Oznámení stránek

Plánovaná odstávka e-learningového systému

autor Štěpán Novák -

Dobrý den, rád bych Vás touto formou informoval o plánované odstávce našeho e-learningového systému  e-vyuka.fud.ujep.cz ve dne 12.7.2021 (pondělí) od 9:00 z důvodu jeho údržby. 

Štěpán Novák



Dostupné kurzy

Kurz pro studenty FF a FUD s externí výukou. 

Teorie výtvarné výchovy (výuka Kateřiny Dytrtové pro studenty PF).

Interpretace uměleckého díla (výuka Kateřiny Dytrtové pro studenty PF).


Testovací kurz na hraní

Cvičný kurz pro úvodní přednášku o moodle určenou pro vyučující.  Přednáška bude pojednávat o tom jak se pracuje s kurzem.

  • Plnění kurzu
  • Práce s tématy (plnění obsahu a činností)
  • Popisek
  • Vložení souboru
  • Složka
  • Fórum
  • Úkol
  • Fórum
  • BigBlueButton interaktivní místnost. 

toto je zkušební kurz

Tento kurz je vytvořen čistě pro testovací účely. 

Tento prakticky zaměřený předmět seznamuje studenty se zásadami korektního zpracování digitálního videa a zvuku. A/ Video: Student získá dovednosti zacházení s video formáty, rozlišeními, komprimací a přípravou video materiálů k řadě různých účelů. Během práce na vlastních projektech si osvojí problematiku natáčení, editace, postprodukce, animace, renderingu a exportu videa včetně přípravy dvd nebo videosouborů určených na web či různé formy videoinstalací. Práce probíhá zejména v prostředí aplikací Adobe Premiere a Adobe AfterEffects, nebo Final Cut Pro. B/ Zvuk: Studenti během kurzu projdou problematikou nahrávání zvuku pro nejrůznější účely, jako jsou dialogy, ruchy, či samostatné zvukové kompozice. Seznámí se s postupy digitálního zpracování zvukových nahrávek, počítačového generování zvuku, použití midi nástrojů a další experimentální zvukové tvorby. Práce probíhá na profesionální aplikaci Pro Tools v nahrávacím a postprodukčním studiu.
Tento prakticky zaměřený předmět seznamuje studenty se zásadami korektního zpracování digitálního videa a zvuku. A/ Video: Student získá dovednosti zacházení s video formáty, rozlišeními, komprimací a přípravou video materiálů k řadě různých účelů. Během práce na vlastních projektech si osvojí problematiku natáčení, editace, postprodukce, animace, renderingu a exportu videa včetně přípravy dvd nebo videosouborů určených na web či různé formy videoinstalací. Práce probíhá zejména v prostředí aplikací Adobe Premiere a Adobe AfterEffects, nebo Final Cut Pro. B/ Zvuk: Studenti během kurzu projdou problematikou nahrávání zvuku pro nejrůznější účely, jako jsou dialogy, ruchy, či samostatné zvukové kompozice. Seznámí se s postupy digitálního zpracování zvukových nahrávek, počítačového generování zvuku, použití midi nástrojů a další experimentální zvukové tvorby. Práce probíhá na profesionální aplikaci Pro Tools v nahrávacím a postprodukčním studiu.
Symbol a jeho mnohovrstevný vztah k realitě se stává ve druhé polovině 20. století jedním z nejdůležitějších témat v řadě společenskovědních oborů - psychoanalýze, estetice, filosofii jazyka, sémiologii, etnologii, religionistice, studiu mýtů a pod. Kurz bude procházet jednotlivými teoretickými koncepcemi i obory a poskytne informaci o jejich základních metodách. Východiskem bude kontinentální uvažování kostnické školy recepční estetiky (Iser, Jauss ...).
The seminar studies the developing relation of the photography medium to other forms of visual art and their coexistence since "fine art photography" originated (with emphasis on the trends in the 1990's and the beginning of the 21st century). The course also reflects the coming of digital technologies in the last quarter of the 20th century and on the threshold of the 21st century, both in their static and dynamic forms. The seminars anatomize the takeup of disputable dominance of all forms of artistic expression connected with them. This development is declared based on an analysis of important international exhibition events, as well as significant author's approaches. The seminar as well deals with social, political and economic patterns at the turn of the millennium determining the contentual component of artworks of this period; special attention is given to development of Czech and Central European art and the Czech artistic scene.
Povinně volitelný kurs představuje doplňující prvek hlavní výkladové linie dějin umění, který si klade za cíl představit posluchačům nižšího ročníku základní tendence, které určovaly vývoj poválečného výtvarného umění. Přednáškové bloky jsou rozděleny do dvou celků, z nichž první reflektuje výtvarné umění 50. a 60. let a druhý umění 70. a 80. let 20. století. Zvláštní pozornost je věnována dichotomii vývoje na obou stranách "železné opony". Posluchači kursu jsou multimediálními prostředky seznamováni s podobou a interpretací konkrétních děl.
Kurz nazvaný Současný design líčí ve čtrnácti tematických okruzích vývoj designu druhé poloviny 20. století. Toto půlstoletí je dobou emancipace oboru, jeho etablování a prosazení. Jednotlivá témata kurzu jsou formulována tak, aby studenty seznámila zároveň se zásadními uzlovými historickými momenty a tendencemi, které výrazně ovlivnily nejen design, ale i architekturu či volné umění. Výklad se soustřeďuje především na děj v oboru ve světě, neboť poválečné Československo svým znárodněným hospodářstvím nedávalo velkou možnost jeho rozvoji a naše povědomí o tomto ději se doplňuje až v posledních deseti letech. Informace o dílech a osobnostech oboru jsou rovněž během kurzu doplňovány o kontext dobového teoretického uvažování. Současný design je zde představen jako rychle se rozvíjející progresivní profese s mimořádným vlivem na životní úroveň a kvalitu života, a která přesahuje běžně chápané hranice oboru.
Jednosemestrální kurz je zaměřen na orientaci v metodických přístupech v dějinách umění 20. století. Přednášky jsou věnovány historické podobě metodologických systémů a přístupů dějin umění (od Vídeňské školy po "konec" dějin umění), druhá polovina kurzu je věnována konkrétní analýze nejvýznamnějších současných metodických přístupů. Přednáškový cyklus je tvořen interaktivně v kombinaci přednášek a přednáškového semináře založeném na principu ?reading-group?. Smyslem kurzu je představit a pokud možno osvojit si přístupy současných historiků umění k uměleckému dílu a jeho kontextu napříč epochami.
Kurz obsahuje základní přehled z dějin muzejnictví a sběratelství, včetně medailonů nejdůležitějších osobností. Samostatný oddíl je věnován současné problematice muzejnictví a ochrany sbírek (legislativa, struktura muzeí a jejich činnost). Semináře jsou pořádány v terénu a jsou orientovány na aktuální problematiku - vznik sbírkových fondů a jejich restaurování, sbírková evidence, prezentace fondů apod. Samotným závěrem kurzu je zkouška z muzeologie a ochrany sbírek.
Jednosemestrální kurz je zaměřen na seznámení a praktické osvojení interpretačních metod ikonografie a ikonologie. Přednášky jsou věnovány historickému vývoji a proměnám těchto metod od jejich vzniku do do současnosti, včetně praktické analýzy vybraných textů používajících tyto metody. Přednáškový cyklus je tvořen interaktivně v kombinaci přednášek a přednáškového semináře založeném na principu ?reading-group?. Druhá, praktická část kurzu bude věnována analýzám kurátorských konceptů vybraných výstav. Hlavním hodnotícím kriteriem těchto analýz budou otázky související s námětem a obsahem uměleckých děl, které mohou být konstitutivním faktorem výstavních konceptů.
Přednáška se zabývá dějinami výtvarné kultury v časovém rozmezí od raného středověku po pozdní gotiku. S ohledem na zaměření studia posluchačů FUUD se pozornost v přednáškách zaměřuje především na objasnění vzájemných souvislostí jednotlivých uměleckých oborů, včetně užitého umění, dále pak na filosofické a psychosociální aspekty jednotlivých složek výtvarné kultury. Výtvarné umění po rozpadu Římské říše . Křesťanství a výtvarná kultura. Výtvarný projev etnik doby stěhování národů. Význam Byzance pro vznik a vývoj západoevropského umění. Cesty západoevropské architektury od doby pozdní antiky po první monumentální stavby karolinské renesance. Stěžejní díla užitého umění raného středověku. Románská výtvarná kultura jako syntéza antického dědictví, reziduí barbarského umění a ohlasů Byzance. Okruhy románského umění v západní Evropě a v Čechách. Gotika jako projev společnosti doby vrcholného středověku. Geneze gotické architektury, specifičnosti jejích konstruktivních principů a spiritualita gotického architektonického prostoru. Proměny plastiky na cestě k volné soše. Rozvoj prostorového cítění a vyjadřování v sochařském reliéfu, v nástěnné malbě. Poklasická gotika a umění v Českých zemích v době Lucemburků,. Proto-renesanční aspekty gotického realismu a mezinárodního gotického slohu 14. století.
Jednosemestrální kurz obsahuje základní přehled dějin památkové péče a základních metodologických přístupů, včetně medailonů osobností. Druhá část přednášek je zaměřena na současnou památkovou péči (legislativa, struktura památkové péče a její činnost). Semináře jsou pořádány v terénu a jsou orientovány na aktuální problematiku - restaurování památek, stavebně historický průzkum, problematika záchrany a ochrany movitého a nemovitého kulturního dědictví, jejich evidence a pod. Výstupem tohoto kurzu je písemná práce. Samotným závěrem kurzu je zkouška z památkové péče.
Kurz zahrnuje vývoj dějin užitého umění v historickém vývoji a vzájemných slohových a stylových souvislostech. V prvním bloku se posluchači seznámí s vývojem uměleckého nábytku a obytného interiéru. Přednášky a semináře zahrnují období od starověkého Egypta přes antické Řecko a Řím jako východisko pro evropskou kulturu, přes období středověku, až po novodobou etapu designu 20. - 21. století. V každém období budou probírány nejcharakterističtější projevy daného slohu, tj. např. v období renesance je kladen důraz na italský nábytek, v baroku na francouzskou tvorbu atd.. Posluchači se seznámí nejen s uměleckými charakteristickými rysy nábytkářství, ale i s využitím základních technologií, materiálů a výzdobných technik. Po úvodním bloku o vývoji nábytkářství následují přednášky a semináře věnované dalším uměleckým řemeslům - zejména evropskému uměleckému sklářství, a to od jeho počátků , které spadají do starověku, až po konec 20. století. Poslední cyklus se zabývá vývojem umělecké keramiky a porcelánu. Posluchači se v něm detailněji seznámí s vývojem umělecké evropské keramiky počínaje majolikou, fajánsí, uměleckou kameninou a konče výkladem o vzniku evropského tvrdého porcelánu.
Workshop uvádí frekventanty do teoretické roviny problematiky kurátorských aktivit a současně je prakticky seznamuje s galerijním provozem. Tyto informační transfery se dějí prostřednictvím reprezentanta institucí, zaměřených na pravidelnou výstavní činnost. V průběhu praktických cvičení budou studenti komplexně řešit koncepční i dílčí otázky spojené s výstavní prezentací, lektorskou činností, organizačními a produkčními otázkami. Předpokládá se spolupráce s Výstavní síní designu Fakulty užitého umění a designu, Galerií Emila Filly a dalšími galeriemi v Ústeckém kraji.
Náplň kurzu se zaměřuje na prozkoumávání minulosti a současnosti uměleckého řemesla, užitého umění a designu od nástupu modernismu (90. léta 19. století) až po současnost. Předmět se zabývá definováním výše uvedených termínů a vymezováním rozdílů mezi těmito jednotlivými kategoriemi. Cyklus přednášek je vedle systematické kategorizace obecných tezí též paralelně zaměřen na specifika českého a středoevropského uměleckého řemesla (secese, art-deco, kubismus, bruselský sloh) a na jejich zapojení do celoevropského a celosvětového kontextu. Zvláštní pozornost je věnována přesahům uměleckého řemesla do (z) oblasti volného umění či architektury. Náplň přednášek se okrajově dotýká též problematiky restaurování a konzervace předmětů kulturního dědictví.
Kurz se věnuje detailnímu rozboru uměleckého díla z hlediska teoretického i praktického a ukazuje pluralitu přístupů k interpretaci díla. Podává základní informace o uměnovědných tendencích, školách a proudech především 20. století až do současnosti, které ovlivnily analytickou a interpretační praxi. Poskytuje jejich základní terminologickou výbavu a vytváří pohled na umělecké dílo jako mnohoznačný a zároveň pojmově uchopitelný fenomén.
Předmět je určen pro studenty magisterského studia, kteří absolvovali kurzy dějin umění a dějin užitého umění a je proto zaměřen především na problematiku průmyslového a grafického designu. Cílem předmětu je podat historický přehled vzniku a vývoje designu jako fenoménu spjatého s masovou průmyslovou výrobou a informačními technologiemi a jasně vymezit jeho místo v oblasti výtvarné a hmotné kultury. Velká pozornost je věnována i všeobecnému vývoji moderní civilizace, techniky a významu vizuálního působení na hmotnou kulturu v širších souvislostech. V rámci výuky je nezbytné i vyjasnění terminologie, samotného pojmu design v porovnání s užitým uměním a uměleckým řemeslem. Výuka má formu přednášek, které jsou zařazovány dle potřeby v rámci tematických celků i na aktuální témata jako nedílná součást akademické debaty o náplni předmětu, který se neustále dynamický vyvíjí. Součástí předmětu jsou přednášky externích odborníků a hostů, exkurze a práce v terénu.
Cílem kurzu je seznámit posluchače s: - Funkcí a úlohou užitého umění ve vědě a kultuře - Kultivačními a výchovnými aspekty užitého umění - Vytvářením kultury výroby a služeb - Racionální a emotivní stránkou vnímání užitého umění - Organizačním a materiálním zajištěním funkcí institucionálního rámce užitého umění - Aplikací institucionální ekonomie v rozvíjení funkcí institucionálního rámce užitého umění - Racionalizací, propagací a finančními zdroji v procesu naplňování funkcí institucionálního rámce užitého umění - Rozvojem a koordinací institucionálního rámce užitého umění se školstvím, vědou a cestovním ruchem Kurz je ukončen zápočtem.
Cílem výběrového kurzu je, aby posluchači získali detailní přehled a znalosti o systému fund-risingu (čerpání grantových projektů), sponzoringu a public-relations (práce s veřejností). Nosným tématem výběrové kurzu pak bude hlavní finanční nástroj uvedené politiky - grantové fondy. Kurz se dotkne i specifikace jednotlivých strukturálních fondů, jejich zakotvení v rámci evropského i národního přístupu k poskytování finančních prostředků. Výběrový kurz bude obsahově zaměřen především na praktické aspekty související s fund-risingem, sponzoringem a public-relations, konfrontované s reálným galerijním provozem. Kurz je ukončen zápočtem uděleným za vypracování grantového projektu, tiskové zprávy a doprovodného programu k výstavě.
Kurz je koncipován tak, aby si v něm posluchači osvojili základní terminologii z oblasti dějin a teorie současného umění, designu a architektury. Za tímto účelem bude probírán především pojmový aparát dějin současného umění a sledován v obrazové dokumentaci. Zároveň budou posluchači seznámeni se základními principy metodologie současného výtvarného umění.
Cyklus přednášek o vývoji světové a české fotografie, včetně její teoretické reflexe, v období vymezeném lety 1918 - 1960. V návaznosti na Teorii a dějiny fotografie I, II, kurz seznamuje posluchače s historií a emancipací jak dokumentární, tak umělecké fotografie v kontextu různorodých uměleckých žánrů a kulturně politické situace. Představuje jak fotografii uměleckou v době nástupu avantgard a rozkvětu moderní kultury, fotografii ve službách totalitních režimů Evropy, tak fotografii novinářskou a reportážní. Smyslem přednášek je dobrá orientace studenta v dějinách oboru, který studují prakticky, i schopnost verbálně analyzovat formální charakter fotografického obrazu.
Zaměření a program kurzu vychází z faktu, že vizualita je centrálním aspektem konstrukce společenského procesu tvorby, distribuce a recepce významu v západní kultuře. Reaguje na všudypřítomnost obrazů vytvořených mutací moderních mechanických médií a jejich zdánlivou neutralitu, stojící v opozici vůči jejich interpretativnímu charakteru. Kurz bude postupovat od obecných otázek vizuálního vnímání a zobrazování k psychické, sociální a sémantické problematice a k analýze persuasivních a manipulačních procesů ve vizuální komunikaci. Rozdělen bude do okruhů: Studium problematiky vidění a vyhodnocování obrazů ve vědomí diváka; Problematika zobrazování a vizuální prezentace; Přístupy k zobrazování reality; Vizualizace sociálních diferencí a obrat k obrazu ve společenských vědách; Jazyk a ikonologie textu; Design a syntax vizuálního díla; Prchavé obrazy a zvuk vizuálních obrazů; Vztah mezi hudbou a vizualitou; Cesty vizuálního přesvědčování a globální proudění obrazů; Reklamní manipulace a konzumní kultura.
Kurz je zaměřen na základní informaci, orientaci a analýzu tendencí ve filozofii, humanitních vědách, uměnovědě, kritice i umělecké praxi závěru 20. století a přítomnosti, které jsou založeny na reflexi rodových diferencí, problematiky jinakosti a odlišnosti (identita, pohlaví a rod, biologické, psychologické a sociologické determinanty člověka, vymezení minorit). Podává přehled o vývoji feministického a postfeministického myšlení a ukazuje alternativní koncepce a interpretace kultury, umění, jazyka a metajazyka.
Kurz umělecké kritiky je zaměřený na praktickou i teoretickou analýzu základných aspektů kritického myšlení, posuzování a interpretace uměleckých děl. Teoretická část kurzu bude zaměřená na vybrané texty z historie i současnosti umělecké kritiky, pocházejí z domácích i zahraničních zdrojů. Jedním z cílů této časti je přiblížit uměleckou kritiku jako specifický, autonomní a racionálny druh lidské činnosti, která přes prizma různých vazeb uměleckého díla (dobových, estetických, sociálních, politických, ekonomických atd.) zhodnocuje jeho kvality. Připomenutím známých textů a osobností světové estetiky se zaměří pozornost studentů k problematice ontologické kvality uměleckých děl a ke všeobecně uplatňovaným kategoriím kritického úsudku a k problematice relevance zvažovaní autorského konceptu a zaměření v procesu umělecké kritiky. Kurz rozšiřuje rádius umělecké kritiky o aspekty kritického myšlení 2. poloviny 20. století (feministické kritiky, kritiky nových médií a fotografie).
Sledujúc ciele vizuálne účinného grafického designu naznačíme vzájomné väzby generačných, žánrových, historicko - technologických, sociálnych a kulturologických súvislostí, ktoré vykresľujú tento predmet ako neizolovaný obor. Keďže grafický design je súčasťou všeobecnej dobovej kultúry, pri jeho koncipovaní nebudeme "preparovať" čistý pojem, ale naopak ho ponecháme v jeho logických a trvalých väzbách s fotografiou, typografiou, kaligrafiou, knižnou tvorbou a vizuálnou komunikáciou. Počnúc postupujúcou priemyselnou revolúciou, (prelom 19. - 20. st.), vykreslíme zrod modernej knižnej typografie, ktorá v obrodnom hnutí (na čele s W. Morrisom) kultivovala klasickú dekoratívnosť, ornament a snahy o rehabilitáciu rukodielnosti, (O. Menhart), v prospech revolučného dynamizmu. Bauhaus, ruská revolúcia a konštruktivizmus sa stávajú symbolmi vizuálnej komunikácie medzinárodnej avantgardy, ústiacej do "novej typografie". Toto obdobie je kryštalizačným bodom moderného grafického designu, kedy sa začína pracovať s interdisciplinárnym komponovaním diela, k čomu postupne inklinovala celá oblasť reklamy, propagácie a spoločenských periodík, (L. Sutnar, obrazové básne K. Teigeho). Zvláštna pozornosť bude venovaná vzťahu typografie s fotografiou, ktorý bol v tomto období modelovým prepojením tvorby u mnohých osobností i skupín: L. M. Nagy, A. Rodčenko, K. Teige, časopis Linie, Devětsil ai. Po vojnovej stagnácii nastalo obdobie renesancie celej oblasti užitého umenia (Expo Brusel, 1958) a nové materiálne i duchovné podnety z vizuálnych disciplín prispeli k formovaniu aktuálnych východísk pre nastávajúcu epochu postindustriálnej kultúry. Silné prepojenie grafického designu s fotografiou sa opäť prejavilo v 60.rokoch, kedy vzniká typický čiernobiely kabát brožovaných kníh a malých kultových periodík (Aperture, Contact). Signalizuje prílev ostrého grafického štýlu hard-edge a stáva sa charakteristickým znakom undergroundovej knižnej tvorby. Všetky interdisciplinárne presahy s výtvarným umením, reklamou a masmédiami prispeli k súčasnej podobe grafického designu v podobnej miere ako neustále zvyšujúca sa sofistikácia a flexibilita technológie a grafických programov. Záver bude reflektovať stieranie hraníc medzi umeleckou produkciou grafických projektov a ich aktuálnymi užitými prejavmi v komerčnej oblasti.
Náplň kurzu se zaměřuje na prozkoumávání minulosti a současnosti uměleckého řemesla, užitého umění a designu od nástupu modernismu (90. léta 19. století) až po současnost. Předmět se zabývá definováním výše uvedených termínů a vymezováním rozdílů mezi těmito jednotlivými kategoriemi. Cyklus přednášek je vedle systematické kategorizace obecných tezí též paralelně zaměřen na specifika českého a středoevropského uměleckého řemesla (secese, art-deco, kubismus, bruselský sloh) a na jejich zapojení do celoevropského a celosvětového kontextu. Zvláštní pozornost je věnována přesahům uměleckého řemesla do (z) oblasti volného umění či architektury. Náplň přednášek se okrajově dotýká též problematiky restaurování a konzervace předmětů kulturního dědictví.
Cyklus přednášek o vývoji světového a českého průmyslového designu, včetně jeho teoretické reflexe, od konce 19. století po současnost. Produktový design představuje typický fenomén výtvarné kultury 20. století, který díky svému sepjetí s technickou civilizací odráží různorodé myšlenkové ekonomické, filosofické a sociologické tendence. Kurz nabízí přehled vývoje oboru od zakládání uměleckoprůmyslových muzeí a teorií J. Ruskina a W. Morise, přes design ovlivněný secesí, nástup moderny ztělesněný školou Bauhaus a dál k poválečnému věděckému designu, výrobkům na jedno použití až k postmodernímu ekologickému designu teoretika W. Welsche nebo kreativní britský design.Smyslem přednášek je dobrá orientace studenta v dějinách oboru, který studují prakticky i schopnost verbálně analyzovat formální charakter navrhovaného produktu.
Předmět je určen pro studenty magisterského studia, kteří absolvovali kurzy dějin umění a dějin užitého umění a je proto zaměřen především na problematiku průmyslového a grafického designu. Cílem předmětu je podat historický přehled vzniku a vývoje designu jako fenoménu spjatého s masovou průmyslovou výrobou a informačními technologiemi a jasně vymezit jeho místo v oblasti výtvarné a hmotné kultury. Velká pozornost je věnována i všeobecnému vývoji moderní civilizace, techniky a významu vizuálního působení na hmotnou kulturu v širších souvislostech. V rámci výuky je nezbytné i vyjasnění terminologie, samotného pojmu design v porovnání s užitým uměním a uměleckým řemeslem. Výuka má formu přednášek a seminářů, které jsou zařazovány dle potřeby v rámci tématických celků i na aktuální témata jako nedílná součást akademické debaty o náplni předmětu, který se neustále dynamický vyvíjí. Součástí předmětu jsou přednášky externích odborníků a hostů, exkurze a práce v terénu. Hlavní okruhy témat zimního semestru: 1/Úvod do problematiky, vymezení pojmů, 2/Vznik průmyslového designu, 3/Design 18.a 19.století, 4/Design počátku 20.století.
Předmět je určen pro studenty magisterského studia, kteří absolvovali kurzy dějin umění a dějin užitého umění a je proto zaměřen především na problematiku průmyslového a grafického designu. Cílem předmětu je podat historický přehled vzniku a vývoje designu jako fenoménu spjatého s masovou průmyslovou výrobou a informačními technologiemi a jasně vymezit jeho místo v oblasti výtvarné a hmotné kultury. Velká pozornost je věnována i všeobecnému vývoji moderní civilizace, techniky a významu vizuálního působení na hmotnou kulturu v širších souvislostech. V rámci výuky je nezbytné i vyjasnění terminologie, samotného pojmu design v porovnání s užitým uměním a uměleckým řemeslem. Výuka má formu přednášek a seminářů, které jsou zařazovány dle potřeby v rámci tematických celků i na aktuální témata jako nedílná součást akademické debaty o náplni předmětu, který se neustále dynamický vyvíjí. Součástí předmětu jsou přednášky externích odborníků a hostů, exkurze a práce v terénu.
Předmět je zaměřen na vysvětlení specifik grafického designu a jeho místa ve vizuální a hmotné kultuře v historickém kontextu. Obsah umělecko-historické složky předmětu je časově vymezen od prvopočátků grafického projevu zhruba do přelomu 19. a 20. století a poskytne přehled o vývoji fenoménu grafických umění spjatého s vývojem grafických technik. Teoretická složka předmětu se věnuje problematice vzniku a vývoje vizuálních systémů a sémantickým a psychologickým aspektům grafické tvorby.

