí a s ohledem na charakter jejich předešlého bakalářského studia. (Zimní semestr - první set přednášek je pojímán chronologicky, s výběrovým zacílením na nosná témata. Výkladová rovina si všímá obecných vývojových zákonitostí zvolených tematických okruhů.) Náplň předmětu rovněž vychází z předpokladu, že zahraniční posluchač není příliš dobře orientován v návaznostech světového vývoje fotografického zobrazování na vývoj fotografického média ve středoevropském prostoru, respektive v tuzemsku. Výuka je vedle přednášek doplněna návštěvami příslušných sekcí významných muzeí, shromažďujících ve svých sbírkových fondech významná díla české fotografie. Student realizuje v průběhu několik menších seminárních prací analyzujících vztah mezi významnými postavami světové fotografie a předními tuzemskými autory. 1. The Introduction - general overview of the situation. 2. Allegory of the Cave: Origins of photography and TBM. 3.-5. Constitution of photography viewed as one of the most important impulses (impacts) of changes in the society (Photography and positivism, Photography as forensic evidence; Photography and identification/classification of a man; X-rays in the history of Medicine; Photography, aerodynamics and ballistic research; Humankind and perception of Space: Role of astrophotography in pre-astronautic times; Photography, craniometry and rise of racism, etc). 6.-8. Constitution of photography viewed as one of the most important impulses (impacts) of changes in the art (Use of mechanical devices - camera obscura, magic lantern, camera lucida since the rennaisance times / examples; Line towards trapping reality - 1850´s; Line toward abstraction - turn of 19th and 20th centuries; Photography and avant- gardes; From composite prints via collages towards digital manipulation, etc). 9.-10 Portrait in the Centuries - since the rennaisance times until now; A Dialogue between traditional forms (painting, drawing, sculpting) and Photography, Video. 11. Still-life in the Centuries - since the rennaisance times until now; A Dialogue between traditional forms (painting, drawing, sculpting) and Photography, Video. 12. Landscape in the Centuries - since the rennaisance times until now; A Dialogue between traditional forms (painting, drawing, sculpting) and Photography, Video. 13. Birth of Cinematography.

Workshop uvádí frekventanty do teoretické roviny problematiky kurátorských aktivit a současně je prakticky seznamuje s galerijním provozem. Tyto informační transfery se dějí prostřednictvím reprezentanta institucí, zaměřených na pravidelnou výstavní činnost. V průběhu praktických cvičení budou studenti komplexně řešit koncepční i dílčí otázky spojené s výstavní prezentací, lektorskou činností, organizačními a produkčními otázkami. Předpokládá se spolupráce s Výstavní síní designu Fakulty užitého umění a designu, Galerií Emila Filly a dalšími galeriemi v Ústeckém kraji.