Projekt se soustředí na nejstarší generace umělkyň (věk 65 +), které byly aktivní na umělecké scéně jak v 60. letech tak i po roce 1989 (v totalitní éře se pohybovaly v rámci neoficiálního umění) a z nichž některé jsou aktivními tvůrkyněmi dosud. Takto komplexně formovaný uměleckohistorický kurz, hraničící se sociologií a genderovými studii, zprostředkuje mnohovrstevnatou informaci o proměnách identity ženy-umělkyně v současné české a slovenské, potažmo středoevropské společnosti, a přispěje do aktuální diskuse o stáří. Rovnocenným cílem je vytvořit a zavést do praxe magisterského programu metodiku kulturního vzdělávání s důrazem na inkluzi seniorů. Cílem je rovněž příprava a realizace výukového materiálu a závěrečné publikace, které mohou být nadále používány ve výuce.
1. Stáří jako stav ovlivňující kladně či záporně kreativitu, vlastní tvůrčí aktivitu, podobu a formu artefaktů. Ojedinělost výzkumu stáří jako specifické životní etapy, jež může zásadně ovlivňovat, determinovat i zcela znemožňovat tvorbu umělce.
2. Publikované studie otázek kreativity umělců v pokročilém věku, představující spojnici umělecké oblasti s oblastí sociologickou a psychologickou. Studie, které se soustředí na kvalitativní i kvantitativní proměny kreativity a na vztah kreativity a kvality života nebo prožívání vlastního stáří.
3. Zahraniční výstavy zaměřené na vztah kreativity a stáří, realizované od 80. let 20. století: Elders of the Tribe" (Bernice Steinbaum Gallery, Miami, Florida, 1986); "Aging: The Process, the Perception" (Forum Gallery of Jamestown Community College, Jamestown, New York, 1990); "Still Working" (Corcoran Gallery of Art, Washington D. C., 1994).
4. Stáří jako předmět zobrazení, včetně zobrazení autobiografického. Výzkumné a výstavní projekty mimo ČR, které mapovaly, kontextualizovaly a analyzovaly proměnu zobrazení starých lidí ve vizuální kultuře druhé poloviny 20. a počátku 21. století: "The Time of Our Lives" (New Museum of Contemporary Art v New Yorku, 1999); "Ein Leben lang / All your life" (Neue Gesellschaft für Bildende Kunst, Berlín, 2008); "Wir sind immer für Euch da" (Kunsthaus Dresden, 2008).
5. České projekty, které po roce 1989 podrobily umělecko-historické, sociální i politické stereotypy kritické analýze a reflexi: Anketa v časopisu Výtvarné umění č. 1/ 1993, připravená Věrou Jirousovou a nazvaná Žádné ženské umění neexistuje; vzdělávací program Gender Studies in Arts and Culture, Bratislava, 2000; mezinárodní projekt Paměť žen (Gender Studies, o.p.s. v Praze) ; projekt Martiny Pachmanové Ženy, gender &moderní umění .
6. Biografické rozhovory a tvorba odcházející modernistické generace českých a slovenských výtvarných a vizuálních umělkyň:
a/ Poválečné směřování k citlivé lyrické abstrakci s figurálními prvky: A. Šimotová (1926), D. Mrázková (1923), V. Prachatická (1929), D. Vinopalová (1928), A. Kučerová (1935)
b/ Umělkyně začínající svou kariéru v 60. letech nebo na počátku 70. let: A. Matasová (1940), M. Jetelová (1946), J. Svobodová (1941)
c/ Fotografická tvorba autorek začínajících v 50. - 60. letech 20. století: E. Fuková (1927), D. Hochová (1926), Z. Mináčová (1931), M. Luskačová (1944), M. Havránková (1945).
- Učitel: Anna Vartecká