anotace

Přehledný vývoj českého a světového výtvarného umění v druhé polovině 20. století až po současné tendence ve výtvarném umění. Předmět napomáhá k přípravě ke státnicovým otázkám týkající se vývoje výtvarného umění od roku 1945. Zimní semestr je věnován světovému umění. Současně je reflektován vývoj českého umění v kontextu rozdělení na západní a východní blok.

průběh přednášek

Teoretické přednášky budou probíhat kombinovanou formou jak reálně ve škole, tak online formou dle hygienické situace. Sledujte email a zde E-learning FUD. Link na online místnost https://blue.ujep.cz/b/len-cw3-dbd-x6d

anotace

Workshop uvádí frekventanty do problematiky kurátorských aktivit po teoretické i praktické stránce. Zaměřuje se na současnou uměleckou scénu v kontextu kurátorství v České republice s ohledem na světový vývoj. Komplexně studenta seznamuje s galerijním provozem – příprava kurátorského námětu, výběr umělců, financování, realizace a strategie PR atd. Studenti  jsou zapojeni do programů galerií v návaznosti na FUD (Galerie Rampa, Billboart Gallery, Galerie Činoherního studia v Ústí nad Labem a Galerie Mimochodem v Praze). Současně připravují k vydáni katalog jejich výstavy pro GEF z předchozího akademického roku, což zahrnuje zařazení do ediční činnosti FUD, zanášení korektur, překlad a zadání do tisku až po PR knihy a křest.

průběh semináře

Seminář bude probíhat kombinovanou formou jak reálně ve škole, tak online formou dle hygienické situace. Sledujte email a zde E-learning FUD.
Link na online místnost https://blue.ujep.cz/b/len-brn-y6j-pi0

Povinně volitelný kurs si klade za cíl představit studentům nižších ročníků výtvarné umění od nástupu postmoderny do současnosti. Zvláštní zřetel bude kladen na dichotomii vývoje na obou stranách "železné opony", postupující globalizaci, rozvoj a aplikaci informačních technologií, vznik nových vyjadřovacích forem a teoretický background současné vizuální kultury. Posluchači kursu jsou multimediálními prostředky seznamováni s podobou a interpretací konkrétních děl.
Kurz je zaměřen na získání základní orientace v současném českém umění na základě postižení základních znaků a charakteristik vývoje české výtvarné scény ve druhé polovině 20. století, detailním rozboru tendencí a proměn v devadesátých letech a zařazením současného stavu do širšího evropského (středoevropského) a světového kontextu. Kurz také akcentuje komunikativní a participační tendence v umění, které jsou stěžejní pro vývoj v postkomunistické kulturní společnosti. Vedle základního přehledu směrů a osobností je kladen důraz také na výstavní provoz, socializaci umění a teoretické reflexe tématu. Náplň kurzu je pojímána jako aktivní blok využívající obrazový materiál, studium teoretických textů a formu praktických úkolů podněcujících diskuzi.
Kurz je zaměřen na rozbor situace v současném českém ?alternativním? galerijním provozu. Zaměřuje se na různé přístupy a možnosti prezentace umění, na jejich záměry, koncepty, kontexty, motivaci a provozně produkční zázemí včetně možností a smyslu financování. Dále je zaměřen na vliv těchto institucí na společnost, komunitu, kulturní scénu a současné umění.
anotace

Přehledný vývoj českého a světového výtvarného umění v druhé polovině 20. století až po současné tendence ve výtvarném umění. Předmět napomáhá k přípravě ke státnicovým otázkám týkající se vývoje výtvarného umění od roku 1945. Zimní semestr je věnován světovému umění.

průběh přednášek 

V rámci nařízení KHS je nařízena na říjen on-line výuka, která bude probíhat zde na E-learningu FUD, současně dle rozvhu budou konány online přednášky na BigBlueButton. Link zde https://blue.ujep.cz/b/len-cw3-dbd-x6d Je potřeba počítat s výhledem klasické prezenční výuky.


Seminář zprostředkovává vývoj moderní architektury od poloviny 19. století po současnost. Zabývá se proměnami funkce, estetiky, užití materiálů v architektuře v tomto období. Součástí výuky je také srovnání vývoje urbanistiky jako důležitého fenoménu rozvoje měst. Výuka je členěna do následujících čtyř celků: Historismus v architektuře konce 19. století, eklekticismus, obrodné tendence secesní architektury. Architektura v první polovině 20. století, moderna, expresionismus, kubismus, funkcionalismus, sovětský ( ruský ) konstruktivismus v architektuře. Architektura druhé poloviny 20. století, výtvarné modifikace funkcionalismu, moderní klasicismus, brutalismus, organická architektura, nové technologie, konstrukce. Postmoderní architektura, architektura po moderně, historické citace, důraz na výtvarnou stránku architektury.
Cyklus přednášek je zaměřen na umělecké styly v raně novověkých dějinách Evropy: renesanci, barok, klasicismus a rokoko. Základní linií výkladu je postihnout vývoj jednotlivých hnutí, jejich srovnání v různých částech Evropy, jejich ikonologický a ikonografický charakter a význam pro společnost.
Kurz navazuje na základní přehled dějin moderní architektury a soustřeďuje se na dosud opomíjené a málo známé téma vývoje moderní architektury v regionu severozápadních Čech, komplikované nacionálními hledisky, nedostatečně zpracovanými archívními prameny a zanedbaným stavem i zánikem řady objektů. Program je zaměřen v prvé řadě na vývoj architektury v první polovině 20. století (secese, moderna, dekorativismus, funkcionalismus, regionalismus, německý "domácí styl"), poprvé monograficky zpracovaný v publikaci vyučujícího tohoto kurzu, pozornost je však věnována také rozsáhlým a větším dílem negativním urbanistickým a stavebním zásahům ve druhé polovině 20. století.
Dnešní umění působí v přímém vztahu k životnímu stylu, komunikuje s ním, zpochybňuje ho, kritizuje, ale i utváří a aktivuje k proměně. Seminář vychází z pojetí životního stylu jako komplexu představ a tužeb, chování a jednání, který je typický pro individua a různé skupiny a který se vynořuje z nitra jejich života v dnešním světě - jde o život v dnešních metropolích, na jejich podivných místech, architektuře, za působení médií, v měnících se podmínkách práce a mezilidských vztahů, sociálního postavení, v multikulturních státech, v příkazech spotřeby a péče o zdraví, v dynamice prožitků a požitků, samotě a individualismu.
Předmět má za cíl seznámit studenty s výtvarným uměním antiky od kultury krétsko-mykénské až do období rozpadu Římské říše. Období je časově vymezeno od roku 1500 př.n.l. až do roku 500 n.l. Velká pozornost je věnována zařazení antické kultury do historických souvislostí a geografickým a geopolitických aspektům,které mají vliv na formování výtvarného umění. Přednášky nejsou zaměřeny na encyklopedický výčet památek a autorů,ale na hledání vývojových linií, kontinuity evropského umění a pochopení významu řecké, etruské a římské antiky pro další vývoj evropského umění, zvláště umění raně křesťanské a byzantské a pro dnešní dobu. Posluchači jsou dále seznamováni s obsahem vybraných děl, jejich možnou interpretací a didaktickým využitím poznatků.
Tento studijní předmět se zaměřuje na různorodé aspekty spojené s komplexní problematikou prezentace uměleckého díla v galerijním ale rovněž negalerijním prostředí v kontextu současného výtvarného umění. Proces prezentace uměleckého díla je klíčovým momentem kurátorské práce a aktuálně prochází zásadním vývojem. Předmět akcentuje jako určující téma více směrný proces komunikace mezi autorem, jeho dílem, kurátorem, výstavní institucí a veřejností. Všímá si procesu kontextualizace uměleckého díla formou jeho zveřejnění a umístění do konkrétního prostředí výstavy či výstavní instituce. Zabývá se otázkami spojenými s interpretací uměleckého díla prostřednictvím jeho instalace a výstavní prezentace. Pracuje s tématy navazujícími na socializační a komunitní strategie současného umění a dotýká se rovněž problematiky krize výstavních institucí a tzv. institucionální kritiky.
Tyto kurzy seznamují studenty s dějinami moderního a postmoderního umění, a to od druhé poloviny 19. století až po 90. léta 20. století. Studenti v nich získávají chronologický přehled avantgard a směrů od impresionismu až po nejaktuálnější tendence výtvarného umění. Zvláštní pozornost je po konstituování znalostí o rané fázi moderny věnována konstruktivismu, gestické abstrakci, informelu, pop-artu, op-artu, novému realismu, kinetickému umění, umění akce, minimal-artu a konceptuálnímu umění. V závěru, v rámci postmoderní analýzy, výklad dospívá k multimediálním projekcím a elektronickému umění. Předmět si klade za cíl zpřístupnit mnohovrstevnatost umění 20. století a přimět studenty analyzovat jednotlivá období v kontextech, vnímat současné umění jako logické a přirozené vyústění sociálních, kulturních a politických aspektů doby.
Tématem je proces dematerializace a rematerializace ve výtvarném umění od počátku 20. století až po současné umění. Předmět zkoumá, jak byl význam přemístěn z původního fyzického objektu a vizuálního fenoménu na původní myšlenku uměleckých děl.
Povinně volitelný kurs představuje doplňující prvek hlavní výkladové linie dějin umění, který si klade za cíl představit posluchačům nižšího ročníku základní tendence, které určovaly vývoj poválečného výtvarného umění. Přednáškové bloky jsou rozděleny do dvou celků, z nichž první reflektuje výtvarné umění 50. a 60. let a druhý umění 70. a 80. let 20. století. Zvláštní pozornost je věnována dichotomii vývoje na obou stranách "železné opony". Posluchači kursu jsou multimediálními prostředky seznamováni s podobou a interpretací konkrétních děl.
Kurz je zaměřen na vnímání textilní tvorby jako významné součásti kulturního dědictví, jako na artefakt hmotné kultury podávající svědectví o obecných dějinách lidstva. Přednášky jsou zaměřeny jak na textilní materiál a tradiční technologie (zpracování vláken, druhy textilií, vazby, krajkářství apod.), tak i na formy jejich využití - bytový textil a oděv. Oděv i bytový textil jsou v rámci tohoto cyklu přednášek představovány jako symboly společenského postavení jedince, odraz jeho smýšlení, aspirací a životního stylu. Absolvování celého cyklu, ve kterém je vývoj textilní tvorby nazírán z chronologického hlediska, umožňuje studentům ateliéru Textilní tvorba základní orientaci ve funkčních, morfologických i estetických kvalitách textilií od pravěku až po současnost. Základní výkladová linie bude jedenkrát za semestr rozšířena o přednášku přizvaného praktika (designéra, teoretika, technologa, módního fotografa apod.)
Cyklus přednášek, ve kterém se studenti seznámí s fyzikálními (optickými a mechanickými), chemickými, společenskými, ekonomickými i filosofickými předpoklady vzniku fotografie a s konstituováním fotografického média. Dále se předmětem tohoto cyklu stane raná vývojová fáze fotografie (daguerrotypie, talbotypie, kolódiový proces), expanze fotografického média ve druhé třetině 19. století (industrializace foto-chemického procesu) i fotografie v období raného modernismu 1880 - 1918. Samostatný celek tvoří též přednášky zaměřené na konstituování kinematografie, včetně oddílu věnovaného chronofotografii, a na počáteční fázi němého filmu v evropské i americké filmografii.
Cílem předmětu je důkladné seznámení s důležitou epochou evropské výtvarné kultury, která sehrála mimořádnou roli při formování evropské civilizace, s raně křesťanským uměním. Kurs je věnovaný křesťanské antice, raně-křesťanské kultuře, formování evropského umění po rozpadu Západořímské říše a umění byzantskému. Pozornost je věnována kultuře Germánů a roli ostrovního (irského a anglosaského) umění. Posluchači jsou do hloubky seznamováni s historickými,zeměpisnými a náboženskými souvislostmi, jsou upozorňováni na problémy ikonografického charakteru a na problémy interpretace artefaktů. Součástí předmětu jsou exkurze a účast na výstavách.. V případě zájmu posluchačů jsou zařazovány přednášky a semináře věnované křesťanské ikonografii a liturgii a její provázanosti s výtvarným uměním.
Cílem kurzu je získání základních kompetencí práce s odborným textem. Na základě četby základních textů estetiky 20. století a rozboru tématiky bude následně text slovně a písemně interpretován. Účelem této informace je vytvoření standardní odborné práce a získání kompetencí k jejímu napsání (orientace v textu, anotace, vytvoření názvu a určení klíčových slov, struktura práce, práce s prameny a poznámkovým aparátem atp.).
Tento kurz má komparativní charakter - kromě výtvarného umění se zabývá literaturou a poskytuje posluchačům poučení o reflexi literárního textu a o rozdílech, které existují v utváření fikčního prostoru ve vizuálním a ve verbálním kódu. Na základě sémantické a ikonografické analýzy rozebírá konstrukci prostoru a ztvárňování konvencionalizovaných míst ve výtvarném umění a literatuře. Po stručné charakteristice toposu formovaného od antiky do 18. století je pozornost věnována zejména středoevropskému umění 19. a 20. století a charakteristickému repertoáru míst používaných v poetikách jednotlivých uměleckých směrů i v díle autorů činných v obou uměleckých druzích.
Předmět se zabývá otázkou, jak výtvarné dílo žije ve svých interpretacích a jak jsou ve vizuální formě tvořeny nové verze světa. Tvorba významu a jeho interpretace je ovlivněna velkým množstvím vztahů a vazeb. Mluvíme o silovém poli, vzájemné souhře vztahů, o interaktivní vztahové struktuře, která se neustále natáčí a vše nové vstřebává. Předmět se zabývá analýzou významu výtvarného díla a jeho interpretací, zkoumáním systému, který není statickým "telefonním seznamem" jednotlivých realizací. Rozkrýváním těchto systémových funkčních vazeb můžeme lépe pochopit, jak je naše mysl schopna vnímat svět, jak vlastně jeho fragmentárnost částečně a ve výběru přesto "uchopuje" a tím ve skutečnosti svět vytváří - konstruuje nové světy, resp. verze světa.
Interpretaci vizuálních oborů chápeme jako tvůrčí gesto interpretátora. Na tomto úhlu pohledu se v průběhu 20. století podílela například kulturní antropologie studující modely lidského chování, která vnímá kulturu jako systém symbolů fenomenologické povahy. Odhaluje modely chování ovládané jistým významem. Modely a z nich vyvozené kulturní vzorce jsou v reálném kontaktu jednak používány, a tak je lze za jednotlivými realizacemi zahlédnout, ale zpětně tuto realitu také přetvářejí. Vtisknou jí svá pravidla a tím rámce platnosti. Tento mechanismus je nutné započítat při interpretaci odhalovaných významů. Podobně proměnlivě pak proto chápeme i samotnou interpretaci nalezených významů. Můžeme mluvit o jistém interpretačním rozptylu, který však není bezbřehý, má stanovitelná pravidla. V takovém náhledu pak kulturu můžeme chápat jako prostor hledání, vyjednávání, ustavování, vznikání a zanikání významů. Každá malá nová nalezená nebo formulovaná součást promění zbytek celého systému vztahů.
Kurz se zabývá nastavováním komunikačních módů mezi recipientem umění (dítětem i dospělým respektive žákem, studentem či frekventantem animačního programu) a uměleckým dílem v jeho autentickém galerijním prostředí, a to i prostřednictvím prožitku divákova vlastního tvůrčího procesu. Náplní tohoto cyklu přednášek je tedy profilace a strukturace doprovodných galerijních programů. Absolvent kurzu je poté schopen vést či podílet se na náplni edukačních galerijních programů, je tedy schopen konfrontovat návštěvníka galerie s uměleckým dílem, analyzovat jeho vyznění a napomáhat divákovi k verbalizaci tohoto prožitku.
Cílem kurzu je seznámení se základy toho, co se skrývá za pojmem "výstavní prostor". Tento pojem je v kontextu tohoto kurzu chápán jako interface uměleckých poselství adresovaných jisté (V čase i prostoru proměnlivé) formě veřejnosti. Tento meziprostor má nejrůznější formy ovlivněné jednak historickým vývojem, jednak pluralitním a heterogenním subjektem jak na straně adresanta tak adresáta. Pochopit mnohovrstevnatý proces prezentace uměleckých děl veřejnosti vyžaduje hledání odpovědi na tyto otázky: a) Proč vystavovat umělecké dílo? b) Co je vystavováno? c) Komu je vystavené dílo určeno? Odpověď na první otázku budou hledat přednášky, které se budou zabývat historickým přehledem sociální role evropského výtvarného umění. Z časových důvodů bude pozornost zaměřena jen na několik příkladů. Zvláštní důraz bude pak kladen na přednášky o vzniku a vývoji public art a zejména o newgenre public art a o současných tendencích public art. Čtyři přenášky hledají odpověď otázku druhou. Co je to umělecké dílo? V odpovědi na tuto otázku se implicitně objeví podstatné aspekty procesu vystavování, specifické důvody pro ten či onen způsob prezentace i pro logiku dějinného vývoje procesu prezentace uměleckých děl. Třetí otázka představuje shrnutí problematiky vystavování. Kdo je možným příjemcem, či komu je umělecké poselství adresováno implikuje i otázky proč se umění tvoří a vystavuje, co pro současnou společnost umění znamená, znamenat může a za jakých podmínek. Do jaké míry se umění vyvíjí autonomně a do jaké v závislosti na obecných proměnách společnosti, případně jak umění tyto sociální proměny ovlivňuje, souhrnně řečeno: jaká je sociální role současného výtvarného umění. Metoda kurzu střídá systematický přístup, který čerpá z dostupné estetické, teoretické a filosofické literatury, druhý a historický, který sleduje historické příklady sociální role, které slouží jako konkretizace a ilustrace teoretických soudů. Obě linie jsou doplněny konkrétními příklady jak převzatých ze známé světové produkce, tak z osobní zkušenosti vedoucího kurzu.
Kurs je zaměřen na problematiku socializace současného výtvarného umění. Tato oblast práce s uměleckým dílem je klíčovou součástí v procesu komunikace mezi současnou společností a vizuálním uměním. Socializace umění se odehrává prostřednictvím složitého komplexu občas zdánlivě protikladných pohybů, mezi které lze zařadit projekci sociální problematiky do obsahu artefaktů, produkci artefaktů, galerijní práci, etablování dynamických forem prezentace artefaktů a v neposlední řadě uměnovědnou analýzu artefaktů. Oblast socializace umění bude zkoumána z hledisek teoretických, ale zároveň se kurs zaměří na osvojení praktických postupů a dovedností nezbytných k organizování prezentací současného výtvarného umění. Tematické okruhy: - Formy současného výtvarného umění - Proces etablování obsahu současného uměleckého díla - Současné výtvarné umění a současná společnost - S kým a jak komunikuje současné výtvarné umění - Autor - producent uměleckého díla - Prostor prezentace současného výtvarného umění - Kurátor - distributor současného výtvarného umění
anotace

Cyklus přednášek o vývoji světové a české fotografie, včetně její teoretické reflexe, zahrnující období od šedesátých let do současnosti. V návaznosti na Teorii a dějiny fotografie III, IV, kurz sleduje provázanost fotografie spolu se soudobým výtvarným uměním. Zabývá se proměnami, kterými procházela fotografie s nástupem konceptuálních uměleckých tendencí, performance, land-artu, atd., které často omezovaly roli fotografie na záznamové médium. Seznamuje posluchače s využíváním nových technologií, digitálními záznamy, počítačovou manipulací obrazem a nástupem videoartu, které přivedly fotografii na dominantní místo ve vývoji vizuálního umění posledního desetiletí.

průběh přednášek 

V rámci nařízení KHS je nařízena na říjen on-line výuka, která bude probíhat zde na E-learningu FUD, současně dle rozvhu budou konány online přednášky na BigBlueButton. Link zde https://blue.ujep.cz/b/len-vzh-3k9. Je potřeba počítat s výhledem klasické prezenční výuky.



annotation

More profound orientation in contemporary art with emphasis to photography concerning the world and Czech context. Analysis of contemporary visual art in topics - one world, global networks, climate change, social media etc. The focus of lectures is on the medium of photography and its overlaps to other visual media. Introducing the problems of the contemporary Czech scene based on examples from the area of the gallery scene and selected established Czech authors.

course of lectures

Online teaching in October, which will take place here at the FUD E-learning, and at the same time, online lectures at BigBlueButton will be held on Monday from 1 to 2:30 pm. Here is the link: https://blue.ujep.cz/b/len-prd-cn6



Cílem kurzu je naznačení chronologie rámcového vývoje výtvarného umění a literatury umění od počátku 20. století do dneška. Těžištěm uvažování jsou mezioborové souvislosti tvorby a recepce, které přesahují na pole umění "současného". Orientace v tématice moderního umění v historických a myšlenkových souvislostech. Aplikace těchto souvislostí v rámci poznávání uměleckého díla. Znalost mezioborových souvislostí ve výtvarném umění, hudbě, literatuře 20. století. Osobní vztah k výtvarnému umění a literatuře. Zkoumání souvislostí a spolupráce mezi výtvarným uměním a hudbou, divadlem, poezií a literaturou ve 20. století: zejména na příkladech děl S. Mallarmého, P. Picassa, H. Matisse. G. Stein, J. Joyce, G. Apollinaira, J. Miró, J. Pollocka, R. Lichesteina, D. Burena, M. Duchampa, F. L. Celina, C. Simona, B. Hrabala, V. Linhartové, M. Kundery V. Boudníka, J. Balcara, L. Nováka, K. Miloty, G. Sebalda, P. Vilikovského Ch. Boltanského, Z. Kolečkové apod.
Tento studijní předmět se zaměřuje na různorodé aspekty spojené s komplexní problematikou prezentace uměleckého díla v galerijním ale rovněž negalerijním prostředí v kontextu současného výtvarného umění. Proces prezentace uměleckého díla je klíčovým momentem kurátorské práce a aktuálně prochází zásadním vývojem. Předmět akcentuje jako určující téma více směrný proces komunikace mezi autorem, jeho dílem, kurátorem, výstavní institucí a veřejností. Všímá si procesu kontextualizace uměleckého díla formou jeho zveřejnění a umístění do konkrétního prostředí výstavy či výstavní instituce. Zabývá se otázkami spojenými s interpretací uměleckého díla prostřednictvím jeho instalace a výstavní prezentace. Pracuje s tématy navazujícími na socializační a komunitní strategie současného umění a dotýká se rovněž problematiky krize výstavních institucí a tzv. institucionální kritiky.
Jednosemestrální kurz je zaměřen na seznámení a praktické osvojení interpretačních metod ikonografie a ikonologie. Přednášky jsou věnovány historickému vývoji a proměnám těchto metod od jejich vzniku do do současnosti, včetně praktické analýzy vybraných textů používajících tyto metody. Přednáškový cyklus je tvořen interaktivně v kombinaci přednášek a přednáškového semináře založeném na principu ?reading-group?. Druhá, praktická část kurzu bude věnována analýzám kurátorských konceptů vybraných výstav. Hlavním hodnotícím kriteriem těchto analýz budou otázky související s námětem a obsahem uměleckých děl, které mohou být konstitutivním faktorem výstavních konceptů.
Jednosemestrální kurz obsahuje základní přehled dějin památkové péče a základních metodologických přístupů, včetně medailonů osobností. Druhá část přednášek je zaměřena na současnou památkovou péči (legislativa, struktura památkové péče a její činnost). Semináře jsou pořádány v terénu a jsou orientovány na aktuální problematiku - restaurování památek, stavebně historický průzkum, problematika záchrany a ochrany movitého a nemovitého kulturního dědictví, jejich evidence a pod. Výstupem tohoto kurzu je písemná práce. Samotným závěrem kurzu je zkouška z památkové péče.
Kurz zahrnuje vývoj dějin užitého umění v historickém vývoji a vzájemných slohových a stylových souvislostech. V prvním bloku se posluchači seznámí s vývojem uměleckého nábytku a obytného interiéru. Přednášky a semináře zahrnují období od starověkého Egypta přes antické Řecko a Řím jako východisko pro evropskou kulturu, přes období středověku, až po novodobou etapu designu 20. - 21. století. V každém období budou probírány nejcharakterističtější projevy daného slohu, tj. např. v období renesance je kladen důraz na italský nábytek, v baroku na francouzskou tvorbu atd.. Posluchači se seznámí nejen s uměleckými charakteristickými rysy nábytkářství, ale i s využitím základních technologií, materiálů a výzdobných technik. Po úvodním bloku o vývoji nábytkářství následují přednášky a semináře věnované dalším uměleckým řemeslům - zejména evropskému uměleckému sklářství, a to od jeho počátků , které spadají do starověku, až po konec 20. století. Poslední cyklus se zabývá vývojem umělecké keramiky a porcelánu. Posluchači se v něm detailněji seznámí s vývojem umělecké evropské keramiky počínaje majolikou, fajánsí, uměleckou kameninou a konče výkladem o vzniku evropského tvrdého porcelánu.
Přednáška se zabývá dějinami výtvarné kultury v časovém rozmezí od raného středověku po pozdní gotiku. S ohledem na zaměření studia posluchačů FUUD se pozornost v přednáškách zaměřuje především na objasnění vzájemných souvislostí jednotlivých uměleckých oborů, včetně užitého umění, dále pak na filosofické a psychosociální aspekty jednotlivých složek výtvarné kultury. Výtvarné umění po rozpadu Římské říše . Křesťanství a výtvarná kultura. Výtvarný projev etnik doby stěhování národů. Význam Byzance pro vznik a vývoj západoevropského umění. Cesty západoevropské architektury od doby pozdní antiky po první monumentální stavby karolinské renesance. Stěžejní díla užitého umění raného středověku. Románská výtvarná kultura jako syntéza antického dědictví, reziduí barbarského umění a ohlasů Byzance. Okruhy románského umění v západní Evropě a v Čechách. Gotika jako projev společnosti doby vrcholného středověku. Geneze gotické architektury, specifičnosti jejích konstruktivních principů a spiritualita gotického architektonického prostoru. Proměny plastiky na cestě k volné soše. Rozvoj prostorového cítění a vyjadřování v sochařském reliéfu, v nástěnné malbě. Poklasická gotika a umění v Českých zemích v době Lucemburků,. Proto-renesanční aspekty gotického realismu a mezinárodního gotického slohu 14. století.
Cyklus přednášek o vývoji světového a českého průmyslového designu, včetně jeho teoretické reflexe, od konce 19. století po současnost. Produktový design představuje typický fenomén výtvarné kultury 20. století, který díky svému sepjetí s technickou civilizací odráží různorodé myšlenkové ekonomické, filosofické a sociologické tendence. Kurz nabízí přehled vývoje oboru od zakládání uměleckoprůmyslových muzeí a teorií J. Ruskina a W. Morise, přes design ovlivněný secesí, nástup moderny ztělesněný školou Bauhaus a dál k poválečnému věděckému designu, výrobkům na jedno použití až k postmodernímu ekologickému designu teoretika W. Welsche nebo kreativní britský design.Smyslem přednášek je dobrá orientace studenta v dějinách oboru, který studují prakticky i schopnost verbálně analyzovat formální charakter navrhovaného produktu.
Předmět je zaměřen na vysvětlení specifik grafického designu a jeho místa ve vizuální a hmotné kultuře v historickém kontextu. Obsah umělecko-historické složky předmětu je časově vymezen od prvopočátků grafického projevu zhruba do přelomu 19. a 20. století a poskytne přehled o vývoji fenoménu grafických umění spjatého s vývojem grafických technik. Teoretická složka předmětu se věnuje problematice vzniku a vývoje vizuálních systémů a sémantickým a psychologickým aspektům grafické tvorby.
Kurz je zaměřen na rozbor situace v současném českém ?alternativním? galerijním provozu. Zaměřuje se na různé přístupy a možnosti prezentace umění, na jejich záměry, koncepty, kontexty, motivaci a provozně produkční zázemí včetně možností a smyslu financování. Dále je zaměřen na vliv těchto institucí na společnost, komunitu, kulturní scénu a současné umění.
Sledujúc ciele vizuálne účinného grafického designu naznačíme vzájomné väzby generačných, žánrových, historicko - technologických, sociálnych a kulturologických súvislostí, ktoré vykresľujú tento predmet ako neizolovaný obor. Keďže grafický design je súčasťou všeobecnej dobovej kultúry, pri jeho koncipovaní nebudeme "preparovať" čistý pojem, ale naopak ho ponecháme v jeho logických a trvalých väzbách s fotografiou, typografiou, kaligrafiou, knižnou tvorbou a vizuálnou komunikáciou. Počnúc postupujúcou priemyselnou revolúciou, (prelom 19. - 20. st.), vykreslíme zrod modernej knižnej typografie, ktorá v obrodnom hnutí (na čele s W. Morrisom) kultivovala klasickú dekoratívnosť, ornament a snahy o rehabilitáciu rukodielnosti, (O. Menhart), v prospech revolučného dynamizmu. Bauhaus, ruská revolúcia a konštruktivizmus sa stávajú symbolmi vizuálnej komunikácie medzinárodnej avantgardy, ústiacej do "novej typografie". Toto obdobie je kryštalizačným bodom moderného grafického designu, kedy sa začína pracovať s interdisciplinárnym komponovaním diela, k čomu postupne inklinovala celá oblasť reklamy, propagácie a spoločenských periodík, (L. Sutnar, obrazové básne K. Teigeho). Zvláštna pozornosť bude venovaná vzťahu typografie s fotografiou, ktorý bol v tomto období modelovým prepojením tvorby u mnohých osobností i skupín: L. M. Nagy, A. Rodčenko, K. Teige, časopis Linie, Devětsil ai. Po vojnovej stagnácii nastalo obdobie renesancie celej oblasti užitého umenia (Expo Brusel, 1958) a nové materiálne i duchovné podnety z vizuálnych disciplín prispeli k formovaniu aktuálnych východísk pre nastávajúcu epochu postindustriálnej kultúry. Silné prepojenie grafického designu s fotografiou sa opäť prejavilo v 60.rokoch, kedy vzniká typický čiernobiely kabát brožovaných kníh a malých kultových periodík (Aperture, Contact). Signalizuje prílev ostrého grafického štýlu hard-edge a stáva sa charakteristickým znakom undergroundovej knižnej tvorby. Všetky interdisciplinárne presahy s výtvarným umením, reklamou a masmédiami prispeli k súčasnej podobe grafického designu v podobnej miere ako neustále zvyšujúca sa sofistikácia a flexibilita technológie a grafických programov. Záver bude reflektovať stieranie hraníc medzi umeleckou produkciou grafických projektov a ich aktuálnymi užitými prejavmi v komerčnej oblasti.
Cyklus přednášek o vývoji světové a české fotografie, včetně její teoretické reflexe, v období vymezeném lety 1918 - 1960. V návaznosti na Teorii a dějiny fotografie I, II, kurz seznamuje posluchače s historií a emancipací jak dokumentární, tak umělecké fotografie v kontextu různorodých uměleckých žánrů a kulturně politické situace. Představuje jak fotografii uměleckou v době nástupu avantgard a rozkvětu moderní kultury, fotografii ve službách totalitních režimů Evropy, tak fotografii novinářskou a reportážní. Smyslem přednášek je dobrá orientace studenta v dějinách oboru, který studují prakticky, i schopnost verbálně analyzovat formální charakter fotografického obrazu.
Předmět je určen pro studenty magisterského studia, kteří absolvovali kurzy dějin umění a dějin užitého umění a je proto zaměřen především na problematiku průmyslového a grafického designu. Cílem předmětu je podat historický přehled vzniku a vývoje designu jako fenoménu spjatého s masovou průmyslovou výrobou a informačními technologiemi a jasně vymezit jeho místo v oblasti výtvarné a hmotné kultury. Velká pozornost je věnována i všeobecnému vývoji moderní civilizace, techniky a významu vizuálního působení na hmotnou kulturu v širších souvislostech. V rámci výuky je nezbytné i vyjasnění terminologie, samotného pojmu design v porovnání s užitým uměním a uměleckým řemeslem. Výuka má formu přednášek, které jsou zařazovány dle potřeby v rámci tematických celků i na aktuální témata jako nedílná součást akademické debaty o náplni předmětu, který se neustále dynamický vyvíjí. Součástí předmětu jsou přednášky externích odborníků a hostů, exkurze a práce v terénu.
Projekt se soustředí na nejstarší generace umělkyň (věk 65 +), které byly aktivní na umělecké scéně jak v 60. letech tak i po roce 1989 (v totalitní éře se pohybovaly v rámci neoficiálního umění) a z nichž některé jsou aktivními tvůrkyněmi dosud. Takto komplexně formovaný uměleckohistorický kurz, hraničící se sociologií a genderovými studii, zprostředkuje mnohovrstevnatou informaci o proměnách identity ženy-umělkyně v současné české a slovenské, potažmo středoevropské společnosti, a přispěje do aktuální diskuse o stáří. Rovnocenným cílem je vytvořit a zavést do praxe magisterského programu metodiku kulturního vzdělávání s důrazem na inkluzi seniorů. Cílem je rovněž příprava a realizace výukového materiálu a závěrečné publikace, které mohou být nadále používány ve výuce. 1. Stáří jako stav ovlivňující kladně či záporně kreativitu, vlastní tvůrčí aktivitu, podobu a formu artefaktů. Ojedinělost výzkumu stáří jako specifické životní etapy, jež může zásadně ovlivňovat, determinovat i zcela znemožňovat tvorbu umělce. 2. Publikované studie otázek kreativity umělců v pokročilém věku, představující spojnici umělecké oblasti s oblastí sociologickou a psychologickou. Studie, které se soustředí na kvalitativní i kvantitativní proměny kreativity a na vztah kreativity a kvality života nebo prožívání vlastního stáří. 3. Zahraniční výstavy zaměřené na vztah kreativity a stáří, realizované od 80. let 20. století: Elders of the Tribe" (Bernice Steinbaum Gallery, Miami, Florida, 1986); "Aging: The Process, the Perception" (Forum Gallery of Jamestown Community College, Jamestown, New York, 1990); "Still Working" (Corcoran Gallery of Art, Washington D. C., 1994). 4. Stáří jako předmět zobrazení, včetně zobrazení autobiografického. Výzkumné a výstavní projekty mimo ČR, které mapovaly, kontextualizovaly a analyzovaly proměnu zobrazení starých lidí ve vizuální kultuře druhé poloviny 20. a počátku 21. století: "The Time of Our Lives" (New Museum of Contemporary Art v New Yorku, 1999); "Ein Leben lang / All your life" (Neue Gesellschaft für Bildende Kunst, Berlín, 2008); "Wir sind immer für Euch da" (Kunsthaus Dresden, 2008). 5. České projekty, které po roce 1989 podrobily umělecko-historické, sociální i politické stereotypy kritické analýze a reflexi: Anketa v časopisu Výtvarné umění č. 1/ 1993, připravená Věrou Jirousovou a nazvaná Žádné ženské umění neexistuje; vzdělávací program Gender Studies in Arts and Culture, Bratislava, 2000; mezinárodní projekt Paměť žen (Gender Studies, o.p.s. v Praze) ; projekt Martiny Pachmanové Ženy, gender &moderní umění . 6. Biografické rozhovory a tvorba odcházející modernistické generace českých a slovenských výtvarných a vizuálních umělkyň: a/ Poválečné směřování k citlivé lyrické abstrakci s figurálními prvky: A. Šimotová (1926), D. Mrázková (1923), V. Prachatická (1929), D. Vinopalová (1928), A. Kučerová (1935) b/ Umělkyně začínající svou kariéru v 60. letech nebo na počátku 70. let: A. Matasová (1940), M. Jetelová (1946), J. Svobodová (1941) c/ Fotografická tvorba autorek začínajících v 50. - 60. letech 20. století: E. Fuková (1927), D. Hochová (1926), Z. Mináčová (1931), M. Luskačová (1944), M. Havránková (1945).
Seminář zprostředkovává vývoj moderní architektury od poloviny 19. století po současnost. Zabývá se proměnami funkce, estetiky, užití materiálů v architektuře v tomto období. Součástí výuky je také srovnání vývoje urbanistiky jako důležitého fenoménu rozvoje měst. Výuka je členěna do následujících čtyř celků: Historismus v architektuře konce 19. století, eklekticismus, obrodné tendence secesní architektury. Architektura v první polovině 20. století, moderna, expresionismus, kubismus, funkcionalismus, sovětský ( ruský ) konstruktivismus v architektuře. Architektura druhé poloviny 20. století, výtvarné modifikace funkcionalismu, moderní klasicismus, brutalismus, organická architektura, nové technologie, konstrukce. Postmoderní architektura, architektura po moderně, historické citace, důraz na výtvarnou stránku architektury.
Seminář zprostředkovává základní nauku o barvě. Součástí kurzu je jak teoretický výklad, tak i praktický rozbor probíraného tématu a jeho aplikace. Témata jednotlivých seminářů jsou podřízena následujícím okruhům se širším dosahem: - Úvod do studia barvy - Co to je barva - Fyzikální klíč k barvám - Fyziologický a psychologický klíč - Chemický klíč - Výtvarný prvek barvy - Analýzy obrazů z různých historických období
Kurz navazuje na základní přehled dějin moderní architektury a soustřeďuje se na dosud opomíjené a málo známé téma vývoje moderní architektury v regionu severozápadních Čech, komplikované nacionálními hledisky, nedostatečně zpracovanými archívními prameny a zanedbaným stavem i zánikem řady objektů. Program je zaměřen v prvé řadě na vývoj architektury v první polovině 20. století (secese, moderna, dekorativismus, funkcionalismus, regionalismus, německý "domácí styl"), poprvé monograficky zpracovaný v publikaci vyučujícího tohoto kurzu, pozornost je však věnována také rozsáhlým a větším dílem negativním urbanistickým a stavebním zásahům ve druhé polovině 20. století.
Kurz posluchače uvádí do problematiky neziskových organizací jako hospodářských subjektů. Seznamuje s postavením jednotlivých typů neprofitních organizací občanské i veřejné sféry a s jejich přesahem do oblasti trhu, a také se zdroji jejich financování a základními účetními specifiky. Sočástí kurzu jsou tedy i praktika z účetnictví.
Cyklus přednášek, ve kterém se studenti seznámí s fyzikálními (optickými a mechanickými), chemickými, společenskými, ekonomickými i filosofickými předpoklady vzniku fotografie a s konstituováním fotografického média. Dále se předmětem tohoto cyklu stane raná vývojová fáze fotografie (daguerrotypie, talbotypie, kolódiový proces), expanze fotografického média ve druhé třetině 19. století (industrializace foto-chemického procesu) i fotografie v období raného modernismu 1880 - 1918. Samostatný celek tvoří též přednášky zaměřené na konstituování kinematografie, včetně oddílu věnovaného chronofotografii, a na počáteční fázi němého filmu v evropské i americké filmografii.
Kurz je zaměřen na vnímání textilní tvorby jako významné součásti kulturního dědictví, jako na artefakt hmotné kultury podávající svědectví o obecných dějinách lidstva. Přednášky jsou zaměřeny jak na textilní materiál a tradiční technologie (zpracování vláken, druhy textilií, vazby, krajkářství apod.), tak i na formy jejich využití - bytový textil a oděv. Oděv i bytový textil jsou v rámci tohoto cyklu přednášek představovány jako symboly společenského postavení jedince, odraz jeho smýšlení, aspirací a životního stylu. Absolvování celého cyklu, ve kterém je vývoj textilní tvorby nazírán z chronologického hlediska, umožňuje studentům ateliéru Textilní tvorba základní orientaci ve funkčních, morfologických i estetických kvalitách textilií od pravěku až po současnost. Základní výkladová linie bude jedenkrát za semestr rozšířena o přednášku přizvaného praktika (designéra, teoretika, technologa, módního fotografa apod.)
Povinně volitelný kurs představuje doplňující prvek hlavní výkladové linie dějin umění, který si klade za cíl představit posluchačům nižšího ročníku základní tendence, které určovaly vývoj poválečného výtvarného umění. Přednáškové bloky jsou rozděleny do dvou celků, z nichž první reflektuje výtvarné umění 50. a 60. let a druhý umění 70. a 80. let 20. století. Zvláštní pozornost je věnována dichotomii vývoje na obou stranách "železné opony". Posluchači kursu jsou multimediálními prostředky seznamováni s podobou a interpretací konkrétních děl.
Tyto kurzy seznamují studenty s dějinami moderního a postmoderního umění, a to od druhé poloviny 19. století až po 90. léta 20. století. Studenti v nich získávají chronologický přehled avantgard a směrů od impresionismu až po nejaktuálnější tendence výtvarného umění. Zvláštní pozornost je po konstituování znalostí o rané fázi moderny věnována konstruktivismu, gestické abstrakci, informelu, pop-artu, op-artu, novému realismu, kinetickému umění, umění akce, minimal-artu a konceptuálnímu umění. V závěru, v rámci postmoderní analýzy, výklad dospívá k multimediálním projekcím a elektronickému umění. Předmět si klade za cíl zpřístupnit mnohovrstevnatost umění 20. století a přimět studenty analyzovat jednotlivá období v kontextech, vnímat současné umění jako logické a přirozené vyústění sociálních, kulturních a politických aspektů doby.
Kurz se věnuje detailnímu rozboru uměleckého díla z hlediska teoretického i praktického a ukazuje pluralitu přístupů k interpretaci díla. Podává základní informace o uměnovědných tendencích, školách a proudech především 20. století až do současnosti, které ovlivnily analytickou a interpretační praxi. Poskytuje jejich základní terminologickou výbavu a vytváří pohled na umělecké dílo jako mnohoznačný a zároveň pojmově uchopitelný fenomén.
Předmět navazuje na předmět Dějiny současného umění 2., který chronologicky zpracovává období umění 20. a 21. století. Předmět Vybrané kapitoly z dějin kultury 2. detailizuje vybrané strategie a proměny prostorových médií daného období, například vztah mezi krychlovou sochou, ready made a kolážovým aditivním skladem. Z dlouhodobých strategií vybírá cestu od vertikální k horizontální plastice; proměnu surreálného vyznění ready made k sociálnímu aspektu pozdějších instalací; proměnu konstruovaného prostoru k nalezenému existenčnímu prostoru po období minimalu. Z teoretických problémů vybírá vztah mezi symbolickým systémem vizuálního oboru a jazyka, který se zrcadlí v komentářích nebo názvech děl. Teoreticky vyjasňuje vztah mezi uměním a designem. Metaforický posun nalézá i v architektonických řešeních.
Interpretaci vizuálních oborů chápeme jako tvůrčí gesto interpretátora. Na tomto úhlu pohledu se v průběhu 20. století podílela například kulturní antropologie studující modely lidského chování, která vnímá kulturu jako systém symbolů fenomenologické povahy. Odhaluje modely chování ovládané jistým významem. Modely a z nich vyvozené kulturní vzorce jsou v reálném kontaktu jednak používány, a tak je lze za jednotlivými realizacemi zahlédnout, ale zpětně tuto realitu také přetvářejí. Vtisknou jí svá pravidla a tím rámce platnosti. Tento mechanismus je nutné započítat při interpretaci odhalovaných významů. Podobně proměnlivě pak proto chápeme i samotnou interpretaci nalezených významů. Můžeme mluvit o jistém interpretačním rozptylu, který však není bezbřehý, má stanovitelná pravidla. V takovém náhledu pak kulturu můžeme chápat jako prostor hledání, vyjednávání, ustavování, vznikání a zanikání významů. Každá malá nová nalezená nebo formulovaná součást promění zbytek celého systému vztahů.
Tento předmět je vyučován v anglickém jazyce. Předmět se zabývá otázkou, jak výtvarné dílo žije ve svých interpretacích a jak jsou ve vizuální formě tvořeny nové verze světa. Tvorba významu a jeho interpretace je ovlivněna velkým množstvím vztahů a vazeb. Mluvíme o silovém poli, vzájemné souhře vztahů, o interaktivní vztahové struktuře, která se neustále natáčí a vše nové vstřebává. Předmět se zabývá analýzou významu výtvarného díla a jeho interpretací, zkoumáním systému, který není statickým "telefonním seznamem" jednotlivých realizací. Rozkrýváním těchto systémových funkčních vazeb můžeme lépe pochopit, jak je naše mysl schopna vnímat svět, jak vlastně jeho fragmentárnost částečně a ve výběru přesto "uchopuje" a tím ve skutečnosti svět vytváří - konstruuje nové světy, resp. verze světa.
Workshop uvádí frekventanty do teoretické roviny problematiky kurátorských aktivit a současně je prakticky seznamuje s galerijním provozem. Tyto informační transfery se dějí prostřednictvím reprezentanta institucí, zaměřených na pravidelnou výstavní činnost. V průběhu praktických cvičení budou studenti komplexně řešit koncepční i dílčí otázky spojené s výstavní prezentací, lektorskou činností, organizačními a produkčními otázkami. Předpokládá se spolupráce se studentskými galeriemi - Galerie Rampa a Billboart v Ústí nad Labem a Galerie Mimochodem v Praze.
Tento kurz systematicky zpracovává problematiku světové i české vizuální kultury posledních čtyř desetiletí. Ucelený výklad kombinovaný s interaktivní náplní seminářů představuje přehled aktuálních tendencí a myšlenkových proudů výtvarného umění, včetně reflexe nástupu postmoderny (ve světě, u nás) i dominance fotografie, videoartu a "nových médií" v 90. letech 20. století a na prahu 21. století. 



Jednosemestrální kurz se snaží celostním způsobem uchopit a analyzovat vybrané kapitoly z dějin výtvarného umění závěru 20. století, charakterizovat globální umělecké tendence počátku 21. století i vytyčit směřování aktuálních uměleckých trendů, a to se snahou o základní prognózu dalšího vývoje na poli současné vizuální kultury. Výuka spočívá v prezentaci modelových témat, které reprezentují výrazné tvůrčí přístupy autorů tvořících na přelomu milénia. Ty jsou však vnímány nejen jako modelová východiska, ale především jako logické důsledky předcházejícího vývoje dějin umění, jako determinanty politické situace i celkového společenského klimatu této epochy. Vytvářejí jakási "jádra", která je možné doplnit (obalit) dalšími obsahy a vzájemně propojit. Expozice vybraného tématu (formou přednášky a obrazové prezentace) je totiž vždy obohacena aktivizujícím prostorem pro následné diskuse nad probíranými tématy (seminář). Obecněji koncipovaná témata jsou prostřídána konkrétnějšími aplikacemi - prezentacemi vybraných tvůrčích přístupů. K dalšímu prohloubení vědomostí studentů o modelových příkladech dochází formou samostatných seminárních prací a demonstrací - návštěvou a rozborem aktuálních výstav (dle výstavních plánů vybraných institucí). Náplň přednášek je zaměřena na mezinárodní kontext. Během kurzu jsou zmiňováni ti čeští (slovenští) autoři, kteří dosáhli výrazné mezinárodní reputace a jsou dlouhodobě oceňováni zahraničními kritiky a teoretiky (např.Jiří Kovanda, Kateřina Šedá, Ján Mančuška, Roman Ondák).
Cyklus přednášek o vývoji světové a české fotografie, včetně její teoretické reflexe, zahrnující období od šedesátých let do současnosti. V návaznosti na Teorii a dějiny fotografie III, IV, kurz sleduje provázanost fotografie spolu se soudobým výtvarným uměním, ale také módní a reportážní fotografii. Zabývá se proměnami, kterými procházela fotografie s nástupem konceptuálních uměleckých tendencí, performance, land-artu, atd., které často omezovaly roli fotografie na záznamové médium. Seznamuje posluchače s využíváním nových technologií, digitálními záznamy, počítačovou manipulací obrazem a nástupem videoartu, které přivedly fotografii na dominantní místo ve vývoji vizuálního umění posledního desetiletí. základní tematické okruhy výuky: 1/ Humanistická a reportážní poválečná fotografie, fotografové skupiny Magnum 2/ Fotografické záznamy akčního a land-artového umění především šedesátých let 3/ Fotografie jako medium a inspirace pop-artu. Dílo Andy Warhola, dvojice Gilbert a George jako inspirační zdroje tvorby let devadesátých 4/ Nástup videoartu a nových technologií v umění sedmdesátých let, spojení s uměleckým hnutím Fluxus, druhá vlna videoartu a elektronických medii v umění let osmdesátých 5/ Historie československé fotografie a videoartu od sedmdesátých let po současnost
Předmět uvádí do vývoje současného designu s odkazy na jeho historický vývoj v průběhu 20. století. Důraz je kladen na současné tendence designu formou vybraných příkladových studií. Poukazuje na design s přesahy do volného umění u konceptuálního designu, na odpovědnost designéra či na historické tradice určené jak reflexí historie užitého umění, tak s poukázáním na lokální národní identitu. Kurz cílí na otevření otázek kolem současného designu, který nás každodenně obklopuje, ale současně určuje i naše estetické priority.
Cílem kurzu je naznačení chronologie rámcového vývoje výtvarného umění a literatury umění od počátku 20. století do dneška. Těžištěm uvažování jsou mezioborové souvislosti tvorby a recepce, které přesahují na pole umění "současného". Orientace v tématice moderního umění v historických a myšlenkových souvislostech. Aplikace těchto souvislostí v rámci poznávání uměleckého díla. Znalost mezioborových souvislostí ve výtvarném umění, hudbě, literatuře 20. století. Osobní vztah k výtvarnému umění a literatuře. Zkoumání souvislostí a spolupráce mezi výtvarným uměním a hudbou, divadlem, poezií a literaturou ve 20. století: zejména na příkladech děl S. Mallarmého, P. Picassa, H. Matisse. G. Stein, J. Joyce, G. Apollinaira, J. Miró, J. Pollocka, R. Lichesteina, D. Burena, M. Duchampa, F. L. Celina, C. Simona, B. Hrabala, V. Linhartové, M. Kundery V. Boudníka, J. Balcara, L. Nováka, K. Miloty, G. Sebalda, P. Vilikovského Ch. Boltanského, Z. Kolečkové apod.
Koncepce předmětu vychází z předpokladu, že student magisterského stupně prošel během svého předchozího studia výukou předmětu Dějiny fotografie a je tedy v zásadě orientován v problematice vývoje jak aplikace technických inovací v sebeuvědomovacím procesu fotografie, tak v základních trendech její estetické geneze. Nicméně je nezbytné, zejména v průběhu prvního semestru, toto základní povědomí zrekapitulovat a dosud nabyté vědomosti utřídit. Tento přístup zohledňuje možné rozdíly v interpretačních rovinách vývojových linií, jež se u posluchačů objevují, a to s ohledem na preference národních scén a kulturních okruhů, z nichž pocházejí a s ohledem na charakter jejich předešlého bakalářského studia. (Letní semestr - druhý, završující set přednášek je zaměřen na analýzu a komparaci vybraných témat - zakotvených v historii, ale zároveň spoluurčujících další směřování aktuálních tendencí současného umění.) Náplň předmětu rovněž vychází z předpokladu, že zahraniční posluchač není příliš dobře orientován v návaznostech světového vývoje fotografického zobrazování na vývoj fotografického média ve středoevropském prostoru, respektive v tuzemsku. Výuka je vedle přednášek doplněna návštěvami příslušných sekcí významných muzeí, shromažďujících ve svých sbírkových fondech významná díla české fotografie. Student realizuje v průběhu několik menších seminárních prací analyzujících vztah mezi významnými postavami světové fotografie a předními tuzemskými autory. 1. Personal Mythologies. 2. Search for Identity(ies). 3. Legitimity of Intimacy. 5. Man and Society. 6. Roots of Transdisciplinarity. 7. In Action. 8. Believe It or Not. 9. (Too)Artificial. 10. In a Name of Show. 11. Time.
Předmět má za cíl seznámit studenty s výtvarným uměním antiky od etruské kultury po zánik Římské říše na západě,tj.cca od 8.stol př.n.l. až do období kolem roku 500 n.l. Velká pozornost je věnována zařazení etruské a římské kultury včetně raně křesťanského umění a počátku byzantské kultury do historických souvislostí a rovněž geografickým a geopolitických aspektům,které mají vliv na formování výtvarného umění. Přednášky nejsou zaměřeny na encyklopedický výčet památek a autorů,ale na hledání vývojových linií, kontinuity evropského umění a pochopení významu římské a křesťanské antiky pro dnešní dobu. Zdůrazňuje se nezbytnost kvalitní řemeslné průpravy, která byla v antice samozřejmostí. Posluchači jsou dále seznamováni s obsahem vybraných děl a jejich možnou interpretací a základy křesťanské ikonografie.
Povinně volitelný kurs si klade za cíl představit studentům nižších ročníků výtvarné umění od nástupu postmoderny do současnosti. Zvláštní zřetel bude kladen na dichotomii vývoje na obou stranách "železné opony", postupující globalizaci, rozvoj a aplikaci informačních technologií, vznik nových vyjadřovacích forem a teoretický background současné vizuální kultury. Posluchači kursu jsou multimediálními prostředky seznamováni s podobou a interpretací konkrétních děl.
Tento kurz má komparativní charakter - kromě výtvarného umění se zabývá literaturou a poskytuje posluchačům poučení o reflexi literárního textu a o rozdílech, které existují v utváření fikčního prostoru ve vizuálním a ve verbálním kódu. Na základě sémantické a ikonografické analýzy rozebírá konstrukci prostoru a ztvárňování konvencionalizovaných míst ve výtvarném umění a literatuře. Po stručné charakteristice toposu formovaného od antiky do 18. století je pozornost věnována zejména středoevropskému umění 19. a 20. století a charakteristickému repertoáru míst používaných v poetikách jednotlivých uměleckých směrů i v díle autorů činných v obou uměleckých druzích.
Cílem předmětu je důkladné seznámení s důležitou epochou evropské výtvarné kultury, která sehrála mimořádnou roli při formování evropské civilizace, s raně křesťanským uměním. Kurs je věnovaný křesťanské antice, raně-křesťanské kultuře, formování evropského umění po rozpadu Západořímské říše a umění byzantskému. Pozornost je věnována kultuře Germánů a roli ostrovního (irského a anglosaského) umění. Posluchači jsou do hloubky seznamováni s historickými,zeměpisnými a náboženskými souvislostmi, jsou upozorňováni na problémy ikonografického charakteru a na problémy interpretace artefaktů. Součástí předmětu jsou exkurze a účast na výstavách.. V případě zájmu posluchačů jsou zařazovány přednášky a semináře věnované křesťanské ikonografii a liturgii a její provázanosti s výtvarným uměním.
Cílem kurzu je získání základních kompetencí práce s odborným textem. Na základě četby základních textů estetiky 20. století a rozboru tématiky bude následně text slovně a písemně interpretován. Účelem této informace je vytvoření standardní odborné práce a získání kompetencí k jejímu napsání (orientace v textu, anotace, vytvoření názvu a určení klíčových slov, struktura práce, práce s prameny a poznámkovým aparátem atp.).
Cyklus volných přednášek a praktických seminářů, ve kterých se studenti magisterského studia seznamují s novými formami umělecké tvorby. Konkrétní umělecká díla etablovaných umělců (z oblasti nové instalace a nové objektové tvorby, videoartu, digitální fotografie, net-artu apod.) jsou zde analyzována v rovině technologické i teoretické a následně zařazována do aktuálního uměleckého kontextu. Na základě této konfrontace vznikají koncepty studentských uměleckých projektů, v nichž se jejich autoři snaží nabyté vědomosti aplikovat na vlastní tvůrčí výstupy.
Seminář nabízí studentům orientaci v současné fotografické tvorbě jak pomocí setkávání s vybranými umělci a teoretiky, tak i prostřednictvím návštěv výstav a následných diskusí. Do koncipovaného výstavního programu jsou zařazeny také výstavy, v rámci kterých se fotografie prolíná s dalšími médii, aby bylo možné pochopit postavení fotografie v kontextu současného výtvarného umění. Vybírány jsou události i osobnosti nejširšího spektra českého a středoevropského výtvarného umění. Snahou kurzu je rozšířit obecný přehled posluchačů i jejich kontakty na konkrétní osoby a instituce. Seminář rovněž seznamuje posluchače s problematikou kritického myšlení a posuzování vystavených či publikovaných děl. V rámci semináře se studenti pokusí o vlastní prezentaci svého díla s ohledem na současný galerijní provoz, provázené diskusí o povaze práce a jejích konsekvencích. Zároveň se pokusí zařadit své vlastní tvůrčí aktivity do širšího kontextu a reflektovat tento vztah formou eseje nebo recenze.
Seminář nabízí studentům orientaci v současné fotografické tvorbě jak pomocí setkávání s vybranými umělci a teoretiky, tak i prostřednictvím návštěv výstav a následných diskusí. Do koncipovaného výstavního programu jsou zařazeny také výstavy, v rámci kterých se fotografie prolíná s dalšími médii, aby bylo možné pochopit postavení fotografie v kontextu současného výtvarného umění. Vybírány jsou události i osobnosti nejširšího spektra českého a středoevropského výtvarného umění. Snahou kurzu je rozšířit obecný přehled posluchačů i jejich kontakty na konkrétní osoby a instituce. Seminář rovněž seznamuje posluchače s problematikou kritického myšlení a posuzování vystavených či publikovaných děl. V rámci semináře se studenti pokusí o vlastní prezentaci svého díla s ohledem na současný galerijní provoz, provázené diskusí o povaze práce a jejích konsekvencích. Zároveň se pokusí zařadit své vlastní tvůrčí aktivity do širšího kontextu a reflektovat tento vztah formou eseje nebo recenze.
Studium ateliéru Fotografie je zaměřeno jak na rozvoj profesionálních schopností, které by absolventům umožnily obstát v těžké konkurenci komerční fotografie, tak na rozvoj talentu v oblasti volné fotografické tvorby. Studium se věnuje zejména rozvíjení osobností studentů a zadané úkoly jsou voleny tak, aby iniciovaly samostatný a kreativní přístup k jejich řešení. Klauzurní zadání jsou koncipováná tak, aby studenti postupně obsáhli individuální fotografické úkoly, přičemž specifické naplnění těchto široce definovaných témat dává studentům určitou volnost, ale zároveň vyžaduje jejich technické i intelektuální zvládnutí. Touto cestou vznikají soubory, které splňují požadavek praktického řešení daného fotografického zadání a zároveň reflektují autorův osobní zájem a originalitu jeho přístupu. Tímto způsobem postupně krystalizuje pozdější orientace jednotlivých studentů, která je nasměruje k výběru tématu závěrečné diplomové práce. Diplomová práce sestává z fotografického projektu a písemné teoretické části, která šířeji začleňuje autorem zvolené téma do kontextu domácí i světové fotografie i současného umění a obhajuje autorův přístup k řešení daného tématu. V průběhu studia se během jednotlivých semestrů předpokládá zvládnutí hlavních klauzurních zadání a doplňujících semestrálních úkolů.
Studium ateliéru Fotografie je zaměřeno jak na rozvoj profesionálních schopností, které by absolventům umožnily obstát v těžké konkurenci komerční fotografie, tak na rozvoj talentu v oblasti volné fotografické tvorby. Studium se věnuje zejména rozvíjení osobností studentů a zadané úkoly jsou voleny tak, aby iniciovaly samostatný a kreativní přístup k jejich řešení. Magisterské studium ateliéru Fotografie vychází z předpokladu, že všechny základní oblasti fotografie byly již zvládnuty v rámci bakalářského studia.Proto se věnuje zejména rozvíjení osobností studentů a zadané úkoly jsou voleny tak, aby iniciovaly samostatný a kreativní přístup k jejich řešení. Nadále zůstává dělení na jeden semestrální úkol a hlavní klauzurní práci.
Tento kurz je založen na jednoznačně individuálním přístupu a vychází z potřeb jednotlivých studentů dle jejich zaměření na konkrétní téma bakalářské práce v daném oboru. Student v průběhu dvou semestrů intenzivně konzultuje praktickou část bakalářské práce i její písemnou obhajobu a od úvodních seminářů, kdy jsou stanoveny základní zásady pro vypracování bakalářské práce, postupně realizuje své téma až do výsledné fáze, která je prezentována v rámci státních závěrečných zkoušek. Kromě konzultací vlastní realizace s písemné obhajoby bakalářské práce je studentovi doporučována odborná literatura, vztahující se k tématu bakalářské práce, a rovněž mu jsou doporučovány osobnosti teoretiků, kurátorů či designerů, návrhářů a umělců, kteří by mohli poskytnout další podnětné konzultace, studijní materiál a informace k tématu.
Studium ateliéru Fotografie je zaměřeno jak na rozvoj profesionálních schopností, které by absolventům umožnily obstát v těžké konkurenci komerční fotografie, tak na rozvoj talentu v oblasti volné fotografické tvorby. Studium se věnuje zejména rozvíjení osobností studentů a zadané úkoly jsou voleny tak, aby iniciovaly samostatný a kreativní přístup k jejich řešení. Klauzurní zadání jsou koncipováná tak, aby studenti postupně obsáhli individuální fotografické úkoly, přičemž specifické naplnění těchto široce definovaných témat dává studentům určitou volnost, ale zároveň vyžaduje jejich technické i intelektuální zvládnutí. Touto cestou vznikají soubory, které splňují požadavek praktického řešení daného fotografického zadání a zároveň reflektují autorův osobní zájem a originalitu jeho přístupu. Tímto způsobem postupně krystalizuje pozdější orientace jednotlivých studentů, která je nasměruje k výběru tématu závěrečné diplomové práce. Diplomová práce sestává z fotografického projektu a písemné teoretické části, která šířeji začleňuje autorem zvolené téma do kontextu domácí i světové fotografie i současného umění a obhajuje autorův přístup k řešení daného tématu. V průběhu studia se během jednotlivých semestrů předpokládá zvládnutí hlavních klauzurních zadání a doplňujících semestrálních úkolů.
Seminář nabízí studentům orientaci v současné fotografické tvorbě jak pomocí setkávání s vybranými umělci a teoretiky, tak i prostřednictvím návštěv výstav a následných diskusí. Do koncipovaného výstavního programu jsou zařazeny také výstavy, v rámci kterých se fotografie prolíná s dalšími médii, aby bylo možné pochopit postavení fotografie v kontextu současného výtvarného umění. Vybírány jsou události i osobnosti nejširšího spektra českého a středoevropského výtvarného umění. Snahou kurzu je rozšířit obecný přehled posluchačů i jejich kontakty na konkrétní osoby a instituce. Seminář rovněž seznamuje posluchače s problematikou kritického myšlení a posuzování vystavených či publikovaných děl. V rámci semináře se studenti pokusí o vlastní prezentaci svého díla s ohledem na současný galerijní provoz, provázené diskusí o povaze práce a jejích konsekvencích. Zároveň se pokusí zařadit své vlastní tvůrčí aktivity do širšího kontextu a reflektovat tento vztah formou eseje nebo recenze.
Seminář nabízí studentům orientaci v současné fotografické tvorbě jak pomocí setkávání s vybranými umělci a teoretiky, tak i prostřednictvím návštěv výstav a následných diskusí. Do koncipovaného výstavního programu jsou zařazeny také výstavy, v rámci kterých se fotografie prolíná s dalšími médii, aby bylo možné pochopit postavení fotografie v kontextu současného výtvarného umění. Vybírány jsou události i osobnosti nejširšího spektra českého a středoevropského výtvarného umění. Snahou kurzu je rozšířit obecný přehled posluchačů i jejich kontakty na konkrétní osoby a instituce. Seminář rovněž seznamuje posluchače s problematikou kritického myšlení a posuzování vystavených či publikovaných děl. V rámci semináře se studenti pokusí o vlastní prezentaci svého díla s ohledem na současný galerijní provoz, provázené diskusí o povaze práce a jejích konsekvencích. Zároveň se pokusí zařadit své vlastní tvůrčí aktivity do širšího kontextu a reflektovat tento vztah formou eseje nebo recenze.
Cílem semináře je kompletní teoretické i praktické zvládnutí klasického fotografického procesu (od manipulace s fotopřístrojem po vyvolání negativu a zhotovení pozitivu) a také základní seznámení s principem digitální fotografie (od manipulace s digitálním přístrojem po přenos a základní úpravu dat v počítači). Posluchači jsou seznámeni s provozem a vybavením fotografického studia, ve kterém realizují dílčí zadání. Po absolvování kurzu je student schopen samostatně provést dokumentaci své vlastní výtvarné práce, nebo si vytvořit fotografický materiál pro další tvůrčí činnost ve svém oboru. V průběhu seminářů jsou studenti také informováni o výrazných osobnostech dnešní tuzemské i zahraniční fotografické tvorby, o využití a prolínání fotografického média s jinými výtvarnými obory, jsou seznámeni s nejsoudobějšími trendy a získávají tak obecnou orientaci v současné fotografické scéně. Vedle základního smyslu, tedy technické zvládnutí celého fotografického procesu, rozvíjí kurz schopnost využívat fotografii nejen jako prostředek dokumentace, ale také jako možnost individuálního vyjádření.
Konstrukce předmětu předpokládá, že student disponuje profesními a manuálními zručnostmi, stejně jako teoretickými znalostmi a soustřeďuje se proto především na prohloubení teoretických znalostí a rozšíření specifických dovedností nevyhnutelně nutných jak v náročné profesionální praxi, tak při volné autorské tvorbě. Výuka je v obou semestrech postavena na kombinaci teoretických úvodů a následných praktických experimentů osvětlujících jednotlivé zkoumané technologie, respektive tvůrčí postupy. Seminární práce jsou v tomto předmětu orientovány na praktické ověřování získaných poznatků a jejich zařazení mezi posluchačovy praktické dovednosti.
Koncepce předmětu předpokládá, že student magisterského studia disponuje profesními a manuálními zručnostmi, stejně jako teoretickými znalostmi na úrovni absolventa bakalářského stupně a soustřeďuje se proto především na rozšíření specifických dovedností nevyhnutelně nutných jak v náročné profesionální praxi, tak při volné autorské tvorbě. V 1. semestru magisterského studia je kurz orientován na problematiku studiové inscenace a soustřeďuje se především na výklad principiálních otázek logistiky ateliérové tvorby, mezi něž patří analýza metod světelné konstrukce, a s tím související otázky primární světelné reality a stylizované světelné reality. Seminární práce jsou v tomto předmětu orientovány na praktické ověřování získaných poznatků a jejich zařazení mezi posluchačovy praktické dovednosti. 1. Úvod do problematiky. 2.-3. Princip primární světelné reality. 4. Principy stylizované světelné reality. 5.-6. Metody profesionálních konvencí. 7. -8. Aktuální přístupy k postprodukci. 9. -10. Materiály a struktury. 11. -12. Tradiční i netradiční zátiší. 13. Hodnocení seminárních prací.
Výuka se nezaměřuje pouze na technické aspekty probíraných technologií, ale je orientována i k pochopení jejich uplatnění ve vývojových trendech fotografie a výtvarného umění (např. v období piktorialismu), stejně jako k jejich konfrontaci nebo vzájemnému propojení se soudobými postupy a možnostmi digitálních technologií. Koncepce předmětu předpokládá, že student magisterského studia disponuje profesními a manuálními zručnostmi, stejně jako teoretickými znalostmi na úrovni absolventa bakalářského stupně a soustřeďuje se proto především na rozšíření specifických dovedností nevyhnutelně nutných jak v náročné profesionální praxi, tak při volné autorské tvorbě. Výuka je v obou semestrech postavena na kombinaci teoretických úvodů a následných praktických experimentů osvětlujících klíčová témata, respektive modelové tvůrčí postupy. Seminární práce jsou v tomto předmětu orientovány na praktické ověřování získaných poznatků a jejich zařazení mezi posluchačovy praktické dovednosti. 1. Seznámení s fotokomorou. 2. Základy černobílého pozitivního procesu. 3. Fotogram. 4. Dirková komora-vytvoření kamery. 5. Fotografování s dirkovou kamerou. 6. Zpracování materiálu z dirkové komory. 7. Úvod do alternativních historických procesů. 8. Technologický základ při práci s alternativními fotografickými procesy. 9. Úvod do kyanotypie. 10. Příprava podkladů pro kyanotypii. 11. Tisky vytvořené pomocí kyanotypie. 12. Pokračování v tvorbě kyanotypických tisků. 13. Shrnutí, prezentace realizovaných souborů.
The structure of this course assumes that the master's degree students have vocational and manual skills, as well as theoretical knowledge on the level of a bachelor's degree graduate, and therefore focuses in particular on deepening theoretical knowledge and extending specific skills necessarily essential both in the challenging professional practice, and in free author's creation. In the 1st semester of the master's degree study, the course is oriented toward the issues of studio settings, and focuses above all on explication of principal questions of studio creation logistics, such as analyzing methods of light construction and accompanying questions of primary light reality and stylized light reality, as well as the issues of studio trick photography in the sphere of table-top, e.g.: multiexposition both in analog and digital photography, blend-in montage, etc. In the course programme for the 2nd semester, artistic verification of more or less used illustrative methods is significantly exposed, such as a pinhole camera, application of a liquid emulsion on various alternative carriers, Sabbatier effect, contrast-enhanced techniques - Kodalith, Polaroid transfer, Polaroid lift and other combined technologies. Tuition in both semesters is based on combination of theoretical introductions and following practical experiments illuminating individual technologies being examined and creative procedures. Seminar works in this course are oriented toward practical verification of acquired knowledge and their inclusion in the student's range of practical skills.
Seminář představuje diskusní fórum, které reflektuje postavení fotografie v rámci současného výtvarného umění, dění na české výtvarné scéně i lokální společensko-kulturní kontext. V obecné rovině se seminář zabývá obdobím 90. let 20. století - 10. let 21. století, pro nějž je charakteristický nástup tzv. nových médií, transdisciplinarita a multikulturalismum spojené s postupující globalizací a prohlubujícími se civilizačními a náboženskými rozpory ústícími do mnohdy disharmonické společensko-politické situace. Reflexe těchto trendů je paralelně sledována a dokumentována na vývoji a) západní kultury (rozpad výsostného postavení euro-amerického kulturního rámce) b) vizuální kultury střední a východní Evropy, včetně sledování českého kontextu c) nastupující generace umělců asijských, afrických a jihoamerických zemí
Cyklus volných přednášek a praktických seminářů, ve kterých se studenti magisterského studia seznamují s novými formami umělecké tvorby. Konkrétní umělecká díla etablovaných umělců (z oblasti nové instalace a nové objektové tvorby, videoartu, digitální fotografie, net-artu apod.) jsou zde analyzována v rovině technologické i teoretické a následně zařazována do aktuálního uměleckého kontextu. Na základě této konfrontace vznikají koncepty studentských uměleckých projektů, v nichž se jejich autoři snaží nabyté vědomosti aplikovat na vlastní tvůrčí výstupy.
This studio focuses on artistic projects based predominantly on conceptual approach to photography, which is perceived as a complex, currently highly transformative, barely graspable and ambiguously definable entity, based on principles of visual communication that may include, for example, elements of graphic design or dynamic media. At the same time however, students can express themselves through traditional expressional forms too. Both individual and group tutoring the lectures are based on, build upon a mutually enriching dialogue between teachers and students, as well as upon contact with similarly directed studios at departments of electronic image, photography and visual communication. Student comes through a systematic vocational training preparing them for a professional career of a freelance artist, but also through an inspiring milieu of a community consisting of students who come from various cultural (and language) environments. The conception of the study emphasizes the student's readiness for programmed (conceptual) artistic activity relying not only on professional skills and knowledge of the whole wide range of artistic means and tools of related disciplines, but also on the essential need to base their work on previous theoretical study and critical analysis. It is not possible to exactly define themes (syllabus) of teaching per weeks (blocks) of courses, as this is a type of teaching specific for art colleges. This subject has a form of studio teaching, which is very flexible and tries to address individual needs of students, both in the field of theory and of practical realization of the resulting product-artifact. This means that during the entire semester unique current topics (theoretical, technological) are solved according to how the gradual realization of individual projects develops depending on specific assignments. Therefore, the topics being solved cannot be strictly defined in advance, as they gradually crystallize during the semester.
Tento ateliér se zaměřuje na umělecké projekty založené převážně na konceptuálním uchopení fotografie, kterou vnímá jako složitou, v současné době výrazně se proměňující, stěží uchopitelnou a nejednoznačně definovatelnou entitu, založenou na principech vizuální komunikace, která může obsahovat například i prvky grafického designu nebo dynamických médií. Zároveň se však studenti mohou vyjadřovat i prostřednictvím tradičních výrazových forem. Individuální i skupinové konzultace, na nichž je výuka založena, vycházejí ze vzájemně obohacujícího dialogu mezi vyučujícími a studenty i z kontaktu s příbuzně orientovanými ateliéry kateder elektronického obrazu, fotografie a vizuální komunikace. Student/ka prochází systematickým odborným školením, které jej/ji připraví na profesní dráhu samostatného výtvarného umělce, ale i podněcujícím prostředím komunity studentů pocházejících z různých kulturních (i jazykových) prostředí. Koncepce studia klade důraz na posluchačovu/posluchaččinu připravenost k programované (konceptuální) výtvarné činnosti opírající se nejenom o profesní dovednosti a znalosti celého širokého spektra výtvarných prostředků i nástrojů souvisejících oborů, ale také o bytostnou potřebu stavět svou práci na základu předchozího teoretického studia a kritické analýzy. U tohoto předmětu nelze přesně stanovit témata (osnovu) výuky po jednotlivých týdnech (blocích) výuky, protože se jedná o typ výuky specifický pro umělecké školy. Tento předmět je ateliérovou výukou, která je velmi flexibilní a snaží se postihnout individuální potřeby studentů, a to jak v oblasti teorie, tak v oblasti praktické realizace výsledného produktu-artefaktu. Znamená to, že v průběhu celého semestru jsou řešena jedinečná aktuální témata (teoretická, technologická) dle toho, jak se vyvíjí postupná realizace jednotlivých projektů v závislosti na konkrétních zadáních. Řešená témata tedy nelze předem striktně stanovit, jelikož krystalizují postupně v průběhu semestru.
Seminář nabízí studentům orientaci v současné fotografické tvorbě jak pomocí setkávání s vybranými umělci a teoretiky, tak i prostřednictvím návštěv výstav a následných diskusí. Do koncipovaného výstavního programu jsou zařazeny také výstavy, v rámci kterých se fotografie prolíná s dalšími médii, aby bylo možné pochopit postavení fotografie v kontextu současného výtvarného umění. Vybírány jsou události i osobnosti nejširšího spektra českého a středoevropského výtvarného umění. Snahou kurzu je rozšířit obecný přehled posluchačů i jejich kontakty na konkrétní osoby a instituce. Seminář rovněž seznamuje posluchače s problematikou kritického myšlení a posuzování vystavených či publikovaných děl. V rámci semináře se studenti pokusí o vlastní prezentaci svého díla s ohledem na současný galerijní provoz, provázené diskusí o povaze práce a jejích konsekvencích. Zároveň se pokusí zařadit své vlastní tvůrčí aktivity do širšího kontextu a reflektovat tento vztah formou eseje nebo recenze.
Cílem kurzu je seznámení studentů se základním teoretickým rámcem diskurzu o uměleckých dílech. Absolvent by měl umět aplikovat konkrétní teorii a metodu při interpretaci uměleckého výstupu. Druhým cílem je seznámení studentů se základy kontinentální a angloamerické teorie umění.

anotace

Příprava k teoretické SZZ. Hlubší orientace v současném českém výtvarném umění s přesahy k fotografii v návaznosti na světový kontext. Výklad současné české scény od 80. let 20. století po první desetiletí  21. století v diskursivních a institucionálních proměnách s důrazem na polistopadovou éru 90. let a první léta  21. století poznamenané reflexí na všude přítomný konzum a globalizaci. Analýza současného vizuálního umění. Náplň přednášek se soustředí na médium fotografie a jeho přesahy k ostatním vizuálním médiím.

průběh přednášek 

V rámci nařízení KHS je nařízena na říjen on-line výuka, která bude probíhat zde na E-learningu FUD, současně dle rozvhu budou konány online přednášky na BigBlueButton. Link zde https://blue.ujep.cz/b/len-vky-m7y. Je potřeba počítat s výhledem klasické prezenční výuky.


The master's degree course focuses on both developing professional skills enabling graduates to compete the hard business of commercial photography, and on developing talents in the sphere of free photographic creation. The course content is based on a supposition that the student has already managed all basic spheres of photography during the bachelor's degree course, and therefore, the programme is especially dedicated to evolving students' personalities - assigned tasks are selected to initiate independent and creative approach to solve them. Moreover, the construction of the education scheme anticipates the graduate's possible future role in a managerial position, such as the art director of advertising or communication agency, the director of a publishing or editing house, an organizer of a visual-sociological research, etc. At the same time, it gives students the ability of basic theoretical reflection of their artistic activity, as well as the ability to interpret and critically review work of other artists.
Tento kurz je založen na jednoznačně individuálním přístupu a vychází z potřeb jednotlivých studentů dle jejich zaměření na konkrétní téma diplomové práce. Student v průběhu dvou semestrů intenzivně konzultuje praktickou i teoretickou část diplomové práce a od úvodních seminářů, kdy jsou stanoveny základní zásady pro vypracování diplomové práce, postupně realizuje své téma až do výsledné fáze, která je prezentována v rámci státních závěrečných zkoušek. Kromě konzultací je studentovi doporučována odborná literatura, vztahující se k tématu diplomové práce, a rovněž mu jsou doporučovány osobnosti teoretiků, kurátorů či umělců, kteří by mohli poskytnout další podnětné konzultace, studijní materiál a informace k tématu.
Cyklus volných přednášek a praktických seminářů, ve kterých se studenti magisterského studia seznamují s novými formami umělecké tvorby. Konkrétní umělecká díla etablovaných umělců (z oblasti nové instalace a nové objektové tvorby, videoartu, digitální fotografie, net-artu apod.) jsou zde analyzována v rovině technologické i teoretické a následně zařazována do aktuálního uměleckého kontextu. Na základě této konfrontace vznikají koncepty studentských uměleckých projektů, v nichž se jejich autoři snaží nabyté vědomosti aplikovat na vlastní tvůrčí výstupy.
Jednosemestrální kurz z dějin světové fotografie, kinematografie a nových médií. Zvláštní pozornost je věnována filozofickým, optickým, mechanickým a chemickým aspektům vývoje, ale též vzájemné provázanosti zmíněných oborů a návaznosti na společenský, politický a ekonomický vývoj 19., 20. a 21. století. Kurz bude rovněž zaměřen na vztah technických médií a ostatních forem výtvarného umění. Výkladová linie se soustřeďuje na období transformace různých modifikací technických médií z rukodělného produktu na strukturovaný, celospolečenský fenomén industriálního charakteru.
The master's degree course focuses on both developing professional skills enabling graduates to compete the hard business of commercial photography, and on developing talents in the sphere of free photographic creation. The course content is based on a supposition that the student has already managed all basic spheres of photography during the bachelor's degree course, and therefore, the programme is especially dedicated to evolving students' personalities - assigned tasks are selected to initiate independent and creative approach to solve them. Moreover, the construction of the education scheme anticipates the graduate's possible future role in a managerial position, such as the art director of advertising or communication agency, the director of a publishing or editing house, an organizer of a visual-sociological research, etc. At the same time, it gives students the ability of basic theoretical reflection of their artistic activity, as well as the ability to interpret and critically review work of other artists.
Seminář nabízí studentům orientaci v současné fotografické tvorbě jak pomocí setkávání s vybranými umělci a teoretiky, tak i prostřednictvím návštěv výstav a následných diskusí. Do koncipovaného výstavního programu jsou zařazeny také výstavy, v rámci kterých se fotografie prolíná s dalšími médii, aby bylo možné pochopit postavení fotografie v kontextu současného výtvarného umění. Vybírány jsou události i osobnosti nejširšího spektra českého a středoevropského výtvarného umění. Snahou kurzu je rozšířit obecný přehled posluchačů i jejich kontakty na konkrétní osoby a instituce. Seminář rovněž seznamuje posluchače s problematikou kritického myšlení a posuzování vystavených či publikovaných děl. V rámci semináře se studenti pokusí o vlastní prezentaci svého díla s ohledem na současný galerijní provoz, provázené diskusí o povaze práce a jejích konsekvencích. Zároveň se pokusí zařadit své vlastní tvůrčí aktivity do širšího kontextu a reflektovat tento vztah formou eseje nebo recenze.
Seminář nabízí studentům orientaci v současné fotografické tvorbě jak pomocí setkávání s vybranými umělci a teoretiky, tak i prostřednictvím návštěv výstav a následných diskusí. Do koncipovaného výstavního programu jsou zařazeny také výstavy, v rámci kterých se fotografie prolíná s dalšími médii, aby bylo možné pochopit postavení fotografie v kontextu současného výtvarného umění. Vybírány jsou události i osobnosti nejširšího spektra českého a středoevropského výtvarného umění. Snahou kurzu je rozšířit obecný přehled posluchačů i jejich kontakty na konkrétní osoby a instituce. Seminář rovněž seznamuje posluchače s problematikou kritického myšlení a posuzování vystavených či publikovaných děl. V rámci semináře se studenti pokusí o vlastní prezentaci svého díla s ohledem na současný galerijní provoz, provázené diskusí o povaze práce a jejích konsekvencích. Zároveň se pokusí zařadit své vlastní tvůrčí aktivity do širšího kontextu a reflektovat tento vztah formou eseje nebo recenze.
Seminář představuje diskusní fórum, které reflektuje postavení fotografie v rámci současného výtvarného umění, dění na české výtvarné scéně i lokální společensko-kulturní kontext. V obecné rovině se seminář zabývá obdobím 90. let 20. století - 10. let 21. století, pro nějž je charakteristický nástup tzv. nových médií, transdisciplinarita a multikulturalismum spojené s postupující globalizací a prohlubujícími se civilizačními a náboženskými rozpory ústícími do mnohdy disharmonické společensko-politické situace. Reflexe těchto trendů je paralelně sledována a dokumentována na vývoji a) západní kultury (rozpad výsostného postavení euro-amerického kulturního rámce) b) vizuální kultury střední a východní Evropy, včetně sledování českého kontextu c) nastupující generace umělců asijských, afrických a jihoamerických zemí
Seminář nabízí studentům orientaci v současné fotografické tvorbě jak pomocí setkávání s vybranými umělci a teoretiky, tak i prostřednictvím návštěv výstav a následných diskusí. Do koncipovaného výstavního programu jsou zařazeny také výstavy, v rámci kterých se fotografie prolíná s dalšími médii, aby bylo možné pochopit postavení fotografie v kontextu současného výtvarného umění. Vybírány jsou události i osobnosti nejširšího spektra českého a středoevropského výtvarného umění. Snahou kurzu je rozšířit obecný přehled posluchačů i jejich kontakty na konkrétní osoby a instituce. Seminář rovněž seznamuje posluchače s problematikou kritického myšlení a posuzování vystavených či publikovaných děl. V rámci semináře se studenti pokusí o vlastní prezentaci svého díla s ohledem na současný galerijní provoz, provázené diskusí o povaze práce a jejích konsekvencích. Zároveň se pokusí zařadit své vlastní tvůrčí aktivity do širšího kontextu a reflektovat tento vztah formou eseje nebo recenze.
Cílem kurzu je seznámení studentů se základním teoretickým rámcem diskurzu o uměleckých dílech. Absolvent by měl umět aplikovat konkrétní teorii a metodu při interpretaci uměleckého výstupu. Druhým cílem je seznámení studentů se základy kontinentální a angloamerické teorie umění.
Studium ateliéru Fotografie je zaměřeno jak na rozvoj profesionálních schopností, které by absolventům umožnily obstát v těžké konkurenci komerční fotografie, tak na rozvoj talentu v oblasti volné fotografické tvorby. Studium se věnuje zejména rozvíjení osobností studentů a zadané úkoly jsou voleny tak, aby iniciovaly samostatný a kreativní přístup k jejich řešení. Magisterské studium ateliéru Fotografie vychází z předpokladu, že všechny základní oblasti fotografie byly již zvládnuty v rámci bakalářského studia.Proto se věnuje zejména rozvíjení osobností studentů a zadané úkoly jsou voleny tak, aby iniciovaly samostatný a kreativní přístup k jejich řešení. Nadále zůstává dělení na jeden semestrální úkol a hlavní klauzurní práci.
Studium ateliéru Fotografie je zaměřeno jak na rozvoj profesionálních schopností, které by absolventům umožnily obstát v těžké konkurenci komerční fotografie, tak na rozvoj talentu v oblasti volné fotografické tvorby. Studium se věnuje zejména rozvíjení osobností studentů a zadané úkoly jsou voleny tak, aby iniciovaly samostatný a kreativní přístup k jejich řešení. Klauzurní zadání jsou koncipováná tak, aby studenti postupně obsáhli individuální fotografické úkoly, přičemž specifické naplnění těchto široce definovaných témat dává studentům určitou volnost, ale zároveň vyžaduje jejich technické i intelektuální zvládnutí. Touto cestou vznikají soubory, které splňují požadavek praktického řešení daného fotografického zadání a zároveň reflektují autorův osobní zájem a originalitu jeho přístupu. Tímto způsobem postupně krystalizuje pozdější orientace jednotlivých studentů, která je nasměruje k výběru tématu závěrečné diplomové práce. Diplomová práce sestává z fotografického projektu a písemné teoretické části, která šířeji začleňuje autorem zvolené téma do kontextu domácí i světové fotografie i současného umění a obhajuje autorův přístup k řešení daného tématu. V průběhu studia se během jednotlivých semestrů předpokládá zvládnutí hlavních klauzurních zadání a doplňujících semestrálních úkolů.
Studium ateliéru Fotografie je zaměřeno jak na rozvoj profesionálních schopností, které by absolventům umožnily obstát v těžké konkurenci komerční fotografie, tak na rozvoj talentu v oblasti volné fotografické tvorby. Studium se věnuje zejména rozvíjení osobností studentů a zadané úkoly jsou voleny tak, aby iniciovaly samostatný a kreativní přístup k jejich řešení. Klauzurní zadání jsou koncipováná tak, aby studenti postupně obsáhli individuální fotografické úkoly, přičemž specifické naplnění těchto široce definovaných témat dává studentům určitou volnost, ale zároveň vyžaduje jejich technické i intelektuální zvládnutí. Touto cestou vznikají soubory, které splňují požadavek praktického řešení daného fotografického zadání a zároveň reflektují autorův osobní zájem a originalitu jeho přístupu. Tímto způsobem postupně krystalizuje pozdější orientace jednotlivých studentů, která je nasměruje k výběru tématu závěrečné diplomové práce. Diplomová práce sestává z fotografického projektu a písemné teoretické části, která šířeji začleňuje autorem zvolené téma do kontextu domácí i světové fotografie i současného umění a obhajuje autorův přístup k řešení daného tématu. V průběhu studia se během jednotlivých semestrů předpokládá zvládnutí hlavních klauzurních zadání a doplňujících semestrálních úkolů.
Cílem semináře je kompletní teoretické i praktické zvládnutí klasického fotografického procesu (od manipulace s fotopřístrojem po vyvolání negativu a zhotovení pozitivu) a také základní seznámení s principem digitální fotografie (od manipulace s digitálním přístrojem po přenos a základní úpravu dat v počítači). Posluchači jsou seznámeni s provozem a vybavením fotografického studia, ve kterém realizují dílčí zadání. Po absolvování kurzu je student schopen samostatně provést dokumentaci své vlastní výtvarné práce, nebo si vytvořit fotografický materiál pro další tvůrčí činnost ve svém oboru. V průběhu seminářů jsou studenti také informováni o výrazných osobnostech dnešní tuzemské i zahraniční fotografické tvorby, o využití a prolínání fotografického média s jinými výtvarnými obory, jsou seznámeni s nejsoudobějšími trendy a získávají tak obecnou orientaci v současné fotografické scéně. Vedle základního smyslu, tedy technické zvládnutí celého fotografického procesu, rozvíjí kurz schopnost využívat fotografii nejen jako prostředek dokumentace, ale také jako možnost individuálního vyjádření.
Seminář uvádí studenty do problematiky moderní grafiky, umění knihy, tisku a papíru. Posluchač se seznámí s technologickými základy jednotlivých technik originální tiskové grafiky, se stavbou a zásadami tvorby a úpravy knihy, s druhy, klasifikací a principem výroby papíru, s principem tvorby digitalizovaného obrazu a prací s ním. Je veden k uvědomění si přímé návaznosti poznaných principů k polygrafii průmyslové. Seminář doplňuje nástin historického vývoje daných oborů. Studenti si na základě individuálního výběru vyzkouší konkrétní grafickou techniku v rámci samostatného, autorského zadání. Tento kurz se koncentruje na prohlubování technických dovedností a především také na osobnostní profilaci studenta a jeho výtvarného názoru, je zaměřen na analýzu role grafiky v současném výtvarné umění a designu. Seminář usiluje o hledání nových a kreativních způsobů uvažování v oblasti grafické tvorby, vytváření spojnic mezi klasickými a novými technologickými možnostmi a odpoutání se od dogmat. 1. Výukový blok - Vymezení základních parametrů projektu (obsah, struktura, forma, prezentace). Koncept, očekávání, rozvaha, měřítko, zkušenost, prožitek, záznam, přenos, dosah. 2. Výukový blok - Průzkum výrazových možností litografických technik v souvislostech soudobé vizuální kultury (technologie, výraz, přesah). Stopa, struktura, otisk. 3. Výukový blok - Práce s tiskovou formou (prostor, tělo, kontakt, hranice média). Volba, kámen, postup, myšlení médiem, tvorba, odvaha, vstup, přenos, koncentrace, gesto, dotyk, rytmus, experiment, omyl, chemické procesy, pauza. 4. Výukový blok - Tisk (proces, fyzický akt, repetice, materie, haptika). Vrstvy, barvy, pohyb, interval, náhoda / překvapení, náklad. 5. Výukový blok - Prezentace konečné podoby projektu (adjustace, instalace, performance, projekce, percepce, reflexe, interpretace, diskuse). Prostor, čas, světlo, akce, komunikace, konfrontace.
V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci pozvolna vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výrazu a rukopisu studenta s důrazem na záměrné vyjádření.
Deskriptivní geometrie se zabývá zobrazováním prostorových útvarů na rovinu, řešením úloh o prostorových útvarech v rovině, z důrazem na čitelnost vlastností zmiňovaných útvarů. Student by se měl seznámit se základními typy zobrazovacích metod (promítání): kolmé promítání, axanometrie, perspektiva. Předpokladem pro úspěšné zvládnutí kurzu je i znalost základních útvarů, vět a konstrukcí z planimetrie, stereometrie a deskriptivní geometrie v rozsahu látky střední školy. Důraz ve výuce je kladen na využití ve výtvarné a technické praxi, tedy na kultivovanost, čistotu a přesnost při praktických činnostech.
Deskriptivní geometrie se zabývá zobrazováním prostorových útvarů na rovinu, řešením úloh o prostorových útvarech v rovině, z důrazem na čitelnost vlastností zmiňovaných útvarů. Student by se měl seznámit se základními typy zobrazovacích metod (promítání): kolmé promítání, axanometrie, perspektiva. Předpokladem pro úspěšné zvládnutí kurzu je i znalost základních útvarů, vět a konstrukcí z planimetrie, stereometrie a deskriptivní geometrie v rozsahu látky střední školy. Důraz ve výuce je kladen na využití ve výtvarné a technické praxi, tedy na kultivovanost, čistotu a přesnost při praktických činnostech.
V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci postupně vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výtvarného názoru studenta s důrazem na záměrné vyjádření. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více umožňující jejich osobní výtvarnou kreativitu a individuální přístup.
Výuka kresby je založena především na kresbě podle modelů. Od studentů se požaduje osvojení si proporcí, konstrukce, stavby modelu, vyjádření charakteru materiálu (tvrdý-měkký, lehký-těžký, hladký-drsný, apod.), osvojení si různých technik kresby, jejich výtvarného účinu, techniky pozorování, vnímání objektu i třídění informací. Posluchači se zabývají studií přírodnin, objektů z různých materiálů, jejich stavebností, proporcí i umístění v prostoru. Dále pokračují studií hlavy, půlfigury, aktu, hledáním těžiště, zkoumáním využití světla a stínu, analýzou vztahu mezi celkem a detailem, komponováním do formátu. Studenti během kurzu používají různé techniky a materiály (uhel, tužka, sépie, inkoust, tuš, pastel, olejový pastel) a jejich kombinace. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více soustředěné na jejich výtvarnou kreativitu a individuální přístup.
V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci pozvolna vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výrazu a rukopisu studenta s důrazem na záměrné vyjádření.
Výuka kresby je založena především na kresbě podle modelů. Od studentů se požaduje osvojení si proporcí, konstrukce, stavby modelu, vyjádření charakteru materiálu (tvrdý-měkký, lehký-těžký, hladký-drsný, apod.), osvojení si různých technik kresby, jejich výtvarného účinu, techniky pozorování, vnímání objektu i třídění informací. Posluchači se zabývají studií přírodnin, objektů z různých materiálů, jejich stavebností, proporcí i umístění v prostoru. Dále pokračují studií hlavy, půlfigury, aktu, hledáním těžiště, zkoumáním využití světla a stínu, analýzou vztahu mezi celkem a detailem, komponováním do formátu. Studenti během kurzu používají různé techniky a materiály (uhel, tužka, sépie, inkoust, tuš, pastel, olejový pastel) a jejich kombinace. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více soustředěné na jejich výtvarnou kreativitu a individuální přístup.
Kurz seznamuje studenty s problematikou a základními nástroji prostorové tvorby. Formou krátkých cvičení s materiálem a studiem podle modelů cvičí poznávání vlastností hmoty, prostoru, význam proporcí, tektoniky, tíže a lehkosti, barevnosti a struktury jako nástrojů výtvarného vyjádření. V průběhu výuky se studenti zabývají studiem hlavy podle živého modelu (cvičení vztahu hmot, proporcí a směrů, charakter stavebnosti různých modelů), realizací nebo vytvořením modelu prostorového útvaru podle vlastní volby - užitkový předmět, socha, šperk, instalace a pod., včetně průvodní zprávy obsahující rozbor zadání, kresebnou (fotografickou) dokumentaci jednotlivých fází vývoje objektu, zdůvodnění použitých výtvarných nástrojů ve vztahu k záměru a fotografickou dokumentaci definitivního díla.
Výuka se soustřeďuje na praktické zvládnutí takové marketingové komunikační tematiky, která je dobře uplatnitelná v kurátorské praxi. Posluchač po absolvování předmětu získá celkový přehled o struktuře marketingových komunikací v členění Public Relations, podpora prodeje, přímý marketing, lobbying, sponzoring, fundraising. Výuka souběžně s výkladem hlavních komunikačních kategorií marketingové komunikace se soustředí na charakteristiku hlavních propagačních prostředků a jejich výrazových prvků. Výklad se také bude zabývat sociologickými a psychologickými faktory efektivní komunikace. Absolvování umožní správně zařazovat jednotlivé komunikáty do komunikačních kategorií, analyzovat a hodnotit jejich efektivnost. Předmět podává ucelený výklad struktury marketingových komunikací z hlediska hlavních komunikačních kategorií. V každé kategorii se bude zabývat subjekty a realizátory této činnosti, charakteristikou hlavních užívaných prostředků, specializovanými agenturami, výsledky marketingových a mediálních výzkumů, výzkumů veřejného mínění relevantními pro danou komunikační kategorii. Vychází z tuzemské teorie a praxe s potřebnými odkazy k aktivitám ve světě.
Kurz je určen pro 2. ročník bakalářského studia FUD UJEP.  Pokračovací seminář. Zprostředkuje poznání výrazových možností a specifik grafických technik tisku z plochy. 
Kurz je určen pro 1. ročník bakalářského studia FUD UJEP. Seminář uvádí do problematiky moderní grafiky, umění knihy, tisku a papíru. Zprostředkuje poznání výrazových možností a specifik grafických technik tisku z výšky. 
Výuka navazuje na znalost základních marketingových kategorií a soustředí se na hlubší poznání specifických marketingových nástrojů, metod a strategií, zejména v oblasti umění a kultury. V souvislosti s praktickou přípravou se budou studenti věnovat jednotlivým oblastem integrované marketingové komunikace a zejména komunikačnímu mixu a jeho trendům. Aktivně se budou podílet na výzkumu trhu, procesu marketingového plánování a týmové tvorbě reklamní kampaně. V rámci širokého uplatnění se seznámí se specifiky marketingu na různých trzích, souvisejících s jejich studijním zaměřením. Po absolvování tohoto kurzu budou studenti schopni se zapojit do týmového řešení marketingových úkolů organizace, ale i samostatně provádět základní marketingovou činnost, analyzovat marketingovou situaci menší instituce, provádět marketingový výzkum, podílet se na stanovování marketingových cílů a strategií, spolupracovat v rámci integrované marketingové komunikace. Získané znalosti a umělecká kreativita jim umožní se vhodně začlenit do marketingové činnosti nejen reklamních aj. agentur, ale veškerých komerčních i nekomerčních organizací, popř. zvládnout samostatné tržní uplatnění.
Výuka se soustřeďuje na praktické zvládnutí takové marketingové komunikační tematiky, která je dobře uplatnitelná v praxi, pokud student nehodlá pokračovat ve studiu, nýbrž se věnovat praktické výtvarné práci. Posluchač po absolvování předmětu získá celkový přehled o struktuře marketingových komunikací v členění reklama, Public Relations, podpora prodeje, přímý marketing, osobní prodej, lobbying, sponzoring, fundraising. Výuka souběžně s výkladem hlavních komunikačních kategorií marketingové komunikace se soustředí na charakteristiku hlavních propagačních prostředků a jejich výrazových prvků. Výklad se také bude zabývat sociologickými a psychologickými faktory efektivní komunikace. Absolvování umožní správně zařazovat jednotlivé komunikáty do komunikačních kategorií, analyzovat a hodnotit jejich efektivnost. Zároveň si studenti osvojí některé základní praktické návyky jejich efektivní tvorby. Předmět podává ucelený výklad struktury marketingových komunikací z hlediska hlavních komunikačních kategorií. V každé kategorii se bude zabývat subjekty a realizátory této činnosti, charakteristikou hlavních užívaných prostředků, specializovanými agenturami, výsledky marketingových a mediálních výzkumů, výzkumů veřejného mínění relevantními pro danou komunikační kategorii. Vychází z tuzemské teorie a praxe s potřebnými odkazy k aktivitám ve světě.
Studenti se seznámí se scénografií loutkového divadla, s loutkou a scénickým prostorem, s divadlem jako mechanickým objektem, s divadelní a filmovou výpravou. Osvojí si základy řemeslných a technologických postupů, zejména při výrobě loutek a loutkové výpravy. Seznámí se s historií českého loutkářství a se současnými trendy výtvarného divadla. Během zimního semestru jsou studenti obeznámeni se základy scénografie loutkového divadla. Ve své autorské realizaci vytvoří obrazový komiks, který výtvarně dramatizují a připraví v návrhu pro scénografickou realizaci. Během letního semestru realizují vlastní scénografický projekt ve vybrané technice (papír, dřevo, plast). Projekt může mít podobu loutkového divadla nebo výtvarného mechanického objektu.
Studenti se seznámí se scénografií loutkového divadla, s loutkou, se scénickým prostorem, s mechanickým výtvarným objektem, s divadelní a filmovou výpravou. Osvojí si základy řemeslných a technologických postupů, zejména při výrobě loutek a loutkové výpravy. Seznámí se s historií českého loutkářství a se současnými trendy výtvarného divadla. Výuka navazuje na základy kresby, malby, prostorové tvorby a kurzů Scénografická realizace I a II. Volitelný kurz studentům umožňuje v praktické realizaci uplatnit jejich ateliérovou specializaci. Během zimního semestru jsou studenti seznámeni se základními principy scénografie a to převážně se základy scénografie loutkového divadla. Studium navazuje na kurzy Scénografická realizace I. a II. Studenti vytvoří vlastní návrh autorské realizace, který může být směřován k uplatnění jejich ateliérové specializace. Semináře jsou převážně praktické. Návrhy se týkají výroby loutek, loutkové výpravy, mechanického výtvarného objektu, grafického návrhu papírového divadla, návrhu filmové nebo zvukové realizace nebo návrhy dramaturgické či scénáristické. Během letního semestru studenti realizují vlastní scénografický projekt ve vybrané technice.
V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci pozvolna vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výrazu a rukopisu studenta s důrazem na záměrné vyjádření.
Výuka kresby je založena především na kresbě podle modelů. Od studentů se požaduje osvojení si proporcí, konstrukce, stavby modelu, vyjádření charakteru materiálu (tvrdý-měkký, lehký-těžký, hladký-drsný, apod.), osvojení si různých technik kresby, jejich výtvarného účinu, techniky pozorování, vnímání objektu i třídění informací. Posluchači se zabývají studií přírodnin, objektů z různých materiálů, jejich stavebností, proporcí i umístění v prostoru. Dále pokračují studií hlavy, půlfigury, aktu, hledáním těžiště, zkoumáním využití světla a stínu, analýzou vztahu mezi celkem a detailem, komponováním do formátu. Studenti během kurzu používají různé techniky a materiály (uhel, tužka, sépie, inkoust, tuš, pastel, olejový pastel) a jejich kombinace. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více soustředěné na jejich výtvarnou kreativitu a individuální přístup.
Předmět uvádí studenty do tématiky propojení technologií a různých uměleckých a designerských disciplín. V praktické rovině je seznamuje se zásadami zpracování dat, zejména pro účely fotografické a grafické dokumentace. Věnuje se praktické dovednosti zacházení s různými obrazovými formáty, rozlišeními a přípravou materiálů k dalším účelům, především se vztahem k sebe prezentačním schopnostem studenta. Práce probíhá zejména v prostředí aplikací Adobe Photoshop a Illustrator. Studenti si osvojí problematiku adekvátních formátů a jednoduchých grafických úprav fotografií, typografie a grafiky.
Předmět posluchače seznámí se základy autorského práva, a to zejména s ohledem na praktické potřeby studentů nejen jako samotných kurátorů, ale i jako potenciálních autorů či pedagogických pracovníků v oblasti výtvarného umění. Cílem kurzu je poskytnout posluchačům dostatečné vědomí o autorskoprávních aspektech umělecké tvorby se zvláštním zřetelem k autorským dílům výtvarné povahy.
Předmět posluchače seznámí se základy autorského práva, a to zejména s ohledem na praktické potřeby studentů nejen jako samotných autorů, ale i jako potenciálních pedagogických pracovníků v oblasti výtvarného umění. Cílem kurzu je poskytnout posluchačům dostatečné vědomí o autorskoprávních aspektech umělecké tvorby se zvláštním zřetelem k autorským dílům výtvarné povahy.
Kurz je rozdělen na dvě části podle potřeb a jazykové vybavenosti studenta. První část je koncipována na výuku angličtiny jako cizího jazyka na obecné úrovni, včetně zvládnutí gramatické struktury potřebné pro běžnou komunikaci na úrovni B1 -intermediate. Realizace výuky probíhá kontaktně, nutná 70% účast na semináři. Druhá část je zaměřena na zdokonalování především písemného projevu studenta, zvláštní důraz je kladen na práci s odborným textem s výrazným zřetelem na výtvarné umění a design. Student by měl dosáhnout kvalitního porozumění textu, jeho překladu pro třetí stranu a reprodukci/výkladu textu. Realizace výuky probíhá distančně, účast 20%, odevzdání odborné písemné práce.
Kurz je rozdělen na dvě části podle potřeb a jazykové vybavenosti studenta. První část je koncipována na výuku angličtiny jako cizího jazyka na obecné úrovni, včetně zvládnutí gramatické struktury potřebné pro běžnou komunikaci na úrovni B1 -intermediate. Realizace výuky probíhá kontaktně, nutná 70% účast na semináři. Druhá část je zaměřena na zdokonalování především písemného projevu studenta, zvláštní důraz je kladen na práci s odborným textem s výrazným zřetelem na výtvarné umění a design. Student by měl dosáhnout kvalitního porozumění textu, jeho překladu pro třetí stranu a reprodukci/výkladu textu. Realizace výuky probíhá distančně, účast 20%, odevzdání odborné písemné práce.
Kurz je rozdělen na dvě části podle potřeb a jazykové vybavenosti studenta. První část je koncipována na výuku angličtiny jako cizího jazyka na obecné úrovni, včetně zvládnutí gramatické struktury potřebné pro běžnou komunikaci na úrovni B1 -intermediate. Realizace výuky probíhá kontaktně, nutná 70% účast na semináři. Druhá část je zaměřena na zdokonalování především písemného projevu studenta, zvláštní důraz je kladen na práci s odborným textem s výrazným zřetelem na výtvarné umění a design. Student by měl dosáhnout kvalitního porozumění textu, jeho překladu pro třetí stranu a reprodukci/výkladu textu. Realizace výuky probíhá distančně, účast 20%, odevzdání odborné písemné práce.
Smyslem předmětu je propojení teorie s praxí a prohloubení vědomostí studentů z oblasti tvorby a reflexe výtvarného umění. Jednotlivé bloky jsou věnované vybraným tématům, zabývají se výtvarnými principy a umělci používajícími interaktivní postupy jako významný vyjadřovací prostředek. Na konkrétních příkladech demonstrují možné postupy a iniciují jejich aplikaci na vlastní výtvarnou tvorbu studentů. Výuka navazuje na základy prostorové tvorby z prvního ročníku.

Tématicky zaměřené bloky obsahují multimediální přednášku a konzultace návrhů prací studentů - výtvarných studií, reflektujících téma předchozí přednášky.
Tyto studie nejsou primárně určeny k realizaci, jejich cílem je přimět studenty k zapojení témat do kontextu vlastní tvorby. Konzultace jsou vedeny způsobem veřejné prezentace a diskuse.

Ve třetím semestru se studenti seznámí s problematikou interaktivních procesů a jejich užití ve výtvarném umění. Tento semestr je tematicky věnován základním fyzikálním mechanickým metodám. V průběhu čtvrtého semestru se obsah zaměří na procesuální umění, práci s krajinou a zemní umění. V závěru každého semestru je vyhrazen čas pro realizaci semestrální práce.
Deskriptivní geometrie se zabývá zobrazováním prostorových útvarů na rovinu, řešením úloh o prostorových útvarech v rovině, z důrazem na čitelnost vlastností zmiňovaných útvarů. Student by se měl seznámit se základními typy zobrazovacích metod (promítání): kolmé promítání, axanometrie, perspektiva. Předpokladem pro úspěšné zvládnutí kurzu je i znalost základních útvarů, vět a konstrukcí z planimetrie, stereometrie a deskriptivní geometrie v rozsahu látky střední školy. Důraz ve výuce je kladen na využití ve výtvarné a technické praxi, tedy na kultivovanost, čistotu a přesnost při praktických činnostech.
Deskriptivní geometrie se zabývá zobrazováním prostorových útvarů na rovinu, řešením úloh o prostorových útvarech v rovině, z důrazem na čitelnost vlastností zmiňovaných útvarů. Student by se měl seznámit se základními typy zobrazovacích metod (promítání): kolmé promítání, axanometrie, perspektiva. Předpokladem pro úspěšné zvládnutí kurzu je i znalost základních útvarů, vět a konstrukcí z planimetrie, stereometrie a deskriptivní geometrie v rozsahu látky střední školy. Důraz ve výuce je kladen na využití ve výtvarné a technické praxi, tedy na kultivovanost, čistotu a přesnost při praktických činnostech.
The elective course of free graphics follows up the basic experience acquired during the previous bachelor's degree course and focuses on deepening technical skills, and mainly on personal profiling of students and their artistic opinions. The seminar endeavours to search for new and creative ways of thinking in the sphere of graphic creation, developing connections between classical and new technological possibilities, and breaking away from dogmas. During the course, students will become acquainted with artistic authorities and their work in respective graphic techniques, and they will focus on analyzing the role of photography in contemporary graphic creation, as well as understanding the uniqueness of graphic material.
Smyslem předmětu je propojení teorie s praxí a prohloubení vědomostí studentů z oblasti tvorby a reflexe výtvarného umění. Jednotlivé bloky jsou věnované vybraným tématům, zabývají se výtvarnými principy a umělci používajícími interaktivní postupy jako významný vyjadřovací prostředek. Na konkrétních příkladech demonstrují možné postupy a iniciují jejich aplikaci na vlastní výtvarnou tvorbu studentů. Výuka navazuje na základy prostorové tvorby a kurzy Interakce v umění I. a II. Tématicky zaměřené bloky obsahují multimediální přednášku a konzultace návrhů prací studentů - výtvarných studií, reflektujících téma předchozí přednášky. Tyto studie nejsou primárně určeny k realizaci, jejich cílem je přimět studenty k zapojení témat do kontextu vlastní tvorby. Konzultace jsou vedeny způsobem veřejné prezentace a diskuse. V pátém semestru se studenti seznámí s pojmy esencializace a minimalismu ve výtvarném umění, obsah je zaměřen na světlo, zrcadlení a optické mechanismy. Šestý semestr je věnován konceptualismu, akčnímu umění a současným technologiím. V závěru každého semestru je vyhrazen čas pro realizaci semestrální práce.
Předmět posluchače seznámí se základy autorského práva, a to zejména s ohledem na praktické potřeby studentů nejen jako samotných autorů, ale i jako potenciálních pedagogických pracovníků v oblasti výtvarného umění. Cílem kurzu je poskytnout posluchačům dostatečné vědomí o autorskoprávních aspektech umělecké tvorby se zvláštním zřetelem k autorským dílům výtvarné povahy.
Tento kurz je určen především pro ty studenty, kteří vnímají možnosti kresebné disciplíny jako potřebné a inspirující, přestože již mají jasný názor v oboru, který studují. Po prozkoumání možností daného média a individuálních schopností studenta bude stanoven a charakterizován projekt, na kterém bude student dále pracovat. Kurz je založen na společném i samostatném hledání významů termínů jako: proporce, konstrukce, motiv, linie, tvar, vyjádření charakteru materiálu, různé techniky kresby a jejich výtvarný účinek, světlo a stín, perspektiva uznaná, přehnaná či zrušená, harmonické i provokativní komponování do formátu, experiment a na tvůrčím využívání těchto prvků v individuálních projektech. Výuka kresby je založena především na kresbě podle modelů. Od studentů se požaduje osvojení si proporcí, konstrukce, stavby modelu, vyjádření charakteru materiálu (tvrdý-měkký, lehký-těžký, hladký-drsný, apod.), osvojení si různých technik kresby, jejich výtvarného účinu, techniky pozorování, vnímání objektu i třídění informací. Posluchači se zabývají studií přírodnin, objektů z různých materiálů, jejich stavebností, proporcí i umístění v prostoru. Dále pokračují studií hlavy, půlfigury, aktu, hledáním těžiště, zkoumáním využití světla a stínu, analýzou vztahu mezi celkem a detailem, komponováním do formátu. Studenti během kurzu používají různé techniky a materiály (uhel, tužka, sépie, inkoust, tuš, pastel, olejový pastel) a jejich kombinace. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více soustředěné na jejich výtvarnou kreativitu a individuální přístup. 1. Úvod do semestru, zadání semestrálního úkolu. 2. Poloakt s drapérií. 3. Akt sedící. 4. Akt ležící. 5. Akt stojící. 6. Možnosti, limity, přesahy a aplikace kresby. 7. Figurální kompozice uhel. 8. Neobvyklý formát volnou technikou na zvolené téma. 9. Figurální kompozice, volná technika. 10. Akt - kombinace kresby s jinou technikou (např. koláž, dekalk, malba, air, apod.). 11. Prezentace a obhajoba semestrálního úkolu.
V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci pozvolna vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výrazu a rukopisu studenta s důrazem na záměrné vyjádření.
Tento volitelný kurz je vhodný především pro ty studenty, kteří ve své tvorbě inklinují k malířskému výtvarnému projevu a nabízí jim možnost a prostor pro vyjádření, zdokonalování a experiment v tomto oboru. Seminář může také sloužit jako záměrný doprovod hlavního směru studia prostřednictvím nalézání optimálních poloh realizací propojením média fotografie a média malby. V průběhu studia si studenti ověří různé malířské přístupy řešením konkrétních individuálních zadání a absolvují pravidelné průběžné korektury. V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci postupně vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výtvarného názoru studenta s důrazem na záměrné vyjádření. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více umožňující jejich osobní výtvarnou kreativitu a individuální přístup. 1. Polopostava v pohybu, zadání semestrálního úkolu. 2. Přesahy a aplikace malby - užitá malba. 3. Akt sedící. 4. Akt ležící. 5. Akt stojící. 6. 20. století a nové postupy - street art, koláž, kupáž, frotáž, dekalk, atd. 7. Figurální kompozice tempera/akryl. 8. Neobvyklý formát volnou technikou na zvolené téma. 9. Figurální kompozice, volná technika. 10. Možnosti a limity malby - minimalismus, informel, super/hyperrealismus, performance aj. 11. Prezentace a obhajoba semestrálního úkolu.
This course is intended especially for those students who perceive possibilities of a drawing discipline as useful and inspiring ones, even though they have already taken a clear view in the discipline they are studying. After exploring the possibilities of the given medium and the student's individual abilities, a project will be determined and characterized for the student to work on. The course is based on both common and individual searching for connotations of terms such as proportion, construction, motif, line, shape, expressing the character of a material, various drawing techniques and their artistic effect, light and shade, considered, exaggerated or no perspective, harmonic as well as provocative composing according to size, experiment, and on creative use of these elements in individual projects.
Výuka kresby je založena především na kresbě podle modelů. Od studentů se požaduje osvojení si proporcí, konstrukce, stavby modelu, vyjádření charakteru materiálu (tvrdý-měkký, lehký-těžký, hladký-drsný, apod.), osvojení si různých technik kresby, jejich výtvarného účinu, techniky pozorování, vnímání objektu i třídění informací. Posluchači se zabývají studií přírodnin, objektů z různých materiálů, jejich stavebností, proporcí i umístění v prostoru. Dále pokračují studií hlavy, půlfigury, aktu, hledáním těžiště, zkoumáním využití světla a stínu, analýzou vztahu mezi celkem a detailem, komponováním do formátu. Studenti během kurzu používají různé techniky a materiály (uhel, tužka, sépie, inkoust, tuš, pastel, olejový pastel) a jejich kombinace. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více soustředěné na jejich výtvarnou kreativitu a individuální přístup.
V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci pozvolna vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výrazu a rukopisu studenta s důrazem na záměrné vyjádření.
V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci postupně vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výtvarného názoru studenta s důrazem na záměrné vyjádření. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více umožňující jejich osobní výtvarnou kreativitu a individuální přístup.
Výuka kresby je založena především na kresbě podle modelů. Od studentů se požaduje osvojení si proporcí, konstrukce, stavby modelu, vyjádření charakteru materiálu (tvrdý-měkký, lehký-těžký, hladký-drsný, apod.), osvojení si různých technik kresby, jejich výtvarného účinu, techniky pozorování, vnímání objektu i třídění informací. Posluchači se zabývají studií přírodnin, objektů z různých materiálů, jejich stavebností, proporcí i umístění v prostoru. Dále pokračují studií hlavy, půlfigury, aktu, hledáním těžiště, zkoumáním využití světla a stínu, analýzou vztahu mezi celkem a detailem, komponováním do formátu. Studenti během kurzu používají různé techniky a materiály (uhel, tužka, sépie, inkoust, tuš, pastel, olejový pastel) a jejich kombinace. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více soustředěné na jejich výtvarnou kreativitu a individuální přístup.
This elective course is suitable especially for those students who in their creation incline to creative expression by means of painting, and offers them a possibility and space for statement, perfection and experiment in this discipline. The seminar can as well serve as a purposeful addition to the main course of study through finding optimal settings of realizations by interconnecting photography and painting media. During the study, students will verify various painting approaches when solving specific individual assignments, and will go through regular proofs before finishing them.
Tento kurz je určen především pro ty studenty, kteří vnímají možnosti kresebné disciplíny jako potřebné a inspirující, přestože již mají jasný názor v oboru, který studují. Po prozkoumání možností daného média a individuálních schopností studenta bude stanoven a charakterizován projekt, na kterém bude student dále pracovat. Kurz je založen na společném i samostatném hledání významů termínů jako: proporce, konstrukce, motiv, linie, tvar, vyjádření charakteru materiálu, různé techniky kresby a jejich výtvarný účinek, světlo a stín, perspektiva uznaná, přehnaná či zrušená, harmonické i provokativní komponování do formátu, experiment a na tvůrčím využívání těchto prvků v individuálních projektech. Výuka kresby je založena především na kresbě podle modelů. Od studentů se požaduje osvojení si proporcí, konstrukce, stavby modelu, vyjádření charakteru materiálu (tvrdý-měkký, lehký-těžký, hladký-drsný, apod.), osvojení si různých technik kresby, jejich výtvarného účinu, techniky pozorování, vnímání objektu i třídění informací. Posluchači se zabývají studií přírodnin, objektů z různých materiálů, jejich stavebností, proporcí i umístění v prostoru. Dále pokračují studií hlavy, půlfigury, aktu, hledáním těžiště, zkoumáním využití světla a stínu, analýzou vztahu mezi celkem a detailem, komponováním do formátu. Studenti během kurzu používají různé techniky a materiály (uhel, tužka, sépie, inkoust, tuš, pastel, olejový pastel) a jejich kombinace. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více soustředěné na jejich výtvarnou kreativitu a individuální přístup. 1. Úvod do semestru, zadání semestrálního úkolu. 2. Poloakt s drapérií. 3. Akt sedící. 4. Akt ležící. 5. Akt stojící. 6. Možnosti, limity, přesahy a aplikace kresby. 7. Figurální kompozice uhel. 8. Neobvyklý formát volnou technikou na zvolené téma. 9. Figurální kompozice, volná technika. 10. Akt - kombinace kresby s jinou technikou (např. koláž, dekalk, malba, air, apod.). 11. Prezentace a obhajoba semestrálního úkolu.
V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci pozvolna vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výrazu a rukopisu studenta s důrazem na záměrné vyjádření.
Tento volitelný kurz je vhodný především pro ty studenty, kteří ve své tvorbě inklinují k malířskému výtvarnému projevu a nabízí jim možnost a prostor pro vyjádření, zdokonalování a experiment v tomto oboru. Seminář může také sloužit jako záměrný doprovod hlavního směru studia prostřednictvím nalézání optimálních poloh realizací propojením média fotografie a média malby. V průběhu studia si studenti ověří různé malířské přístupy řešením konkrétních individuálních zadání a absolvují pravidelné průběžné korektury. V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci postupně vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výtvarného názoru studenta s důrazem na záměrné vyjádření. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více umožňující jejich osobní výtvarnou kreativitu a individuální přístup. 1. Polopostava v pohybu, zadání semestrálního úkolu. 2. Přesahy a aplikace malby - užitá malba. 3. Akt sedící. 4. Akt ležící. 5. Akt stojící. 6. 20. století a nové postupy - street art, koláž, kupáž, frotáž, dekalk, atd. 7. Figurální kompozice tempera/akryl. 8. Neobvyklý formát volnou technikou na zvolené téma. 9. Figurální kompozice, volná technika. 10. Možnosti a limity malby - minimalismus, informel, super/hyperrealismus, performance aj. 11. Prezentace a obhajoba semestrálního úkolu.
This course is intended especially for those students who perceive possibilities of a drawing discipline as useful and inspiring ones, even though they have already taken a clear view in the discipline they are studying. After exploring the possibilities of the given medium and the student's individual abilities, a project will be determined and characterized for the student to work on. The course is based on both common and individual searching for connotations of terms such as proportion, construction, motif, line, shape, expressing the character of a material, various drawing techniques and their artistic effect, light and shade, considered, exaggerated or no perspective, harmonic as well as provocative composing according to size, experiment, and on creative use of these elements in individual projects.
Výuka kresby je založena především na kresbě podle modelů. Od studentů se požaduje osvojení si proporcí, konstrukce, stavby modelu, vyjádření charakteru materiálu (tvrdý-měkký, lehký-těžký, hladký-drsný, apod.), osvojení si různých technik kresby, jejich výtvarného účinu, techniky pozorování, vnímání objektu i třídění informací. Posluchači se zabývají studií přírodnin, objektů z různých materiálů, jejich stavebností, proporcí i umístění v prostoru. Dále pokračují studií hlavy, půlfigury, aktu, hledáním těžiště, zkoumáním využití světla a stínu, analýzou vztahu mezi celkem a detailem, komponováním do formátu. Studenti během kurzu používají různé techniky a materiály (uhel, tužka, sépie, inkoust, tuš, pastel, olejový pastel) a jejich kombinace. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více soustředěné na jejich výtvarnou kreativitu a individuální přístup.
V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci pozvolna vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výrazu a rukopisu studenta s důrazem na záměrné vyjádření.
V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci postupně vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výtvarného názoru studenta s důrazem na záměrné vyjádření. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více umožňující jejich osobní výtvarnou kreativitu a individuální přístup.
Výuka kresby je založena především na kresbě podle modelů. Od studentů se požaduje osvojení si proporcí, konstrukce, stavby modelu, vyjádření charakteru materiálu (tvrdý-měkký, lehký-těžký, hladký-drsný, apod.), osvojení si různých technik kresby, jejich výtvarného účinu, techniky pozorování, vnímání objektu i třídění informací. Posluchači se zabývají studií přírodnin, objektů z různých materiálů, jejich stavebností, proporcí i umístění v prostoru. Dále pokračují studií hlavy, půlfigury, aktu, hledáním těžiště, zkoumáním využití světla a stínu, analýzou vztahu mezi celkem a detailem, komponováním do formátu. Studenti během kurzu používají různé techniky a materiály (uhel, tužka, sépie, inkoust, tuš, pastel, olejový pastel) a jejich kombinace. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více soustředěné na jejich výtvarnou kreativitu a individuální přístup.
This elective course is suitable especially for those students who in their creation incline to creative expression by means of painting, and offers them a possibility and space for statement, perfection and experiment in this discipline. The seminar can as well serve as a purposeful addition to the main course of study through finding optimal settings of realizations by interconnecting photography and painting media. During the study, students will verify various painting approaches when solving specific individual assignments, and will go through regular proofs before finishing them.
Pokračovací seminář zaměřený na realizaci vlastního autorského projektu. Cíl předmětu: Samostatná práce na souboru grafických listů, kresebných studií a materiálových zkoušek, dokládající porozumění charakteru použitých grafických technik v kvalitním tiskovém řešení. Témata seminářů: Kresebná příprava a výběr odpovídající grafické techniky. Samostatná práce - tisk grafického listu v určeném nákladu. Ambaláž, prezentace. Seminární práce: Praktický projekt - grafický list v libovolné technice (včetně digitálního tisku). Téma: Volné (vyvážený a komponovaný cyklus na zvolené téma).
V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci pozvolna vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výrazu a rukopisu studenta s důrazem na záměrné vyjádření.
Výuka se soustřeďuje na praktické zvládnutí takové marketingové komunikační tematiky, která je dobře uplatnitelná v praxi, pokud student nehodlá pokračovat ve studiu, nýbrž se věnovat praktické výtvarné práci. Posluchač po absolvování předmětu získá celkový přehled o struktuře marketingových komunikací v členění reklama, Public Relations, podpora prodeje, přímý marketing, osobní prodej, lobbying, sponzoring, fundraising. Výuka souběžně s výkladem hlavních komunikačních kategorií marketingové komunikace se soustředí na charakteristiku hlavních propagačních prostředků a jejich výrazových prvků. Výklad se také bude zabývat sociologickými a psychologickými faktory efektivní komunikace. Absolvování umožní správně zařazovat jednotlivé komunikáty do komunikačních kategorií, analyzovat a hodnotit jejich efektivnost. Zároveň si studenti osvojí některé základní praktické návyky jejich efektivní tvorby. Předmět podává ucelený výklad struktury marketingových komunikací z hlediska hlavních komunikačních kategorií. V každé kategorii se bude zabývat subjekty a realizátory této činnosti, charakteristikou hlavních užívaných prostředků, specializovanými agenturami, výsledky marketingových a mediálních výzkumů, výzkumů veřejného mínění relevantními pro danou komunikační kategorii. Vychází z tuzemské teorie a praxe s potřebnými odkazy k aktivitám ve světě.
Výuka navazuje na znalost základních marketingových kategorií a soustředí se na hlubší poznání specifických marketingových nástrojů, metod a strategií, zejména v oblasti umění a kultury. V souvislosti s praktickou přípravou se budou studenti věnovat jednotlivým oblastem integrované marketingové komunikace a zejména komunikačnímu mixu a jeho trendům. Aktivně se budou podílet na výzkumu trhu, procesu marketingového plánování a týmové tvorbě reklamní kampaně. V rámci širokého uplatnění se seznámí se specifiky marketingu na různých trzích, souvisejících s jejich studijním zaměřením. Po absolvování tohoto kurzu budou studenti schopni se zapojit do týmového řešení marketingových úkolů organizace, ale i samostatně provádět základní marketingovou činnost, analyzovat marketingovou situaci menší instituce, provádět marketingový výzkum, podílet se na stanovování marketingových cílů a strategií, spolupracovat v rámci integrované marketingové komunikace. Získané znalosti a umělecká kreativita jim umožní se vhodně začlenit do marketingové činnosti nejen reklamních aj. agentur, ale veškerých komerčních i nekomerčních organizací, popř. zvládnout samostatné tržní uplatnění.
V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci pozvolna vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výrazu a rukopisu studenta s důrazem na záměrné vyjádření.
V průběhu výuky se studenti (teoreticky i prakticky) seznamují se základními malířskými technikami a jejich použitím na kvalitativně různých podkladech. Používají nejrůznější techniky malby a jejich kombinace, například: tuš, akvarel, kvaš, tempera, pastel suchý i olejový, voskové barvy atd. Přitom jsou vedeni k tomu, aby se dokázali sami rozhodovat, jaká technologie a malířská technika je k tomu kterému výtvarnému úkolu či zadání nejadekvátnější, a jaký přístup se jeví nejvhodnější v rámci pozvolna vznikajícího vlastního výtvarného projevu a názoru. Náročnost zadání má vzestupnou tendenci, tedy od zátiší a objekt k hlavě a figuře (polopostavy, postavy). Akt mají možnost posluchači studovat podle živého modelu. Výuka malby je založena na postupném kultivování výrazu a rukopisu studenta s důrazem na záměrné vyjádření.
Výuka kresby je založena především na kresbě podle modelů. Od studentů se požaduje osvojení si proporcí, konstrukce, stavby modelu, vyjádření charakteru materiálu (tvrdý-měkký, lehký-těžký, hladký-drsný, apod.), osvojení si různých technik kresby, jejich výtvarného účinu, techniky pozorování, vnímání objektu i třídění informací. Posluchači se zabývají studií přírodnin, objektů z různých materiálů, jejich stavebností, proporcí i umístění v prostoru. Dále pokračují studií hlavy, půlfigury, aktu, hledáním těžiště, zkoumáním využití světla a stínu, analýzou vztahu mezi celkem a detailem, komponováním do formátu. Studenti během kurzu používají různé techniky a materiály (uhel, tužka, sépie, inkoust, tuš, pastel, olejový pastel) a jejich kombinace. Kromě cvičení podle modelu jsou studentům zadávány průběžně samostatné úkoly, více soustředěné na jejich výtvarnou kreativitu a individuální přístup.
Studenti se seznámí se scénografií loutkového divadla, s loutkou a scénickým prostorem, s divadlem jako mechanickým objektem, s divadelní a filmovou výpravou. Osvojí si základy řemeslných a technologických postupů, zejména při výrobě loutek a loutkové výpravy. Seznámí se s historií českého loutkářství a se současnými trendy výtvarného divadla. Během zimního semestru jsou studenti obeznámeni se základy scénografie loutkového divadla. Ve své autorské realizaci vytvoří obrazový komiks, který výtvarně dramatizují a připraví v návrhu pro scénografickou realizaci. Během letního semestru realizují vlastní scénografický projekt ve vybrané technice (papír, dřevo, plast). Projekt může mít podobu loutkového divadla nebo výtvarného mechanického objektu.
Studenti se seznámí se scénografií loutkového divadla, s loutkou, se scénickým prostorem, s mechanickým výtvarným objektem, s divadelní a filmovou výpravou. Osvojí si základy řemeslných a technologických postupů, zejména při výrobě loutek a loutkové výpravy. Seznámí se s historií českého loutkářství a se současnými trendy výtvarného divadla. Výuka navazuje na základy kresby, malby, prostorové tvorby a kurzů Scénografická realizace I a II. Volitelný kurz studentům umožňuje v praktické realizaci uplatnit jejich ateliérovou specializaci. Během zimního semestru jsou studenti seznámeni se základními principy scénografie a to převážně se základy scénografie loutkového divadla. Studium navazuje na kurzy Scénografická realizace I. a II. Studenti vytvoří vlastní návrh autorské realizace, který může být směřován k uplatnění jejich ateliérové specializace. Semináře jsou převážně praktické. Návrhy se týkají výroby loutek, loutkové výpravy, mechanického výtvarného objektu, grafického návrhu papírového divadla, návrhu filmové nebo zvukové realizace nebo návrhy dramaturgické či scénáristické. Během letního semestru studenti realizují vlastní scénografický projekt ve vybrané technice.
Smyslem předmětu je propojení teorie s praxí a prohloubení vědomostí studentů z oblasti tvorby a reflexe výtvarného umění. Jednotlivé bloky jsou věnované vybraným tématům, zabývají se výtvarnými principy a umělci používajícími interaktivní postupy jako významný vyjadřovací prostředek. Na konkrétních příkladech demonstrují možné postupy a iniciují jejich aplikaci na vlastní výtvarnou tvorbu studentů. Výuka navazuje na základy prostorové tvorby z prvního ročníku. Tématicky zaměřené bloky obsahují multimediální přednášku a konzultace návrhů prací studentů - výtvarných studií, reflektujících téma předchozí přednášky. Tyto studie nejsou primárně určeny k realizaci, jejich cílem je přimět studenty k zapojení témat do kontextu vlastní tvorby. Konzultace jsou vedeny způsobem veřejné prezentace a diskuse. Ve třetím semestru se studenti seznámí s problematikou interaktivních procesů a jejich užití ve výtvarném umění. Tento semestr je tematicky věnován základním fyzikálním mechanickým metodám. V průběhu čtvrtého semestru se obsah zaměří na procesuální umění, práci s krajinou a zemní umění. V závěru každého semestru je vyhrazen čas pro realizaci semestrální práce.